Prohnilí

Ta část mojí osobnosti, která je francouzským filmsexuálem osmdesátek, včera našla tu pravou. Druhá půlka mého já, milovnice žen, je prý zatraceně ráda, že film je pořád jenom film, protože ač žen na světě jako vody v jezeře, málo takových, se kterými by se člověk cítil takhle příjemně. Film s duší, která 107 minut dýchá za vás. (05.07.2015)

Tohle je vskutku filmová lahůdka. Má přesně to, co na fimech mám rád, je to něco jiného, než je v ostatních filmech. Od začátku by nejspíš každý čekal, že se mladičký začínající policista bude snažit něco změnit a tím pádem bude hrdina, ale ono ne! Právě naopak! Nechá se zvyklat svým zkorumpovaným kolegou a co víc, stane se z něj ještě větší padouch, než jeho učitel. A co na tomto snímku je nejvíc půvabné? Že celý film skončí dobře :-) (18.09.2008)

Původně jsem čekal, že se bude jednat o klasickou bláznivou komedii ve francouzském duchu ale velice brzy jsem zjistil, že je vše jinak. Celý film je vtipnější pohled na život u policie, kde jsou na denním pořádku úplatky a jiné neřesti, které by si strážci zákona měli rozhodně odpustit. Do tohoto prostředí přijde naivní mladík, kterého se ujme ostřílený mazák a ukáže mu rozdíl mezi teorií a praxí. Herecký výkon Philippa Noireta je výborný ale film plyne zbytečně moc pomalu a nedokáže diváka více vtáhnout do děje. (10.02.2009)

Prohnilí umně a nenuceně balancují na hraně žánru. Trochu detektivka, řekněme ve stylu Francouzské spojky, trochu melancholický film z pařížského Montmartru, trochu komedie, ovšem poměrně hořká. To všechno natočeno s takovým šarmem a lehkostí, že nad její naprostou nepravděpodobností zauvažujete jen v několika málo okamžicích. Po pravdě řečeno jsem při sledování litoval, že nejde o plnokrevnou detektivku, protože ta qasimaloměstská atmosféra plná mlh, malých lidiček a kongeniálních hereckých výkonů je naprosto božská. Člověk žasne, kam až se dostal režisér bláznivých a splašených francouzských komedií... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Tosim, Radyo (12.05.2012)

Polda má být čestný, vzdělaný a do roztrhání těla chránící spravedlnost - třeba jako Francois. Jenže taky může postrádat jakýkoli zájem o policejní práci a přesto být zábavný - třeba jako René. Název filmu dává tušit, kdo koho svede z jeho cesty, ale to není důležité. Podstatný je ten svět, kde detektiv nechává prchat pachatele a přesto se mu do kapsy vejde jakkoli velké všimné. Důležité je nenechat statisticky bujet zločin, trošku si přilepšit k výplatě a hlavně se u toho řádně bavit. Dokázal to René a pro mě to také nebyl problém, i když obvykle mám pro padouchy připravené jen hluboce lidské pohlazení telefonním seznamem po palici. (14.04.2013)