Návštěva z vesmíru

Literární předlohou pro televizní hru Návštěva z vesmíru je kniha známých a uznávaných sovětských spisovatelů bratří Strugackých „Piknik u cesty“, která vyšla poprvé v roce 1972, tedy rok po uspořádání první mezinárodní konference o možnosti spojení s mimozemskými civilizacemi, konaném v arménském Bjurakanu. Oč ve hře jde? U jednoho amerického provinčního městečka se najednou objevily záhadné předměty a nevysvětlitelné úkazy, jež se staly předmětem dohadů vědců i cílem nedovolených výprav moderních zlatokopů-stalkerů, kteří pásmo nepřípustným způsobem drancují. S nasazením života z něho vynášejí nejrůznější věci a dostávají za ně na černém trhu bohatou odměnu. Ztěžují tak nejen práci vědcům, ale ohrožují dosud neznámými účinky vynesených předmětů i životy ostatních. Hra, i když zasazena do 80. let 20. století, analyzuje víceméně současnost a míří tak k reálným problémům dneška.
Kritizuje společnost, založenou na korupci, moci peněz, hromadění majetku, které je tu základním stimulem jednání a proměňuje člověka v pouhou prodejnou hodnotu, ale zároveň se dotýká velice zajímavé a aktuální otázky – co přinese lidem navázání kontaktu s mimozemskými civilizacemi či aspoň dešifrování jejich poselství, byť třeba v podobě náhodně uspořádaného pikniku hostů z vesmíru. Může přinést obrovský prospěch, nebo nesmírnou škodu. Odpověď na otázku není rozhodně jednoduchá… Hlavní postava hry Roderick Schoehard se na ni pokouší odpovědět po svém a samozřejmě v kontextu společenských souvislostí. Avšak morální význam jeho činu je jednoznačný: každé lidské jednání by mělo být motivováno jen dobrem, dobrem pro všechny. Roderickův cíl – najít zlatou kouli, která přinese štěstí všem – je možná tak trochu pohádkový, ale rozhodně ne nepravdivý či zcela nereálný. Vždyť science-fiction je vlastně jakási moderní pohádka, která také vyrůstá ze skutečnosti. Ze života, jaký v dané chvíli je. Usiluje o zobrazení toho, co není, co by však mohlo být – a bylo by krásné, kdyby to jednou člověk dokázal. (Československá televize)