Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (227)

PALINO 

všechny recenze uživatele

Celkom vtipná funesovka, ktorá sa síce nemôže rovnať Funésovým majstrovským kúskom typu Žandár zo Saint-Tropez, ale na zabitie času je to dobrá voľba. U nás je Rabín Jacob najzaujímavejší najmä tým, že Funésa nenadaboval F. Filipovský, ale Ľ. Gregor a ten túto neľahkú úlohu určite nepokazil, aj keď Filipovskému sa samozrejme nevyrovná. Ale ten je miestami lepší, než originálny Funésov hlas. ()

janek85 

všechny recenze uživatele

Tady tu této Funesovky jsem byl trochu zklamán. Byl jsem zklamán z toho, že jsem to viděl ve slovenském dabingu, ale to by nevadilo tak moc, ale vadilo mi to, že Funese mluvil jinší dabér, na to já jsem háklivý. Bez Franty Filipovského je Funes trošku slabší v herectví než s Frantou. Samozřejmě je to nejlepší komik, a s Frantou je to ještě lepší komik, ale Funes opět rozprodal svou kvalitu herectví. Zase z něj sršilo vynikající charisma. Tento film na části stejný, od začátku do konce stejný děj, možná scéna ve žvýkačkové továrně byla nejlepší. Tento film byl jednim z nejhorších s Louisem de Funesem. 4* jsem dal Zelňačce, 3* Četníkovi a mimozemšťanům, jinak dávám vždy 5*, ale teď 4*. 76% ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pri opakovanom sledovaní som skončil v 20. minúte. Nechápem, že som kedysi dávno pokladal tento film za jeden z Funésových najvydarenejších. No, časy sa menia. To čo bolo kedysi vtipné, je dnes trápne. Ale neplatí to univerzálne. Nemé grotesky už nevyvolávajú výbuchy smiechu, ako kedysi, ale zhovievavé pousmiatie bez pocitu trápnosti tam ostalo. Ale Funésove, Richardove, Tatiho filmy už nedokážem dopozerať. Spomenul by som si aj na ďalších, ale nemá to význam. Vyjadrím to iba hodnotením. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Bláznivá komédia plná zámien, nedorozumení a akcie. Až tak, že som v tom všetkom nedokázal rozpoznať niečo skutočne vtipné. Ale možno je to niečím iným. Možno je to tým, že kedysi som sa na Funesovi obalenom v žuvačkovej zelenej farbe s prilepenými žuvačkami na hlave nesmierne smial a dnes už to tak vtipné byť nedokáže. Za prvé som omnoho starší, za druhé kedysi bolo vtipné niečo iné, ako dnes. Neviem. Ale film má perfektnú výpravu, NY, Paríž, vidiek atď. a vražedné tempo. Trochu nasilu pôsobí v tomto chaose mierové posolstvo, ale ono to asi inak nejde a vždy to tak bolo a bude. ()

bobstock 

všechny recenze uživatele

Pro všechny milovníky šabatích trhlých tanců a zvyků, které vás naučí, co dělat a nedělat každý den v týdnu, kdybyste náhodou neměli co dělat. Funés stále ve formě a řádně překonvertovaný antisemita, bohužel však s hlasem Jiřího Krampola, který se se zpodobněním nebožtíka Filipovského jen těžce pere. Souhlasím s názorem, že František přidal více jak 50% slávy tomuto maličkému kaskadérovi v československých hájích a já této vysokorozpočtové naháněčce dávám krásných 70% ()

Galerie (69)

Zajímavosti (17)

  • Z uměleckého hlediska a kritérií společenského dopadu řadí odborníci tento snímek mezi nejlepší Funèsovy filmy, výjimečnému zájmu se komedie těšila i u fanoušků, z nichž mnozí ji považují za nejlepší komikův film. U zrodu filmu stál režisér Gérard Oury, který měl zkušenosti s provokujícími scénáři, a jeho cílem bylo natočit nejen dobrou veselohru, ale také satiru na současný stav xenofobní francouzské společnosti. Nesnášenlivost vůči jiným rasám a náboženstvím byla zosobněna karikaturou maloměšťáckého podnikatele Viktora Datla ve Funèsově podání. Příliš ostré kritické tóny byly také příčinou ustoupení společnosti Gaumont od financování filmu (původní producent Alain Poiré pak nikdy nepřestal litovat, že film nemohl dokončit) a natáčení proběhlo pod vedením Bertranda Javala a záštitou společnosti Film Pomereau. (argenson)
  • Když Datel (Louis de Funès) zdraví židovské rodiny jmény, která čte na vývěsních štítech obchodů, osloví jednu rodinu podle reklamy na džíny levisky jako „Drazí Levisové“. Zakladatel firmy Levi Strauss byl ve skutečnosti Žid. (jan.hryz)

Reklama

Reklama