Carol

K pochopeniu filmu (podľa tunajších nízkych hodnotení) treba poznať lepšie Haynesovu tvorbu, tvorbu 50. rokov Douglasa Sirka, alebo napríklad aj Rayov film Bigger than life, ktorým sa pokúšal dostať za fasádu šťastných rodiniek a v neposlednom rade Fassbinderove melodrámy, kde sú postavy snímané za rozčlenenými oknami, prípadne v zrkadle. Podobne je snímaná aj Carol, akoby sa pokrytecká realita nedala zachytiť priamo. Skutočné pocity sú tak zachytávané na fotkách, ktoré proste neklamú. Obe ženy sa stretávajú po zabudnutí rukavíc, čiže "niečoho, čím zakrývame to pod povrchom". Pokrivenými zákonmi a predsudkami trpeli nielen ženy, ale rodiny všeobecne (čiže aj muži) a film aj tento motív elegantne zahrňuje do love story dvoch žien, ktorej doba nepriala. (20.03.2016)

Je to taká komorná dráma s pokojnou ba až pokornou atmosférou, ktorá si vyslovene pýta Oscara ale mňa nejako extra nezaujala. Mám z nej presne taký istý pocit ako z minuloročného filmu ktorý mal podobné ambície. Bola to snímka Selma. Tvorcovia nič neriskovali, s ničím neexperimentovali, jednoducho išli na istotu a nič nehrotili. Príbeh o dvoch lesbičkách, jednej vydatej milfke a mladej predavačke, musel v 50-rokoch vyvolať neskutočnú kontroverziu a rozohniť otázky sexuality v populácií. Možno keby film prišiel o pár desaťročí skôr, mohlo to byť kontroverzné aj v kinematografii. Takto však neprekvapí určite nikoho, minutáž nám ubieha pomalým krokom, a až na pár nežných dotykov to je v podstate existenciálnejšia dráma o hľadaní samého seba kde v skutočnosti nikto sám seba nehľadá. Tak ale pozerať sa to dá. Nieje to vyslovene zlé, len viacmenej nie určené pre mňa. (22.12.2015)

Krásná forma, prázdný obsah. Skvělá dobová výprava, ze které jsem měla pocit, že se dívám na film z 50. let. Úžasná hudba a kamera. Jenže jako drama s romantickým podtextem tomu zoufale chybí jakýkoliv citová hloubka. Citové pouto Carol a Therese nemá žádné základy nebo vysvětlení. Viděly se dvakrát v životě a už je z toho romance století. Absolutně se mě to nedotklo a postavy a jejich citové utrpení mi byly ukradené. Mara už tradičně pusobí citově mrtvě, Blanchett je chladná a nevýrazná. Oscarové herecké nominace naprosto nepochopitelné, zvlášť když Blanchett podala mnohem lepší výkon v Truth. Kritici se zase jednou utnuli. (23.01.2016)

Atmosférou retro kulís a plíživej snímacej statickosti by Carol mohla vyvolávať lepšie časy Stvorených pre lásku (2000), alebo trebárs čiernobielych klasík Davida Leana a Maxa Ophulsa. Avšak vybrala si tému a spôsob spracovanosti, ktorý ma nezaujme, skôr odpudí a čo je najhoršie - "unudí". Nemá dostatočnú vnútornú vzpruhu, nevyvoláva paralelný svet ani potrebné impulzy, ktoré by v inak neokatých bežnostiach rozprávali fascinujúci príbeh. Ide o skôr také chabé vylíčenie tabuizovaných proklamácii a náklonnosti nehy, ktorá nemá čím a ako nadchnúť. Btw, zazrel som zoznam najlepších snímok podla Sight and sound (ktorý sa venuje zväčša klasikám z minulého storočia), ktorý pri zostavovaní filmov roka 2015 spomenul Carol hneď za Assassin. Ak majú byť takéto filmy skutočným best of art a diváci im prepadnú po "časovom odklone", tak zbohom modernému filmu, ktorý sa čo do porovnania s časmi 40-tych až 70-tych rokoch nemá šancu zrovnávať. Nie je to o Carol, ale o celkovom trende. (21.06.2016)

Cate Blanchett je dáma. Rooney Mara je kouzelná. Carter Burwell je výborný. Spousta uživatelů zde zmiňuje, jak je Carol chladná, tuctová a srovnávají ji s červenou knihovnou. Já to tak neviděla. Pro mě má snímek skvělou atmosféru i celkové zpracování, a samotné barevné ladění tento dojem ještě více utvářelo. Chemie mezi Cate a Rooney funguje skvěle a jejich flirtování (scéna prvního obědu v restauraci) je úžasné a vyvolává rostoucí napětí mezi postavami. Chápu ty, kterým se snímek líbil, ale také rozumím těm, kteří jej nepovažují za dostatečně "živočišný", či emocionálně nabitý. Ale musí takové všechny snímky s touto tématikou být? Todd Haynes zde zvolil spíše nezávislý, klidný, tichý přístup. Jeho Carol nemá v úmyslu trhat srdce diváků drsně prokreslenými osudy hlavních hrdinek a strhujícím dramatem. Nekřičí do světa, jak je těžké být lesbickou ženou v tehdejší době, a jak těžké jsou volby, které musí učinit. Není prvoplánový a nehraje na efekt. Snímek je spíše jako klidná, malá říčka, která nabídne příjemné chvíle těm, kdo se u ní rozhodnou spočinout a strávit u ní příjemné chvíle. Někteří možná tuto řeku překročí s vidinou toho, že někde v dálce je větší jezero, kde je možná molo, loďky, či snad kemp. I tak by se Carol dala popsat. (03.12.2016)