Lakomec

Velmi podařená adpatace Moliérova Lakomce. Louis de Funès jako spolurežisér a představitel hlavní role zabodoval. Dokonalé vcítení se do role Hapragona, spousta typicky Funèsovkých gagů. Funèsovi zdárně sekundují představitelé veldejších rolí Michel Galabru, Claude Gensac a další. Harpagon je zde opravdový bručoun, což je ještě umocněno podle mého názoru skvělým dabingem Jiřího Krampola. (18.10.2010)

Problémem tohoto filmu je převzetí stylu komedie z Molierova pera. Rozhovory vedené pomocí dlouhých monologů které jsou často hnány do extrému není nic moc zábavného pro běžného diváka. Nemůžu ovšem popřít, že se mi některé scény líbily(výběr peněz při mši, trhání vlasů). Kdyby se ponechal námět a nechala se volná forma mohlo to být lepší. Pokud srovnávám způsob adaptace Funesova Lakomce s jinou adaptací divadelní hry například s Cyranem z Bergeracu zahraným Depardiem, tak je pro mne příjemnější a zábavnější druhý způsob. (13.05.2008)

Tenhle film se mi ze všech filmů co jsem s Funesem viděl líbí asi nejmíň, ale nejsem si jist jestli to není závada na mém přijímači. V podstatě bych se podepsal pod komentář Tosima, teda až na ty koně od Sempého. Autorem koní a výtvarných návrhů vůbec (nejen "odfláknutých" kulis, ale i "výstředních" kostýmů, které se nelíbily Jeanne) je totiž Albert Uderzo, jeden z otců Asterixe. Film je prostě další inscenací Molierovy klasiky, s několika originálními nápady. A - běda tomu - s Jiřím Krampolem v českém znění. (30.04.2005)

Lakota je jako zhoubná choroba, která člověka pomalu ale jistě stravuje. Postava Harpagona s Funesem získala úplně jiný rozměr. Opět ve své roli exceluje. Viděno s Krampolovým dabingem. Na ten se mi těžko zvyká, protože mám raději hlas Františka Filipovského, ten k Funesovi sedí mnohem lépe. Už jsem slyšela i Funese mluvit hlasem Václava Faltuse a to mi přišlo zajímavé, dokonce bych řekla, že byl lepší než Krampol. Ovšem, František Filipovský je František Filipovský. Ten zůstane nepřekonatelný. (29.02.2012)

Film se poměrně málo točí kolem Funèse a musím přiznat, že dialogy ostatních jsou mnohdy rozlezlé a začnou nudit, protože postavy se snaží odříkat celý ten starý text, obdivovat jednu věc tolika slovy, kolik jen dokážou vymyslet. Monology do kamery jsou pak vyloženě ujeté. A zatímco některé zvláštní nápady, jako třeba tu s čarou života, jsem uvítal, některé pasáže a místnosti na mě působily zvláštně. Hru jsem četl, zpracování je vlastně docela dobré, ale na vážně dobrý film to dle mě nestačí. (24.01.2011)