Mazel

Křehký film o křehké duši skryté za obrovitým tělem osmatřicetiletého profesionálního kulturisty Dennise, jenž hledá a stále nemůže najít TU PRAVOU životní partnerku, potažmo štěstí a smysl života. Film o niterné potřebě spřízněné duše. Debut dánského režiséra Matthiesena, zrealizovaný na základech jeho pět let starého krátkometrážního filmu Dennis. ~ /dále možné stopy spoilerů/ Ač je příběh tohoto plachého sympaťáka – protagonisty, který téměř nesleze ze záběru, v dobrém slova smyslu relativně prostý, těží z poměrně podstatných kontrastů, a to jak z hlediska zvolených lokací (Dánsko x Thajsko > domov x ráj pro sexuální turistiku > láska x sex), tak kupříkladu i co se týče zjevných disproporcí postav (obr x drobná Thajka). Kromě zmíněného hledání konkrétní osoby má snímek i další rozměr, spočívající v Dennisově postupném odstřihávání se od diktátu vlastní autoritativní matky, která – ač již poměrně vetchá a křehká – zcela sobecky manipuluje s životem svého syna. Film o probití se ke svobodě, osamostatnění se a možnosti nezávislého rozhodování a vlastní volby. ~ Je pravda, že 10 timer til Paradis je natočen dosti nekonfliktně a způsobem, aby do sebe vše zapadalo, tak jak má (někdo dokonce snímek může označit jako pseudoartový), nicméně jeho nekomplikovaná struktura v kombinaci s přitažlivým tématem a výraznými hereckými typy neobvyklého vzezření z něj dělá cosi, na co se rádi podíváte, ať už jste šťastně zadaní nebo na podobné pouti jako Dennis. A pamatujme si, nic nemusí být takové, jak se na první pohled zdá... (Mimochodem, naprosto hloupé distribuční názvy, včetně toho nejhloupějšího – českého.) (04.11.2012)

Tělo člověka je jako schránka na poklady. Každá má jiný tvar, a každá skrývá něco jiného. A pro každého má ten který poklad zcela jiný význam. Teddy Bear je film o nutnosti nahlížet na člověka z více úhlů. O složitosti hledání vlastního místa a štěstí. A přitom je to naprosto jednoduchý film, žádné umění. Jen se na to hezky dívá... (08.07.2012)

Hora potetovaných svalov, ale v zovretí svojej detskej izby. Tak som chcel dať štyri hviezdy, ale ten odfláknutý záver, keď medvedík stráca všetky sympatie, a film vyznieva do prázdna, to ma veľmi sklamalo. Dobre rozohraná hra s cestou do raja za (skutočnou) láskou, zaujímavé momenty, trochu očakávané, ale živé, a potom sa to skazí. A nakoniec je z toho akoby návod na použitie života pre neskorých tridsiatnikov v Dánsku, kde už nezoženú žiadnu voľnú ženu. (12.01.2016)

„Ty nebudeš jíst?“ - „Ne, jsem alergický na krevety.“ - „Tak proč sis to objednával?“ - „Nevím, nevěděl jsem, že tam budou krevety.“ - „V krevetovém koktejlu?“ Dennis je možná jednodušší, za to má velké srdce. Je trochu neohrabaný, hodně nesmělý, ale není se co divit, když žije (pravděpodobně) dlouho jen s matkou bez otce a volba „povolání“ kulturisty dává v jeho případě smutný smysl. Něco jako tolerance soukromí (groteskní scény se záchodem a čištěném zubů) či dokonce něco tak troufalého jako je právo na vlastní život v jeho případě neexistuje. Ale pak dostane tip, kde si najít tu správnou dívku…Bavila mě jak část v Thajsku (úsměvně strojové postupy „společnic“), tak i ta po návratu z „Německa“. Přerostlému Dennisovi, který se stále divá jako plyšový medvídek, snad ani nejde nefandit, jeho manipulativní a citově vydírající matka je zas správně nesnesitelná (z jiného úhlu pohledu je však právě ona ta k politování). Starší, krátkometrážní verzi neznám, ale její „celovečerní“ podoba se mi líbila, takže za mě to budou slušné 4*. (31.01.2021)

Takový velký mazlík pod vlivem takové malinké a drobné maminky, která mě během filmu tolikrát naštvala, že jsem ráda, že si takový velký kluk konečně uvědomil, čím chce být, až bude velký. Spokojeným partnerem bez dohledu své hysterické a praštěné citové vydíračky. Ten příběh si mne pěkně omotal kolem prstu a tak rychle to uteklo.. Moc pěkná podívaná na svalouše lovícího Asiatky.. Nebo spíš loveného..? :) (01.10.2012)