Režie:
Gérard OuryKamera:
Henri DecaëHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Louis de Funès, Suzy Delair, Marcel Dalio, Claude Giraud, Renzo Montagnani, André Falcon, Henri Guybet, Popeck, Miou-Miou, Jacques François, Gérard Darmon (více)Obsahy(3)
Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (230)
Podle mého názoru nejlepší Funèsův herecký výkon vůbec, předvádí zde neskutečnou ekvilibristiku. Ovšem v českém dabingu z ní zůstává velmi málo. Tento film nikdy neměl být dabován. Kromě toho vyniká velmi směšná scéna v továrně na žvýkačky a některé dobré hlášky. „Veliká čest potřást si revolverem s předsedou vlády.” ()
"Jak že se to jmenujete?" "Žluna. Jako ten pták: chrrr...kvákkvák...bzzz...klovklovklov..." ;-) Jediná funésovka, která kdy v těchto končinách běžela s titulky. Umírající František Filipovský ji už nestačil nadabovat a televizi se asi zdálo nevhodné ještě za jeho života angažovat někoho jiného. Po několika letech byla pieta ta tam a Louise namluvil Jiří Krampol. Udělal to tak strašným způsobem, že se to odráží na hodnocení samotného filmu (viz 40 % Cinemy). Nespravedlivě. Kdo viděl titulkovanou verzi nebo tu se solidním slovenským dabingem, ví, jak je Jákob vtipný. Třeba celá sekvence v továrně na žvýkačky patří k tomu nejsrandovnějšímu, co Ludva kdy natočil. A ocenění si zaslouží i Gérard Oúry za to, s jakou lehkou samozřejmostí vmíchal do crazy komedie choulostivé téma rasismu. Kdybych neviděl, neuvěřím. 80 % ()
Pro všechny milovníky šabatích trhlých tanců a zvyků, které vás naučí, co dělat a nedělat každý den v týdnu, kdybyste náhodou neměli co dělat. Funés stále ve formě a řádně překonvertovaný antisemita, bohužel však s hlasem Jiřího Krampola, který se se zpodobněním nebožtíka Filipovského jen těžce pere. Souhlasím s názorem, že František přidal více jak 50% slávy tomuto maličkému kaskadérovi v československých hájích a já této vysokorozpočtové naháněčce dávám krásných 70% ()
Jedna z najsympatickejších funesoviek, dnes aktuálnejšia než kedykoľvek predtým. Objavovanie paralel medzi kresťanmi, židmi a moslimami je zábavné rovnako ako "žuvačková" parafráza Fantomasa. Funesove grimasy sú tu naozaj preexponované (scéna "Ako upútať policajta, keď chcete byť zatknutý"), chaos patologický a dej prekombinovaný ako zápletka v "L.A. Prísne tajné", no kultový gag, kedy falošný rabín zdraví "svoje" ovečky na spôsob hlavy katolíckej cirkvi vydá za všetky hviezdičky. ()
Filmů s Louisem de Funèsem jsem viděl téměř dvě desítky, většinou mě hodně bavily a vždy šlo o pohodovou komedii, která mi dokázala zvednout náladu. Někdy se to povedlo více (Velký flám, Senzační prázdniny, Křidýlko nebo stehýnko), někdy méně (Četní a četnice). U filmu Rabín Jákob to bylo tak napůl. Stále jde o tu pohodovou komedii, ale rozhodně to není jeden z jeho nejlepších filmů… ani Funèse, ani Ouryho. :-) Z dnešního pohledu nekorektní humor „rasistických“ Francouzů je fajn. Zvlášť, když to tak vlastně mají stále. Nemají rádi Němce, přistěhovalce, nechtějí mluvit anglicky apod. Podobné motivy se stále znovu opakují i v jejich novějších komediích (například trilogie Co jsme komu udělali?) Jako nějakou extra sociální kritiku bych to ani neviděl. Zkrátka jde “jen“ o srandu. Bohužel film se často utápí (viz žvýkačkové epizody) v jednoduchém humoru jako z grotesek. Třeba právě bubliny od žvýkaček při výstřelech z pistole. Naštěstí tam lze najít i dost povedených scén, kdy se divák zasměje. Vyzvedl bych i taneční vystoupení samotného Funèse při židovském tanci. Hodnocení jsem měl mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Na tři to bohužel srazil dabing Jiřího Krampola, který se sice snažil (napodobit), ale na Filipovského neměl. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (18)
- Niektoré scény boli inšpirované Boissetovým filmom Atentát v Paríži (1972). Ide napríklad únos pred parížskou pivárňou, výsluch, a tiež určité postavy, napríklad plukovník tajnej služby. (Arsenal83)
- Natáčení začalo koncem března ve studích v Boulogne-Billancourt, později byly pořízeny exteriérové záběry na několika místech v Paříži, mimo jiné i na letišti v Orly, kde se točilo za plného provozu, poslední scény nasnímal Oury v New Yorku v červenci 1973 (tady ale již bez Funèse). (argenson)
- Scéna, kdy se Pivert (Louis de Funès) ponoří do kádě s rozpuštěnou žvýkačkou, se natáčela tři dny a de Funès se musel spouštět do kádě celkem desetkrát. Natáčení téhle scény mělo i zdravotní dohru, herec díky opakovaným lázním v ledové kaši přestal slyčet na levé ucho a musel navštívit doktora, aby mu ucho propláchl. Vždy, když pak měl pocit, že špatně slyší, si proplachoval ucho klystýrem. (andi666)
Reklama