Zločiny a poklesky

Zločiny a poklesky je z té Allenovo tvorby, kterou jsem měl tu možnost vidět suveréně tím nejpesimističtějším filmem. A zdá se mi, že mi snad i tím nejreálnějším co se vyobrazení postav týče. Oční lékař, který se dopustil zločinu a vypořádává se se svým svědomím zde může být porovnáván s jeho přítelem žijícím v duchovní morální čistotě a vždy hledajícím pravdu. Allen tak porovnává dva životní postoje a ukazuje jak morálka dostává na frak. Vše je navíc zdůrazněno tím, že zatímco ten první se se svými činy nejak smíří a daří se mu dobře, ten druhý hledající všude pravdu k tomu slepne. Jak cynické. A pak je zde druhá dějová linie. Hluboce intelektuální režisér usiluje o stejnou ženu jako úspěšný povrchní trouba. Kdo asi vyhraje? Defeinitivně jeden z nejlepších Allenových filmů, jehož scénář je troufám si říct geniální. (27.02.2012)

Presne ako už bolo povedané, Allen nám znovu naservíroval v princípe to isté, len zase v inom, originálnejšom obale. Tentokrát však prichádza s témou, do ktorej vmiešanie komediálnych prvkov si mohol dovoliť naozaj len pán Woody. Dva príbehy dvoch mužov. V oboch je značné morálne posolstvo, v jednom duševným trýznením z nevery a zločinu, druhý, taktiež nevera a neschopnosť presadiť sa, to parádne všetko odľahčuje. A hádajme, v ktorom si zahral Allen. Koniec, v ktorom sa stretnú hlavní aktéri oboch drám má preto zvláštny, ideálny koniec, ktorý jednoducho 'nejde napísať Hollywoodom'. A ešte jedna perlička: "Keď už je vzťah bez sexu, je to koniec." "Máš pravdu, naposledy som bol v ženskej, keď som bol navštíviť Sochu Slobody." 90%. (13.03.2008)

Allen bývá ve svých komediích roztomile starosvětský; je to takový ten princip, že když je někdo zavražděn, na konci filmu vstane a zjistíme, že byl celou dobu jen omráčený... Ale jak vidno, i takový pohodář jako Woody musí občas upustit temné vody. A tak jsou Zločiny a poklesky podivně temným příspěvkem do Allenovy filmografie, následujícím v řadě dramatů Jiná žena a Září. Dojde tu k opravdové vraždě, zlo není potrestáno, láska nevyhrává, naděje není, filosofové páchají nečekané sebevraždy a lidé na sebe při sexu vykonávají velkou potřebu... Je vidět, že psychicky na tom v tomto období režisér nebyl nejlépe. Já dávám čtyři hvězdičky, protože mám radši, když se na temné lidské stránky dívá s humorem. Tento film je na mě možná až příliš zatěžkaný. Nicméně je výborný a pokud nebudu hodnotit subjektivně, ale pokusím se o objektivitu, jedná se o jeden z myšlenkově nejhlubších, a tedy i nejlepších Allenových filmů. (25.11.2012)

„Říkal jsi, že rok žijete platonicky. Jak je v háji sex, je konec.“ – „To je pravda, to je pravda. Naposled jsem byl v ženské při návštěvě Sochy Svobody.“ Když se pročítám některými (jistě ne všemi) komentáři, koukám, že jsem zas byl pro jednou naladěný na jinou vlnu. Film, který představuje 2 oddělené příběhy (sbíhající se až na konci), mě totiž dokázal zaujmout a docela dost pobavit romantickou tragikomikou (Allen), a naopak nechat chladným a skoro až unudit krimi dramatem (Landau). Zpracování vraždy milenky mi přišlo zoufale neoriginální, obyčejné (jak vystřižené z řadové televizní kriminálky) a svým důrazem na otázku svědomí postupně pořádně otravné (člověku, jenž zjevně tuneloval nemocnici a ještě se za to nechal veřejně a pokrytecky oslavovat, mám věřit, že ho najmutí zabijáka, který to vše vyřídil za něj, tak moc rozhodí?). Za to u druhé linie, i když v podstatě dost smutné, jsem se velmi bavil, jak všemi milovaným Aldovým chlubílkem, tak hlavně ksichtící se a ještě častěji trefně hláškující Allenovou troskou. Film však hodnotím jako celek, ne pouze jeho 1 (vydařenou) část, tudíž dávám jen průměr. „Šéfové chtějí pestrost a Lester je americký fenomén.“ – „Asi jako kyselý déšť.“ –„ Vy ho teda nesnášíte!“ – „Miluju ho jako bratra…jako Kain Ábela.“ (28.08.2014)

Temnější Woody Allen je přece jen jiný. Je to člověk, který se více obrací do svého nitra a zkoumá temnotu, která tam může být. A není to jen jeho nitro, je to nitro nás všech. Pořád je to ale Woody Allen, který je pořád nesmírně dobrý a bude vás bavit. Jen prostě jinak a možná o něm bude ještě o trochu víc přemýšlet. (08.02.2016)