Dvojník

Brilantne zosnovaná lúpež identity. Okrem podmanivej hudby, 60-tkových kulís a precíznej réžie tu máme aj skvelý intenzívny príbeh v noir surrealistickom obale, kde všetko utrpenie hlavného hrdinu dostane zadosťučinenia v poctivo eskalovanom konci. Úplne iné než bratské Enemy, no u mňa rovnako skvelé. (13.06.2014)

Nemám vôbec nič proti artovým snímkom a mnoho z nich som si perfektne užil, ale taktiež nepovažujem za art čokoľvek, čo len trochu vybočuje zo zabehnutých filmových štandardov alebo len pôsobí „divne“. Artový film sa automaticky nerovná kvalita a The Double je toho žiarivým príkladom (aj keď v tomto prípade sa jedná len o akýsi pokus o niečo „artovejšie“). The Double si síce berie inšpiráciu všade možne, ale neprináša absolútne nič vlastné. Z poslednej doby najvýraznejšie evokuje surrealistický film Enemy s Jake Gylenhallom od režiséra Denis Villeneuve (Prisoners, Polytechnique). Ale zatiaľ čo Enemy skvelo pracuje s nejasnými symbolmi (pavúk) a dokáže rezonovať ešte aj dlho po dopozeraní, The Double je len pseudo-intelektuálny počin bez akýchkoľvek výraznejších symbolov. Spočiatku sa síce javí ako pomerne originálny a nápaditý snímok, ale veľmi rýchlo vyplynie na povrch, že sa až príliš okato inšpiruje u iných, či už spisovateľoch (Kafka, Murakami) alebo doslovne režisérskych kolegov (Burton, Gilliam). Na samotnej inšpirácii by nebolo nič zlé, keby ju režisér dokázal efektne skĺbiť s vlastnou víziou. The Double je však len nasilu pozérsky a neefektne preštylizovaný film. Darí sa mu síce vybudovať zaujímavý, bližšie (časovo, ani dobovo) neurčený industriálny svet, aj príjemnú schizofrenickú, až neurotickú atmosféru (doslovne pripomenie Brazil od Terryho Gilliama), ktorú doprevádza zaujímavo volený, znepokojivý mix orientálno-industriálnej hudby budujúci podivnú náladu celého snímku, ale čo z toho, keď filmu chýba akákoľvek výrazná emócia alebo sympatia ku ktorejkoľvek postave (alebo aspoň aj tá „nesympatia“, ale takto nevzbudzuje absolútne žiadne pocity). Herci síce odvádzajú precíznu prácu – po dlhom čase ma Jesse Eisenberg neotravoval a presvedčil, že dokáže odohrať aj inú postavu ako len tisíc-a-jednu variáciu na ukecaného Zuckerberga zo Social Network; Mia Wasikowska je zárukou kvality už sama o sebe – ale žiadnej z postáv nie je plne rozumieť, pochopiť čo by len jej základnú motiváciu. Napriek tejto kritike som bol odhodlaný udeliť filmu, síce veľmi slabé, ale tie tri hviezdy. Bohužiaľ, na tón filmu som sa chytal asi tak hodinu, doslovne mind-fuckový záver, resp. celá záverečná pol hodinka mi už vôbec nesadla a skôr otravovala. CELKOVO: 2,5* (5/10) Zaujímavá surrealistická forma s pochmúrnym vizuálom a prapodivnou atmosférou, ale nulovým obsahom, berie inšpiráciu u tých najlepších, ale vykráda viac ako by bolo žiaduce bez akéhokoľvek vlastného vkladu. (07.05.2014)

CITÁT - Jste na mém místě.............. Deprimující, divně normální, morálně divný, super deptací s nádherným hudebním doprovodem, který tu depku ještě zvyšuje, a se spoustou lidí plných beznaděje. CITÁT - Taky se chcete zabít?............ Jo a abych nezapomněl, kamera je také perfektní, ponurá a jednobarevná. Obsazení ucházející a scénář velmi dobrý. Například scény z výtahem mě doháněly k smíchu, i když jsem vlastně chtěl brečet. CITÁT - Síla kopu byla zaznamenána.............. Příběh je smutný, deprimující a zároveň veselý a vtipný a hlavně, nutící k zamyšlení. CITÁT - Možná je ti podobný.....a to nejsi Číňan............... Čím déle jsem na to koukal, tím více jsem byl smutný a v depce. Naštěstí je to jen film (nebo ne?) a tak jsem to přežil (nebo ne?) Konec mě dostal a to rozhodlo o pěti hvězdách. CITÁT - Myslím, že by si se měl zabít.............. (20.04.2015)

*SPOILER* Silně atmosférická hra stínů aneb jak nevídaně plachej Eisenberg potkal svý zuckerbergovský alterego a za jeho vydatný pomoci se ještě víc zapletl do sociální sítě, v rámci níž alespoň kdysi (jakž takž) existovával. Richard sám sebe průběžně spoiluje a dělá to nesmírně šikovně (Put him down as a "maybe"). Camea Morrise a O'Dowda potěšily. (02.06.2014)

Podivná psycho jednohubka zasazená do tak trochu orwellovského antiutopického světa. Atmosféricky a zejména hudebně parádní, vizuálně prazvláštní. Industriální prostředí mi připomnělo animovaný kraťas More. Jesse Eisenberg pro mě není zrovna synonymem charakterního herce, jeho výraz se po celý film moc nemění a i přesto mě dokázal přesvědčit - s jeho postavou jsem se dokázal naprosto ztotožnit. Po dějové stránce si nebudu nalhávat, že jsem film zcela pochopil, to si nechám pro případné druhé zhlédnutí - pokud tedy někdy nějaké bude, film je to přeci jen trochu hůře stravitelný. (26.06.2014)