Vymítač ďábla

Vymýtač ďábla natočil zjevně tvůrce, který rozuměl filmovému řemeslu, divákům i trhu. V době natáčení vrcholila vlna zájmu o módní satanistickou tématiku a publikum už bylo na ledascos zvyklé. K jedněm z mála tabu, které zbývaly, patřilo spojení satanismu s dítětem coby symbolem nevinnosti. Během krátké doby vznikly hned tři žánrové kousky, které se o to se zdarem pokusily a získaly status kultovních filmů. Vedle Omen a Rosemary má děťátko to byl právě Vymýtač ďábla. Šokovaní diváci se zatajeným dechem sledovali, jak se z křehké dívky stává vulgární monstrum plné zloby. Pro mě bohužel byl Exorcista vždycky film, kde funguje prolog a závěrečná scéna. To, co je mezi tím, a je toho logicky drtivá většina, jde pro svou přílišnou doslovnost mimo mě. Prolog, který vlastně ani dějově nesouvisí se zbytkem příběhu, je naplněný zlověstným očekáváním, napětím a hrozivou předtuchou. Něco není v pořádku, ale ještě netušíte, odkud přijde úder. V poslední scéně snímku kamera míří na schodiště před domem, kde krátce předtím zahynul člověk. V tom pohledu cítíte nevyřčenou otázku - bude ten děs pokračovat? Zbytek filmu hraje s natolik otevřenými kartami, je tak popisný, že je pro mě zkrátka nezajímavý. Režisér se mnou chce citově manipulovat, jenže nepíšeme počátek 70. let a už to nefunguje. Pro mě stále platí, že strach a napětí vyvolává nejlépe to, co nevidíš a neznáš. Tam, kde tě nechají tápat v nejistotě, bývá film nejsilnější. Takový snímek V moci ďábla je pro mě mnohem atraktivnější a působivější. Celkový dojem: 40 %. (08.11.2013)

Jedna z vlajkových lodí hororového žánru a dnes již velká klasika. Líbila se mi hlavně závěrečná dvacetiminutovka s vymítáním a potom některé záchvaty, které měla malá Regan během filmu. Zejména její děsivý hlas a otočená hlava stojí za to. Mezitím však bylo několik nudnějších pasáží a během celého filmu jsem bohužel neměl ten správný hororový pocit, na který jsem se tolik těšil. V roce 1973 musel Exorcista nejednoho diváka vylekat, dnes už jde spíše pouze o zajímavý pohled na poničenou duši dívky, kterou ovládají démoni. Lehký nadprůměr. (17.02.2013)

Nikdy jsem nechápal fakt že Exorcista, vlastně vůbec hororově nepůsobí, což je tedy u jednoho z nejslavnějších hororů historie velmi zajímavé. William Friedkin se jinak jak je jeho dobrým zvykem moc s ničím nepáře a dodnes nedokážu pochopit, jak něco podobného vůbec mohlo před 50 lety vzniknout. 80% (02.08.2022)

Poprvé jsem tenhle film viděl někdy v patnácti letech.... Tu noc jsem nespal. Pak jsem si pořídil knižní předlohu, přečetl ji a zjistil, že jde asi právě o tu výjimku z pravidla, kdy je adaptace lepší. No a director´s cut jsem si už šel vychutnat do kina. Vymítače jsem znal nazpaměť, věděl jsem, co od něho mám čekat, kdy přijde jaká scéna (těch pár vynechaných tam ale ani tak být nemuselo, stačil by jen digitální remaster), ovšem TAK POS**NÝ JSEM V KINĚ V ŽIVOTĚ NEBYL! Co se týče hororů, jde o nenapodobitelnou věc, díky níž se skoro u každého filmu, který si říká horor, usmívám. Scéna vymítání je na infarkt. Bez debat nejlepší horor všech dob. (15.01.2008)

Nejlepší horor všech dob? Ani omylem. Nejlepší horor 70. let? Neřekl bych. Největším mínusem je asi délka a značný počet hluchých míst. Čtyři hvězdičky si ovšem film zaslouží, protože v některých momentech dokáže vyvolat skvělé napětí. Atmosféra je přímo pekelná a mladá Linda Blair zaslouží obdiv. Naprosto chápu, že lidé v 70. letech u toho umírali hrůzou. 75% (16.08.2010)