Reklama

Reklama

Obsahy(1)

K nejúspěšnějším komediím francouzského režiséra Clauda Zidiho patří jeho film z roku 1984 Prohnilí. Byl odměněn nejen bouřlivým diváckým ohlasem, ale ocenila jej i kritika, a navíc se může pochlubit hned 3 Césary - za nejlepší film, režii a střih. Filmu dominuje jak osobnost Philippa Noireta, tak uličky a atmosféra pařížského Montmartru přeplněného všemi barvami pleti, drobnými přestupky proti zákonu i skutečnými zločiny. Ve svém rajónu si policista René vybudoval za dlouhá léta služby dokonalý systém, jak „vycházet“ se svými ovečkami i se svým platem. Jednoho dne však dostane mladého partnera, který se ohání zákonem a policejní etikou na každém kroku. René nechce ponechat nic náhodě a snaží se mladého policistu přivést na „správnou“ cestu všemi možnými prostředky. (Česká televize)

(více)

Recenze (204)

HAL 

všechny recenze uživatele

Malá a milá francouzská černá krimi-komedie. S důrazem na ono "černá komedie", neb prim zde hrají především povedené dialogy mezi mladým, naivním zelenáčem z akademie a starým, světem protřelým "takypolicistou" co si v prvé řadě užívá svého společenského statusu tak, aby se přiživoval na všem co se mu naskytne... ale pořád při tom zůstvá pohodovým dobrákem. 8/10 ()

RedDuck 

všechny recenze uživatele

Zezačátku jsem byl trochu zklamán, ale jako správné víno v průběhu stopáže dojem zraje. Rozhodně nečekejte třaskavý humor dalších známých Zidiho komediích, film spíše spolehá na kouzelnou atmosféru a trochu hořký humor. K vyššímu hodnocení mě přesvědčila vynikající hudba a nezapomenutelný závěr, jinak spíše tři a půl. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Zajímavý posun Clauda Zidiho v jeho tvorbě. Sedmdesátá léta jsou fuč, Bažanti už nevyráží do boje a Pierrovi Richardovi nestoupá hořičice do nosu. Místo toho tady máme příběh o dvou poldech, co myslí spíš na svoje vlastní pohodlí než boj proti zločinu, z ničeho si nic moc nedělaj a mají pod sebou snad celou Paříž (nebo minimálně celý jeden Pařížský okrsek.) A já vlastně ani nevím jestli jsou mi takové postavy sympatické. Ale jednoznačně vím, že je mi sympatický Phillipe Noiret, o poznání méně Thierry Lhermite ale na celý film se dost dobře kouká. Zidi opouští blázniviny a pro změnu servíruje velmi příjemné (spíše pomalejší) vyprávění s krásnou městskou atmosféru rušné Paříže s menšími podvůdky, troufá i na pár jemných vážnějších momentů a humor je spíš hořkosladký. Nahlas jsem se snad ani nezasmál ale tiše se bavil. Navíc příběh ke konci nabere lehce překvapivý směr, který mě zpočátku z morálního hlediska šokoval, nakonec jsem se s tím po této stránce dobře vyrovnal, přestože to přemlouvání ke krádeži se nedá dostat z hlavy. Ti policajti možná stejnak nejsou tak hodní ale co na tom. Tohle je příjemný francouzský dezertík. A stačí  zaslechout vynikajcí ustřední melodii a jste v té rušné Paříži taky. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Kvalitne zábavná, občas až popcornová krimikomédia, ktorá postupom času naberá na miernej tragickosti, čo však vôbec nie je na škodu veci, pretože som sa na nej dokázal schuti zasmiať a pritom som dokázal film brať úplne vážne. Pôvabná óda na skorumpovanú spoločnosť, ktorej odkaz sa vôbec nemusí týkať len policajtov. Hlášky tvrdé a novátorské ako z amerických blockbusterov a zároveň reálne uveriteľný záver, ktorý som úprimne nečakal. 85%. ()

Frenegonda 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je pro mě láska na celej život. Rene je stará zkušená liška, která se jen tak neztratí. A Francois? Ten k těm všem zkušenostem teprve musí dojít. Zamiloval jsem si je oba. S nima i Montmartre s častým pohledem na Sacre Coeur. Ale ten film jde u mě dál. Stačí si jen na různý scény vzpomenout a vyvolavaj ve mě vůně toho místa - těch ulic, po kterých René s Francoisem chodili a dělali ty nejúžasnější policejní praktiky:-) Tenhle film bych si s sebou vzal i na opuštěnej ostrov... 100% ()

Galerie (28)

Zajímavosti (3)

  • Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom hlavnom meste Paríži. (dyfur)
  • Slovo „ripou“ („prohnilý“) pochází z argotu, tzv. verlan, což je jazyk předměstské mládeže, který spočívá ve zkracování slov a přehazování slabik. Ripou je správně pourris, a toto slovo se stalo trvalou součástí francouzštiny. (Locksley)

Reklama

Reklama