Blancanieves
Snehulienka: Iný príbeh
Blancanieves
Blancanieves
Režie:
Pablo BergerScénář:
Pablo BergerKamera:
Kiko de la RicaHudba:
Alfonso de VilallongaHrají:
Maribel Verdú, Daniel Giménez Cacho, Ángela Molina, Macarena García, Pere Ponce, Pere Vall, Inma Cuesta, Ramón Barea, Carlos Lasarte, Jinson Añazco (více)Obsahy(1)
Příběh je rozehrán v roce 1910, kdy je slavný matador Antonio Villalta těžce paralyzován po srážce s býkem. Jeho těhotná manželka, která tragédii sledovala, vzápětí zemře při porodu malé Carmen. Léta běží – k bezmocnému, leč stále bohatému muži se jako pijavice přisaje zlotřilá pečovatelka Encarna a stane se jeho novou manželkou. Carmen je vychovávána babičkou, ale po její smrti se musí vrátit k otci a maceše, která ji nejprve odsoudí k životu ve sklepení a po několika dalších dějových kotrmelcích i k smrti. Děvče však přežije (byť se ztrátou paměti) a je v divočině zachráněno partičkou trpaslíků, shodou okolností též zápasníků s býky. Pod jménem Sněhurka se v aréně sama proslaví, leč zákeřná macecha ještě neřekla poslední slovo. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (74)
Melodramatická Sněhurka po španělsku je zajímavá, ale neupoutala mě tolik, abych dal 4 hvězdičky. Příběhem to nebylo - ten byl fajn - stejně jako vizuální stránka. Přesto po půlhodině na mě začínala jít únava a děj se zbytečně tahal. Možná jsem divný, ale v hereckém projevu mi chyběl španělský temperament a emoce vytvářela především hudba, jak je běžné v němých filmech. Závěr byl však dobře zvládnutý a tak jsem nemusel váhat a tři hvězdy jsou čisté. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Nešlo se ubránit pocitu, že tohle už jsem někde viděla... aha, že by lehká inspirace The Artist? Co se týče příběhu, je tam pár zajímavých prvků, například Sněhurku - toreadorku určitě neuvidíte každý den :-) a "královna" je řádně děsivá (pokud zrovna neprovozuje své sado-maso hrátky). To mi ale bohužel k plnému zážitku nestačilo, stejně to byla tak trochu nuda... ()
Sněhurčina macecha dominou s bičíkem a trpaslíci liliputánskými toreadory ochotnými zpeněžit i oživování ve skleněné rakvi? Inu, Sněhurce Pablo Bergera je možné odpustit mnohé. Nemusela jít snad celou cestou známého příběhu, je ale důkazem, že kvalitní zpracování nepotřebuje barvu ani slova. Recyklát mnohonásobně omleté story, na rozdíl od Bídníků z něj ale nebolí hlava. kult pro Cinema Mundi, 2013. ()
Mám dojem, že už jsem viděla všechny verze Sněhurek. Ale pozor, tuhle natočili Španělé a je to opravdu jiný příběh.. protože Španělé točí věci jinak. Už ze začátku mě zaujala černobílá forma a nepřílišná ukecanost, díky čemuž vynikla již tak výrazná hudba a herci vskutku museli hrát. A taky hráli, zaplaťpánbůh... Ději smutného osudu malé Carmen jsem propadla téměř ihned, ale vrchol přišel v aréně v Seville (a to býčí zápasy opravdu nemusím), kde se Sněhurka rozpomíná na své dětství. To je pro mě nejkrásnější moment filmu a nic, ani závěr, ho nemůže přebít. Pro mě (a za mě) za čistých 5*. ()
(1001) Mé srdce se pohnulo. ♥♥♥ Je to tak povznášející jakož i depresivní, že se ihned zařazuje na seznam ultimátních pohádek do čela s Kachyňovou Malou mořskou vílou. Velká radost z aktualizace a práce s mýtickými motivy a následné spiklenecké pousmání za zvládnuté využití formy němého filmu. Viděla jsem Maribel Verdú zatím jenom ve třech filmech, ale v každém hraje úplně jinou ženu tak přesvědčivě, že mám problém si uvědomit, že je to pořád "pouze" ona. Stejně tak ráda vidím film s tolika druhy ženských postav vykreslených skrze přesné a citlivé detaily. Čestnou zmínkou bych ještě obdařila zobrazení vztahu dcery s otcem. A celkově platí, že přes počáteční nedůvěru/nevědomost jsem se už v prvních minutách dostala k oněmění a bezpodmínečnému obdivu, které mi vydržely až do konce. (Viz první věta komentáře.) ()
Reklama