Zločiny a poklesky

Bachova a Schubertova hudba provází tento film Woodyho Allena, který se snaží diváka zaujmout dějem rozděleným do dvou souběžných částí, které se propojí až těsně před koncem filmu. Skvělá kamera Svena Nykvistema už jen doplňuje klasická Allenova snaha o podkreslení příběhu svou oblíbenou jazzovou hudbou, tentokrát okořeněnou o již zmíněné dva hudební velikány. (10.01.2015)

Allen pozabudol na svoje intelektuálne rečičky a satirické obrazy a namiesto toho si vezme na paškál morálne a etické dôsledky viny či rozhodnutia prevziať do vlastných rúk život iného človeka a schopnosť postaviť sa narastajúcim výčitkám. Čo mi zráža celkový dojem, je skutočnosť, že som videla veľa iných Woodyho filmov, ktoré sú obsiahnuté šťavnatou iróniou pri riešení citových prepletencov, kde vzájomné allenovsky-keatonovské hašterenie spôsobuje divákovi hotové potešenie. Mia Farrow nemá tú schopnosť nahradiť Diane a vložiť do Allenových filmov toľko entuziazmu a hoci sú Zločiny a poklesky Allenov film, niečo allenovské tam bytostne chýba. (23.01.2011)

Tak toto bolo užasne. Dva príbehy, každý iný, ale každý s nejakým posolstvom. Konečne som videl Allenovskú drámu, zatial všetky filmy čo som od neho videl, boli len o vzťahoch alebo o úvahách o smrti, tu už smrť sa ukázala v celej svojej kráse. Prvý príbeh bol o doktorovi, ktorý mohol stratiť všetko, len kvôli jeho jednému úletu a vidíme u neho výčitky, ale na konci už aj pokoj v duši. Druhý príbeh je klasický Allenovský, je v ňom láska, chtíč, zrada i potupa a to všetko zabalene v takom krásne cynickom obale. Ale tento Allen mi sadol dokonale, prelínanie sa dvoch celkom rozdielnych svetov, bolo fakt užasne poprepletané. A fascinoval ma J.Orbach, on bol tak razantný, bez štipky svedomia či výčitiek, naozaj fantastický výkon. I ostatný boli skvelí, ale Jerry O. bol z nich najlepší. Zatial môj prvý Allen, ktorému dávam 5*, no dúfam, že nieje posledný. Ale takéto filmy, ja naozaj môžem. (26.12.2019)

"Byl to fajn chlap. Milý, slušný, vzdělaný, nic si nedovolil. No a pak jsme šli domů... Jenny nebyla doma, spala u své kamarádky. No, měli jsme už trochu upito a on mi řekl: Mám tě přivázat k posteli? Přivážu tě k pelesti. No a tak jsme to udělali." "Proč mi to říkáš? Jsi moje sestra, já takové věci nepotřebuji vědět." "No a jak jsem byla přivázaná... Tak si na mě sedl... A udělal na mě potřebu! A pak odešel." "Uááá, ty si tak pitomá! Proboha jak ty si pitomá. Od cizího chlapa se necháš přivázat k posteli. Mohl tě klidně zabít." "To by udělal mnohem líp." (12.07.2007)

Možná takhle nějak by napsal Dostojevský svůj Zločin a trest, kdyby žil v dnešních dnech, bydlel v New Yorku a měl slušně vyvinutý smysl pro humor. Nevím zda Zločiny a poklesky obsahují nějakou speciální filosofii či morální ponaučení, krom toho, že život je krysa a morálka je silně individuální záležitost, takže i amorální lidé mohou vést spokojený život. Také zde není nijak speciálně velké kvantum vtípků, i když pár klasických allenovských hlášek by se našlo ("Naposledy jsem byl v ženě, když jsem navštívil Sochu svobody.") Ale Martin Landau v roli úspěšného lékaře na životní křižovatce je vynikající a už kvůli němu stojí film za vidění. Celkově bych pak řekl, že vedle "Manželů a manželek" je tohle asi nejlepší Allen ve vážnější poloze. (29.04.2005)