Reklama

Reklama

Obsahy(1)

K nejúspěšnějším komediím francouzského režiséra Clauda Zidiho patří jeho film z roku 1984 Prohnilí. Byl odměněn nejen bouřlivým diváckým ohlasem, ale ocenila jej i kritika, a navíc se může pochlubit hned 3 Césary - za nejlepší film, režii a střih. Filmu dominuje jak osobnost Philippa Noireta, tak uličky a atmosféra pařížského Montmartru přeplněného všemi barvami pleti, drobnými přestupky proti zákonu i skutečnými zločiny. Ve svém rajónu si policista René vybudoval za dlouhá léta služby dokonalý systém, jak „vycházet“ se svými ovečkami i se svým platem. Jednoho dne však dostane mladého partnera, který se ohání zákonem a policejní etikou na každém kroku. René nechce ponechat nic náhodě a snaží se mladého policistu přivést na „správnou“ cestu všemi možnými prostředky. (Česká televize)

(více)

Recenze (205)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Snímek, který nádherně mapuje poslání policistů, které nezní "Pomáhat a chránit!", nýbrž "Utlačovat, okrádat bezbranné, uzavírat s maloobchodníky osobně výhodné smlouvy, pouštět drobné zločince a především shromažďovat všemi možnými nečestnými způsoby peníze, abyste si po určité době mohli od kuplíře odkoupit vlastní kurvu a vzít si ji za ženu." Claude Zidi už mi párkrát předvedl, že mu smysl pro humor nechybí a potvrdil to v další ze svých bláznivých komedií. Na jedno sobotní nebo nedělní odpoledne ideální materiál. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Philippe Noiret používal velmi svérázné praktiky při vyšetřování, ale hodně se vyznal a náležitě toho využíval. Do tajů těchto praktik zasvěcoval i svého mladého kolegu. Pokud budete chtít někdy z někoho vymlátit přiznání, použijte, prosím, telefonní seznam, kterým ho praštíte do hlavy. Nejsou totiž po něm vidět žádné krvácející rány. Pozor na pozvání do ruské restaurace. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Příjemný a napínavý detektivní thriller s půvabně lehkým humorným nadhledem. O stavu zkorumpovanosti v policejním sboru, kterou zastupuje montmartrský policejní inspektor René Boirond (skvělý Philippe Noiret). Který za úplatky přehllíží drobná porušení zákona. Jeho nový parťák Francois Lesbuche (dobrý Thierry Lhermitte) musí projít přerodem z naivního idealisty v plnohodnotnou součást policejního sboru. Mimo jiné také zjištěním, že přilišná poctivost se může zle vymstít. Zlomem jeho proměny je půvabná manipulátorka Nataša (Grace De Capitani), velmi náročná společnice v samotě. Z dalších postav: Reného partnerka Simone (Régine), policejní komisař Bloret (Julien Guiomar), který si mimoděk přivodil závislost na heroinu, a teroristický obchodník Camoun (Bernard Bijaoui), kterého se rozhodne ústřední dvojice okrást, aby si mohli splnit své sny. Vlídná korupce je přípustna, ale i tak má každý svůj sen, pro který je často schopen udělat velmi mnoho. Zábavné i napínavé. ()

Páně 

všechny recenze uživatele

Skutečně velmi kvalitní a svěží dílko. Byl jsem značně potěšen a celou dobu jsem se dobře bavil. Vše je podáno v naprosto vkusné a vhodné míře. Klasika, která mě dlouho míjela, ale nakonec si ke mě cestu našla a jsem za to rád. Noiret vypadá chvílemi tak mile ňoumovsky, že by mu každý korunu dal. No a ten ten konec, to je dojetí s laškovným úsměvem na tváři. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Polda má být čestný, vzdělaný a do roztrhání těla chránící spravedlnost - třeba jako Francois. Jenže taky může postrádat jakýkoli zájem o policejní práci a přesto být zábavný - třeba jako René. Název filmu dává tušit, kdo koho svede z jeho cesty, ale to není důležité. Podstatný je ten svět, kde detektiv nechává prchat pachatele a přesto se mu do kapsy vejde jakkoli velké všimné. Důležité je nenechat statisticky bujet zločin, trošku si přilepšit k výplatě a hlavně se u toho řádně bavit. Dokázal to René a pro mě to také nebyl problém, i když obvykle mám pro padouchy připravené jen hluboce lidské pohlazení telefonním seznamem po palici. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (3)

  • Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom hlavnom meste Paríži. (dyfur)
  • Slovo „ripou“ („prohnilý“) pochází z argotu, tzv. verlan, což je jazyk předměstské mládeže, který spočívá ve zkracování slov a přehazování slabik. Ripou je správně pourris, a toto slovo se stalo trvalou součástí francouzštiny. (Locksley)

Reklama

Reklama