Grand restaurant pana Septima

Tenhle filmeček mi přijde lepší, než celá série Fantomase. Je tady pád docela dobrých fórů a po letech nabízí film dobrou retro atmosféru. Já jsem se dobře bavil a to je co říct, protože komedie zrovna nemusím. Navíc v kombinaci Filipovský-Funés je film snad ještě lepší než v originále. Je zajímavé, že v té době měly filmy lepší dabing, než dnes. Skoro každý dabující herec měl nezaměnitelný charismatický a zajímavý hlas. (21.12.2004)

Sdílím stejný názor jako pár uživatelů tady, že jakmile Septime opustí restauraci, tak dojde k rapidnímu snížení kvality filmu. Jako by každou půlku vymyslel někdo jiný. Přitom by úplně stačilo pokračovat s dalšími nápady v restauraci a byla by to sranda. Takhle je to jen obrovská škoda takový potenciál nenaplnit. (17.07.2022)

Louis de Funés vždy slibuje nezapomenutelný zážitek. U Grand restaurantu pana Septima to platí také, ale bohužel ne po celý film. V první polovině, "v restauraci", stojí snímek na něm a vše je tak v pořádku. Bohužel v druhé polovině se začně zamotávat děj, přidávat se další a další postavy a snímek rázem ztratí všechnu lehkost a pohodu. Ve výsledku tedy tři hvězdy. Kde je vaše profesionální hrdost, tradice francouzského pohostinství (28.01.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,900,000║Návštevnosť: 3,879,000 (Francúzsko)║ Louis de Funes sa opäť dobre zhostil úlohy a tento krát ako šéf reštaurácie spúšťa jeden vydarený gag za druhým, občas príde aj na nejaký ten vydarený taneček, prípadne na bláznivú jazdu na autách. /80%/ (19.07.2009)

Servir, c'est sourire! Kdyby se celá komedie nesla v takovém duchu jako první půlhodina v grand restaurantu, možná bych dal i plný počet. Besnardova režie velkého dění v jednom prostoru mě baví (a to i v těch celkově spíše průměrných filmech jako Životní šance), to je pokaždé gejzír drobných nápadů a gagů poslepený do vtipné série volně navazujících scének, tentokrát zčásti navíc ještě za hudebního doprovodu a choreografie. Problémem je, že jen málokdy si Besnard ve svých komediích dokáže vysoce nastavenou laťku z těch několika pečlivě promyšlených vtipných scén udržet po celý film. Když pak Besnard rozjíždí souvislou dějovou zápletku o únosu prezidentova syna, celý film jakoby se náhle propadl do poněkud slabého dobového průměru, velmi rutinně provedeného, kde kriminální zápletka nemá po většinu času ani kousek napínavé atmosféry a dobrého vtipu tu již naleznete poméně. Superbláznivé akční scény s naivní stylizací mě ze strany Besnarda neberou pak teprve, v těchto momentech klesl film v mých očí ještě níž, nehledě na to, že dlouhá část s honičkou aut v zasněžených horách a sklouzáním auta po střeše už jde absolutně mimo původně rozehraný humor i tematické zaměření filmu. Takže: Grand restaurant pana Septima se oplatí vidět  (asi jednou) kvůli první půlhodině, což je báječná humorná jízda s de Funèsem a jeho přihrávači. Pak to nějak pro přehled dokoukat a po skončení projekce to nejlépe završit opakovaným zhlédnutím dvou-tří scén z té první půlhodiny, ať si při hodnocení a zpětné vzpomínce na film uchováte v paměti i to nejlepší. 55% (14.02.2021)