Na lovu

6/10 Postupem casu se z hustoatmosfericke kriminalky, kde tece sperma a krew z kozenych cepic proudem stal jen zbrkly utek do finale, aby neodradili aspon tech par vytrvalejsich divaku se silnejsimi zalud(k)y. Psychologie je nacrtnuta ve velmi ledabylych tazich, jak na strane teplouske, tak na strane policejni ci osobni. Bohuzel spousta veci zustane nedodelanych a rozdelanych se spustenymi kalhotami na pul zerdi, takze o pohnutkach a jejich eventualnim vyusteni si musime asi jenom precist v originalni predloze. Skoda, jistych lapsu mohl to byt jeste silnejsi zazitek - tentokrat dostal divak az moc volnosti... (15.11.2011)

Mám sice poněkud problém s interpretací konce, ale pokud je to tak, jak si myslím, pak je to film opravdu velice povedený. Zajímavý filmový počin, který nemá obdoby. Jen mě zaráží komentáře některých uživatelů k nejen tomuto filmu, avšak i k jiným podobné tématiky. Ty bych chtěl upozornit, že v případě sníženého prahu tolerance není problém film vypnout a nahradit jej filmem ryze "straight" nádechu. (10.10.2010)

Díky nenávistně zobrazeného světa gay komunity nemohu hodnotit maximálně. Nejsem si jistý, zda o tohle vyznění Friedkinovi zrovna šlo anebo konečný výsledek je dílem studia, které film produkovalo. Jinak velice temná a atmosférická kriminálka. Pacino jako snad pokaždé odvádí excelentní herecký výkon. (08.06.2008)

Možná je to atmosférická krimi, možná má děj spád a je napínavej, možná že mladší vydání Ala Pacina hraje skvěle, možná že je tam příjemná role Karen Allen a možná, že film má myšlenku i padnoucí hudbu, ale přes ty humusárny já se prostě nepřenesu. Například záběr do nechutně vyhlížejícího SM klubu na tančící nahý potetovaný zadky, Al Pacino si maluje obočí, další nahý zadky, dál jsem nechápala, jak se u policejního výslechu najednou zjevil dvoumetrovej černoch v klobouku, až na nějaký bandáže nahej a vrazí Alovi jednu pěstí, načež se otočí (záběr na nahou prdel) a odchází si do křesla číst noviny. Nedivím se, že gayové proti "vypuštění" tohohle filmu protestovali. Upřímně říkám, že už se na tohle nikdy znovu nepodívám. (28.09.2011)

Při vší úctě, ani čekání na Godota není taková nuda jako četba místních komentářů, zabavilo mě akorát tipování, který uživatel bude pobouřeně kázat proti homofobnímu ladění snímku a kterému bude naopak stříkat homofobie z pera, ehm. O těch druhých si myslím své "své" = "když mi něco nevoní, nestrkám do toho nos ani jiné orgány"), k těm prvním jen tolik, že označovat Cruising za homofobní propagandu znamená zaměňovat symptom za příčinu, což je, jak každý medik ví, základní chyba k diagnóze, vedoucí časem k nevyhnutelnému exitu. Ve výsledku je totiž daleko zhoubnější trvat na tom, aby se jisté věci zobrazovaly výhradně v pozitivním světle, protože pozitivní diskriminace nepřestává být diskriminací, zato je velice účinnými klapkami na očích, které zužují zorný úhel do tunelového vidění, a že je něco dobré pro drožkářskou kobylu ještě neznamená, že je to dobré pro lidské mraveniště. Tím, co staví Friedkin na pranýř, je naše netolerance a potlačování všeho, co se nám nehodí do krámu, do tmy, a naši následnou fascinaci tmou, kterou jsme sami způsobili a přesto fňukáme, že nám někdo zhasl. Jenže jak zpíval Johnny Cash, What's done in the dark will be brought to the light, a jak pravil Fritz, hledíš-li dlouho do propasti, pohlédne i ona do tebe. Zda se jí to, co vidí, bude zamlouvat nebo ne, toť otázka pro posthamletovský svět... Od Friedkinova mnohoznačného rozloučení s érou, v které bylo HIV jen náhodným nesmyslným shlukem písmen, se dá čekat leccos, musím se ale přiznat, že jsem nečekala, že Achillovou patou, na kterou bude Cruising kulhat, bude zrovna Al. Kdyby místo poněkud bezvýrazného proplouvání polosvětem zvolil kurs podobnému tomu, s kterým křižoval Mořem lásky, bylo by to za plný počet. (13.01.2012)