Noční vlak do Lisabonu

Příjemně plynoucí, melancholický snímek o hledání svého místa v životě. I přes silný námět (v podobě dějové linie z období Portugalské revoluce) se mě však snímek emočně nedotýkal, postrádal jsem hlubší vykreslení jednotlivých postav i jejich motivací. Co naopak z filmu promlouvá jsou některé myšlenky, ergo se člověk zamyslí i nad svým vlastním místem v životě... "Když opouštíme nějaké místo, něco po sobě zanecháváme. Zůstáváme, i když jsme pryč a uvnitř nás jsou věci, které můžeme najít pouze, když se tam vrátíme..." Silné tři. (22.09.2013)

Pátrání po muži „jaký byl, když žil?“ bylo zpracováno znatelně lépe už v roce 1941. Tady film dojíždí na množství flashbacků, které nejsou oproti současné lince tolik zajímavé jednoduše proto, že postava odbojáře Amadeu postrádá hloubku Wellesova Kanea. Irons je skvělý, jeho část za doprovodu klavírní hudby tajuplná, ale u jeho postavy jsem postrádal silnější motivaci, proč se kvůli knize a dívce z mostu vzdá i té trochy, co má. P.S. Už jste někdy viděli odjíždět moderní vlak s otevřenými dveřmi? (12.09.2013)

Učiteľ sa stane posadnutý knihou, ku ktorej náhodne príde a neskôr jej autorom a tak rozplieta jeho životný pribeh z histórie Lisabonu. Zoznamuje sa s aktérmi a rieši s nimi, čo sa vtedy stalo. Film má dve dejové linky a príjemnú atmosféru. Je to trochu nuda a nepochopila som prečo naraz opustil svoj život a išiel pátrať do cudzieho mesta, ale koniec mal v sebe nádej a to sa mi páčilo. (20.12.2022)

Neuvěřitelně umrtvující rozplizlá historka s přemírou flashbacků, uspávajícím brnkáním na klavír, hartlovsky hrajícím Ironsem a asi deseti slavnými herci, hrajícími Portugalce, jež do jednoho bezchybně konverzují anglicky se Švýcarem, který přitom umí portugalsky. August jako držitel dvou Zlatých palem tedy klesl hodně hluboko, protože takhle sterilní, absolutně nezajímavý a nesmyslný film se jenom tak nevidí. Hvězda navíc za to, že to není pouhá klasická "lisabonská pohlednice", jak jsem očekával, ale snaží se to i o něco jiného, než prodávat krásy onoho města (tedy nastínit historii, jakkoli neumětelsky). (27.01.2015)

Reziser Bylle August/Bidnici 1998, Stopy ve snehu/ natocil klen dalsi nudny a dost podpriemerny film. Zistuju sa tu ynfo o portugalskom basnikovi Amedeovi de Prada, o tom sa toci prakticky cely film. A mna to neoslovilo, reziser odviedol len priemernu pracu za kamerou, herecke vykony su spatne a jediny, o kom som vedel, bol len Dzeremy Ajrons /Die Hard 3/. A tie dve hviezdy dam len za to, ze sa tu spomenul aspon okrajovo Antonio De Oliveira Salazar 28. april 1889 - 27. jul 1970. Teda mna ovela viac zaujima politika Portugalska za Antonia Oliveiru de Salazara a jeho Estado Novo nez nejake patranie po akomsi neznamom basnikovi. A pochopitelne nebolo tu ani zmienky o Policii de Vigilancia e de Defesa do Estado, ani o PIDE - o tomto sa tvorcovia ani nesnazili nieco porozpravat a obkecat. Preto len 2 spunty odo mna. 30 % (12.04.2016)