Bitva u Vídně 1683

Po porážke moslimov pri Lepante (7. októbra 1571) sa títo bezcitní vyznavači islamu pokúsili opätovne dobyť Európu. Stalo sa tomu v roku 1683, kedy tristotisíc moslimských bojovníkov pod velením veľkovezíra Kara Mustafu pred hradbami Viedne bubnovalo na útok. Vďaka odvahe a neohrozenej obrane kresťanskej viery, boli Turci porazení. O tejto pre nás nesmierne výzamnej historickej udalosti bol v roku 2012 natočený taliansko-poľský koprodučný film "11 settembre 1683". Slovenská verejno právna televízia RTVS ho odmietla odvyslielať. Vraj by sa mohol dotknúť citov a vierovyznania moslimských migrantov. Vraj je xenofóbny. Ak vidia všetci tí statoční obrancovia Viedne, ktorí v roku 1683 chrabro bojovali proti hordám osmanských pohanov, čo sa dnes deje s Európou, tak sa musia v hroboch obracať. ***** (08.03.2017)

Muhahahahahahááááá!!! Uuuuuhuhuhuhuhu!!! Mno, takže - udělat z námětu pro velkolepou historickou řezničinu dvouhodinovou multináboženskou disputaci s jasným vítězem kříženou s Esmeraldou (akorát tady není slepá, ale hluchoněmá), to mohou spáchat opravdu jen Taliáni s Pšonky. Po hodině úmorné nudy už jsem to vlastně chtěl vypnout, nicméně pak přišel první dělostřelecký útok na hradby Vídně a já najednou věděl, že to čekání se přece jen vyplatilo. Tak intenzivní záchvat smíchu, který mi způsobily "spektakulární" a vpravdě "dechberoucí" (ono zkuste plynule dýchat s křečovitě kmitající bránicí) efekty doprovázející „mohutnou“ „kanonádu“ „úctyhodné“ turecké „těžké obléhací“ artilerie, jsem už opravdu dlouho nezažil. Matně si vzpomínám, že během této sekvence mě rovněž proletělo lebkou, že v roce natáčení patrně postihla Itálii krutá neúroda rajčat a kečup byl zatraceně drahý! A to jsem netušil, že to nejlepší teprve mělo přijít. Ve zkratce: Němci a Rakušáci = totální hovada poletující všude jako zmatené lesní včelstvo, Karel Lotrinský k tomu posera a Evžen Savojský kretén. Sobieski = mesiáš! Matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem = … matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem, takže v produkujících zemích asi super, u duševně vyrovnaného diváka příčina opětovného prodloužení života o několik minut. Zde si neodpustím drobný, avšak velmi výmluvný popis bitevního entrée: turecký protiútok – Karel Lotrinský: „Jebem na to chlapi, ústup!“ – vojáci na hradbách Vídně: „Ustupujeme, jsme ztraceni!“ – z lesa se vykymácí parta kníratých pupkáčů a snaží se vší silou nepopadat z koní – vojáci na hradbách Vídně: „Sobieski útočí, jsme zachráněni!“ K následné krátké pasáži, která snad měla být rekonstrukcí oné slavné bitvy (když už se po ní film jmenuje, bylo tvůrcům asi blbé ochudit nás o ni zcela, byť by to bylo bývalo asi lepší) již snad jen tolik, že ze způsobu šturmu polské jízdy by ochrnulo obličejové svalstvo nejspíš i štábním důstojníkům AČR. Vrchní velitel totiž vedl jízdu do útoku z kopce poměrně netradičně krokem (nutno přiznat, že s ohledem na výše zmíněné jezdecké schopnosti kavaleristů to bylo zcela namístě), přičemž sám jel naprosto geniálně v linii před husary, kvůli čemuž ti za ním jedoucí opírali hroty svých kopí o jeho záda (fakt nekecám!). Navíc jde o takového borce, že si může dovolit dlabat na nějaké konvence a fyzikální zákony a údery šavlí zasazuje až po projetí okolo soupeře do jeho zad – zkrátka geniální taktik, šermíř a fakír v jedné osobě! No a za zmínku pak zcela určitě stojí ještě závěrečná palba husarů na domnělého Kara Mustafu – z automatických pistolí, které tak byly poprvé použity právě v této bitvě. Kouzlo nechtěného u mě zafungovalo dokonale, takže za ty závěrečné Husarské humoresky dávám celé dvě. (16.11.2015)

Historický "velkofilm" připomíná topornou televizní inscenaci a nechtěně pobaví snad jen slaboučkými počítačovými efekty (no, pobaví, tvůrci se je snažili maskovat všudypřítomným kouřem-prachem-oparem, kterými zamlžili hnusný, digitálně přefiltrovaný obraz, což mě po čase vysloveně iritovalo). Po hodině nudného politikaření a pámbíčkaření (přičemž milosrdný "jediný pravý" Bůh koná zázraky a jednoznačně válcuje dobyvačný Korán) přichází na řadu ještě nezáživnější, do krátkých fragmentů roztříštěná bitva, pateticky adorující polské husary a jejich sebevědomého vojevůdce, který vyleze s kanóny na nechráněný kopec a rozstřílí 10násobnou přesilu islámistů (konec taktiky). Jak do tohoto nepodarku zabloudil F. Murray Abraham v hlavní roli mnicha, radícího králům i generálům a burcujícího davy, je mi záhadou. (26.08.2019)

O historii mám načteno celkem hodně, takže v první řadě mě dost rušila nesmyslně přehnaná důležitost úlohy Marka z Aviana. Střelenej mnich, kterej si mezi vymítáním ďábla a zázračným uzdravováním chorob odskakuje na zasedání státní rady, aby tam usměrňoval panovníky křesťanské Evropy, mi zaplevelil většinu filmu. Samotná bitva je opravdu úsměvná, ale politické pozadí ztvárněno snesitelně. Byť se těžko smiřuju s ufňukaným debílkem, do nějž zde byl degradován Leopold I. A podobně jako kolega fragre cítím absenci českého vojevůdce Zdeňka Kašpara Kaplíře, zatímco prostor opět nesmyslně důležité postavy tu dostal Evžen Savojský, kterýmu bylo tehdy 19 a byl rád, že se těsně před bitvou upíchl v německý armádě. Takže nedostatků to má dost, ale hodnotit musím z vděčnosti za první film k tématu. (15.04.2016)

Obrovská historická událost, která mohla mít pro celou Evropu nedozírné následky a pak přijdou filmaři a bum! Teda takhle zmršit tak nosný děj, to chce hodně sebevědomí a kuráže. Nad kvalitou triků v bitvě jsem se už smála a vlastně mi i bylo líto, že to Italové s Poláky takhle splácali, tak snad někdy jindy, že... (04.01.2024)