Rabín Jákob

Neobehranost prvnímu setkání s cholerickým rabínem výrazně pomáhá, stejně jako Funesova drobná rozšíření výrazových prostředků. Výrazné hvězdičkové zaokrouhlení nahoru pak patří prostoduché odvaze čt uvést film v době další z válek kolem Gazy v letech zjitřených radikálními kroky všech stran, odvaze snad větší, než nápad původního fr. distributora poslat film do kin ve dnech jomkipurské války. (26.07.2014)

Není to nejlepší film Gérarda Ouryho, ale nejnavštěvovanější film Louise de Funése. Oury natočil road movie s akčními prvky, což je pro něj typické. Podobně jako v Esu es či Velkém flámu si i trochu zamoralizoval, což zde bylo ku prospěchu věci. Funés ve žvýkačkách je opravdu k popukání, stejně jako při židovských tancích. Hezky hraje i Claude Piéplu jako komisař Andreáni. Film se mi ale trochu okoukal, což se u mi u Četníka či Senzačních prázdnin nestalo. Podíl na tom má asi dabing Jiřího Krampola na DVD od Uranie, která film distribuovala nepochopitelně jako Rabín Jákob, když ho nějaký čas předtím uvedla ČT jako Dobrodružství rabína Jákoba. Navíc se zde Funésova role jmenovala debilně Victor Žluna. V ČT sice také dabval Krampol, ale tady mi jeho dabing zas tak nevadil (i když to samozřejmě Filipovský nebyl). (11.12.2006)

Jeden z nejlepších Funésových filmů mi dodnes unikal. Ano, může za to snad v každém druhém zdejším komentáři (právem) proklínaný český dabing, který se vážně nepovedl. Naštěstí ale existuje dabing slovenský, který má potřebnou šťávu, a právě s tím jsem si Rabína Jákoba užil. Když se dívám na klasické (nejen) francouzské komedie, často žasnu nad nápaditostí scénáristů, nad tím, že dříve si filmaři dávali doopravdy záležet, aby diváci řvali smíchy, a aby toho docílili, vymýšleli nemožné - nespoléhali pouze na recyklování stokrát viděných gagů, jako je tomu dnes. Rabín Jákob patří právě mezi ty filmy, které mají tak komplikovaný děj, až je to krásné - smršť fórů, záměna střídá záměnu, nedorozumění střídá nedorozumění, těžko odhadnout, co se semele v následujících minutách... A do toho Louis de F. v nejlepší formě, který předvádí tak úžasné věci, jako je souboj ve žvýkačkárně, upoutání pozornosti policistů na benzinové pumpě, tanec, fackování mizerů v autě... Perfektní dílko. Navíc s příjemně zakomponovaným anti-xenofobním poselstvím. Jen mi pořád vrtá hlavou, kde hlavní hrdina přišel k těm falešným vousům :) (15.07.2012)

Lepší s titulkama než s tragicky parodujícím Krampolem. Jinak ale podařená komedie, hlavně scény z továrny na žvýkačky jsou přímo geniální, zbytek je už taková ta klasika s Funesem. Příběh staví na záměně rabínů, na Funesově šklebení a dobré chemii mezi Funesem a Giraudem. Zaujme jistě i taneční židovská kreace a povedený hudební motiv. Z nostalgie po Funesovi čtyři hvězdy, jinak spíše průměr. (26.07.2014)

Vtipná francouzská taškařice s geniálním Louisem de Funesem. Humor je sice laskavý a inteligentní, ale i přes své anti-xenofobní zaměření na dnešní dobu příliš nekorektní. Victor Pivert (datel) by chtěl Francii, co nejbělejší a katolickou, kde dělnici furt něco nechtějí a nestávkuji. Dabovaní již neudělal František Filipovský, ale Jiří Krampol v češtině i Ľubo Gregor ve slovenštině provedli dabing rovněž dobře i když Filipovský je mistr. (27.10.2020)