Vymítač ďábla

Mohol by som sa uz len opakovat po mnohych komentaroch uzivatelov, ktori tiez dali po 4 alebo 5 hviezdickach. Po 37 rokoch je to stale kvalitny, pre veriacich zrejme extremne sokujuci horor, ktory nic nestratil na kvalite ani dnes a v porovnani s dnesnymi niektorymi horormi je na velmi vysokej urovni. Jedine by som trosku skratil ten zaciatok, kde sa mi to zdalo byt asi vdaka Director´s Cut verzii trosku zbytocne zdlhave niekde v Jeruzaleme alebo kde sa to odohravalo. Pamätam si, ze prave obal VHS, ktory je aj v profile na CSFD ma dlhe roky odradzal ten film si pozicat, lebo som si myslel, ze to bude nejaka somarina, ale nastastie som sa mylil... 28.03.2010 _______ Linda Blair - (Regan) +++ Ellen Burstyn - (Chris MacNeil) +++ Max von Sydow - (Otec Merrin) +++ Lee J. Cobb - (Poručík Kinderman) +++ Kitty Winn - (Sharon) +++ Jason Miller - (Otec Karras) +++ Jack MacGowran - (Burke Dennings) +++Reverend William O´Malley - (Otec Dyer) +++ Hudba: Steve Boeddeker +++ (28.03.2010)

I přes možná zajímavé a pro mě kontroverzní názory některých ostatních komentátorů se v žánru hororových filmů těžko hledá lepší a i po tolika letech působivější film, než právě první Exorcist. Dnes se jistě dá zhlédnout plno krvavějších, extrémnějších, oplzlejších a drsnějších hororů, ale málokdy narazíte na to hlavní - atmosféru. Ponurou a temnou, místy až mrazivou, gradující a podmanivou... U jiných hororů to nezažívám, tady se nebojíte toho, kdo na vás kde vybafne či jaká vnitřnost kde vyhryzne, ale postupně se buduje komplexní obraz dítěte posedlého ďáblem. Do toho přichází typově přesný Max von Sydow a hlavní dějová osa filmu je daná - boj lehce zranitelného člověka s vyšší mnohem silnější silou, která je nebezpečná hlavně svým neznámem a nepředvídatelností. Metafora nejenom čehosi metafyzického, avšak především boje člověka s hlubinami vlastních temných stránek duše a chorých zákoutí mozku, psychických poruch, deviací, obsesí, posedlostí... Možná už nás tak dnes v éře South Parku nešokuje a nepobuřuje postava malé holčičky vykřikující oplzlá a vulgární slova a strkající si krucifix do rozkroku, ale přesto tu stále zůstává tenhle archetypální symbol dětské čistoty a její nedotknutelnosti. A jestli už ani tohle nepociťujete tak palčivě, pak tu zůstává alespoň výborný horor na čistě psychologické bázi. A scéna, jak malá Regan sbíhá v neanatomické poloze po vykloubených rukou ze schodů, je nezapomenutelná a dodnes mě při jejím vybavení mrazí... (19.01.2007)

Horor? V určitém ohledu jistě ale o tom až později. Pro mě osobně především excelentní zamyšlení nad střetem racionálna/iracionálna. Film zachycující naše omezení při konstruování a chápání reality, a tím v konečném důsledku potvrzující krizi modernity a víry/idejí. Opus VYMÍTAČ ĎÁBLA/EXORCISTA prohlubující naše pochyby, jak to vlastně všechno bylo a je, právě proto považuji za jedno z nejlepších existenciálních/psychologických dramat. A teď k tomu hororu? Ano, film je zaobalen v hororovém hávu; ale pro mě osobně to má asi stejný význam jako hovořit o Jarmuschově MRTVÉM MUŽI jenom jako o westernu. Oba dva filmy si berou z daného žánru nezbytné ingredience, ale nekončí u toho. Nenechávají se zvoleným žánrem omezit; zvolený žánr dalece přesahují. Shrnuto a podtrženo: Nemusíte se u tohoto filmu zrovna bát, abyste si přesto na konci filmu řekli: "Páni, to byla jízda." (27.08.2004)

Vymýtač ďábla natočil zjevně tvůrce, který rozuměl filmovému řemeslu, divákům i trhu. V době natáčení vrcholila vlna zájmu o módní satanistickou tématiku a publikum už bylo na ledascos zvyklé. K jedněm z mála tabu, které zbývaly, patřilo spojení satanismu s dítětem coby symbolem nevinnosti. Během krátké doby vznikly hned tři žánrové kousky, které se o to se zdarem pokusily a získaly status kultovních filmů. Vedle Omen a Rosemary má děťátko to byl právě Vymýtač ďábla. Šokovaní diváci se zatajeným dechem sledovali, jak se z křehké dívky stává vulgární monstrum plné zloby. Pro mě bohužel byl Exorcista vždycky film, kde funguje prolog a závěrečná scéna. To, co je mezi tím, a je toho logicky drtivá většina, jde pro svou přílišnou doslovnost mimo mě. Prolog, který vlastně ani dějově nesouvisí se zbytkem příběhu, je naplněný zlověstným očekáváním, napětím a hrozivou předtuchou. Něco není v pořádku, ale ještě netušíte, odkud přijde úder. V poslední scéně snímku kamera míří na schodiště před domem, kde krátce předtím zahynul člověk. V tom pohledu cítíte nevyřčenou otázku - bude ten děs pokračovat? Zbytek filmu hraje s natolik otevřenými kartami, je tak popisný, že je pro mě zkrátka nezajímavý. Režisér se mnou chce citově manipulovat, jenže nepíšeme počátek 70. let a už to nefunguje. Pro mě stále platí, že strach a napětí vyvolává nejlépe to, co nevidíš a neznáš. Tam, kde tě nechají tápat v nejistotě, bývá film nejsilnější. Takový snímek V moci ďábla je pro mě mnohem atraktivnější a působivější. Celkový dojem: 40 %. (08.11.2013)

Toto jeden zo zásadných filmov takzvanej Nesvätej Trojice. Tvoria ju tri nadčasové, dokonale spracované okultné, satanistické horrory: "The Omen", "Rosemary má dieťatko" a "Exorcista". Každý sa na túto tému zameriava z trocha iného uhla pohľadu, ale všetky tri riešia to isté. Prenikanie pekelných síl do našeho sveta. "Exorcista" si neberie žiadne servítky a šokuje diváka jednou desivou scénou za druhou. Aj na dnešnú dobu je to hodne silné kafé. A také ja mám veľmi rád. ***** (03.02.2012)