Žít a zemřít v L.A.

Naprosto nepředvídatelná žánrovka, ve které do nás Friedkin řeže prakticky non stop. A to se tu přitom jede přes tak tendenční záležitosti. Atmosféra se buduje pomocí synťáku a industriálních výjevů z Los Angeles, nechybí tradiční trademarková honička v autech a ženy jsou zásadně vyobrazovány jako děvky a informátorky. Co tenhle film povyšuje nad zbytek jemu podobných je neuvěřitelné tempo vyprávění, spolu s morální ambivalentností postav a téměř snová atmosféra vydestilovaná z všudypřítomného bordelu, betonu a potu. Bez neonů, zato s brokovnicemi. (21.12.2009)

S hodnocením tohohle filmu je to jako na houpačce - 5* a nadšený komentář se střídá se 2* a rozmrzelou reakcí. Osobně řadím tehnle kousek k žánrovému nadprůměru, který sice nepatří mezi absolutní špičku a dají se mu vyčíst slabší či nedořešené momenty ve scénáři, jakož i dvě až tři zaváhání Williama Friedkina (např. likvidace hlavního padoucha je jednoduše natočená špatně), ale vyvažuje to jednak sympatické obsazení, kdy je potěšující vidět Williama L. Petersena v dobách, kdy ještě nepatřil k elitním vyšetřovatelům z Kriminálky Las Vegas, jednak pár neotřelých nápadů a překvapujících zvratů (když už se uživatel Woody, skvělý to znalec a autor mnoha skutečně hlubokých myšlenek, dopustil onoho spoileru - ano, přesně toho zvratu, který byl Woodymu proti srsti, si já naopak cením:-) ). Potěšující je i téma. Pro jednou se v americké krimi neřeší drogová scéna a korupce. Vrcholem filmu a důvodem pro 4* hodnocení je pro mě výborná automobilová honička. Kdykoliv na dálnici zpozoruji desítky šílenců, kteří se na mě řítí v protisměru a drze si přitom ťukají na čelo, vzpomenu si na filmové hrdiny z této scény. Celkový dojem: 75 %. (07.02.2010)

William Friedkin umí rozhodně lépe. Ale nebylo to špatné, jen to bylo takové bez výrazu, bez života, chyběl tomu šmrnc a chtělo by to asi i lepší herce proti Willemu Dafoeovi. Film není nudný, takže to nebude zcela ztráta času, ale rozhodně to také nebude nezapomenutelný zážitek. Ty dost krvavé přestřelky měly něco do sebe. (08.10.2007)

Friedkinovo „proti všem“ zasazeno do rozpáleného betonového města tlejících andělů, kde si můžete být jisti pouze jednou věcí. Nic není jisté. Friedkin jde proti všem zaběhlým žánrovým pravidlům, klame tělem, pere to do diváka s obdivuhodnou razancí, pomáhá si halucinogenní atmosférou, synťákovým hudebním doprovodem, když se mu zdá tempo příliš ospalé, sešlápne k podlaze plyn popř. něčí koule a lidé (nejen ženy) tu jsou jen bezcenným kusem hadru, sloužící (mu) jako pouhá informace resp. prostředek, k dosažení většího cíle. Upřímně, ten film není rozhodně bez chybek, ale za ten veletoč, který Friedkin předvedl v závěrečných minutách, kdy cítíte na zátylku jeho spokojený úsměv, s procedivším „seru na vás“, aby se posléze kruh definitivně uzavřel resp. vymetl cestičku do dalšího kola, si pozornost rozhodně zaslouží. Friedkina můžete osočovat z ledasčeho, ale jedno mu chtě nechtě budete muset přiznat. Jeho rukopis je nezaměnitelný. 80%[Těším se na Cruising]. (28.12.2013)

Film, v ktorom má všetko (vrátane v záporných rolách typického prehrávania Willema Dafoea), každý detail (vrátane dejiska), v každom ohľade (napríklad osemdesiatkové postupy), svoje pevné miesto. Toto si Friedkin uhnietol výhradne podľa seba a je to poznať a je to radosť sledovať. Plnokrvný, diabolsky rafinovaný... diabolský výkon! (21.04.2021)