Zmizení Eleanor Rigby: On

Předně musím poděkovat plzeňskému Filmovému klubu, že promítl Jeho a Ji v jeden večer hned po sobě. Být mezi filmy nějaký větší rozestup, asi bych je nehodnotil tak, jak hodnotím. Zmizení Eleanor Rigbyové je perfektně propracované romantické drama s velmi uvěřitelnými výkony, působivě tichou atmosférou a poměrně nečekaně se vyvíjejícím příběhem, který si s odhalováním různých důležitých věcí sice dává na čas, ale nevleče se a nenudí.____První film On je opravdu působivý pohled do nitra mladého muže, jenž se vyrovnává s tím, co přišlo, a i když ví, co chce, netuší, jestli a jak se mu to podaří. James McAvoy ho hraje skvěle a v Jessice Chastain, jež chladně působí jen dokud se neusměje, má skvělou partnerku. Senzační je ovšem i Ciarán Hinds v roli jeho světáckého otce, jemuž se ustavičně nedaří pronášet moudra, a také personál Conorovy restaurace je velmi sympatická sebranka. Veselý příběh to není, ale je plný naděje. (22.09.2015)

Ač by to mělo být (vzhledem k mému pohlaví) přesně naopak, JEHO verze (viděna jako první) se mi zamlouvala daleko více než JEJÍ (viděna jako druhá). Jistě, pořád je tu jistá pravděpodobnost, že zapracovalo ono ošemetné "to je lepší, to jsem viděla první", ale nemyslím si, že by změna pořadí, v jakém jsem filmy zhlédla, v tomto konkrétním případě něco změnila. Zatímco "HIM" působí citlivěji, srozumitelněji a tak nějak celistvěji (tj. klidně by mohl existovat i jako samostatný film), "HER" je nekonzistentní, sobecká a chladná záležitost (a jako samostatný film si ji neumím představit). I když si uvědomuji, že vynášení soudů nad chováním hlavních protagonistů nemusí být úplně fér (byl nám ostatně zatajen celý půlrok od oné tragédie), míra empatie z mé stany se u Conora blížila stu procent, kdežto u Eleanor se po většinu času pohybovala spíše v záporných číslech... Velkou neznámou jsou pro mě "THEM" - přinášejí něco nového nebo se jedná o pouhý výcuc z obou filmů? Asi to budu muset časem zjistit.;-) (09.11.2014)

Ze začátku jsem se bála, že jsem nevhodně zvolila pořadí v jakém se na tyhle "doplňující se" filmy podívám. Nejdřív jsem viděla objektivní "Them". Přiznávám, že mi trochu vadilo, že toho "vím tolik" že vím co se děje (alespoň částečně) i z druhého úhlu pohledu a že vím co se bude (alespoň přibližně) dít dál. Pak jsem se přes to nějak přenesla, ale pokud jste teď přišli k tomu, že se chystáte pustit si jeden z těhle filmů, tak doporučuji začít jednou ze subjektivních verzí příběhu, pak tu druhou a onen objektivní si případně nechat až na konec. Protože platí od všeho trochu od ničeho pořádně- tak mi ted po vidění Him připadá Them trochu navíc a o ničem, takže zas na druhou stranu asi by mě to zklamalo, kdybych se na Them koukla až potom. Došla jsem k tomu, že Them pravděpodobně bude prostě "navíc" a že to chce vidět spíš ty subjektivní verze. (Her jsem ale zatím neviděla). Co se týče zpracování, opakovala bych to, co už jsem psala u Them i když možná tady vše působí trochu míň umělecky a trochu víc syrově. Him se mi určitě líbilo víc, ale zase ne o tolik, abych dala vyšší hodnocení. (25.02.2015)

Pro mě perfektní drama zachycující rozpad jednoho vztahu. Ani u jedné verze se nedá říci, že by byla chladnější, dojemnější, osobitější etc. než druhá. Oba filmy krásně zachycují odlišnosti mezi mužem a ženou, nejen co se týká srovnávání se se situací, ale i to kým se obklopují a jaký mají vztah se svou rodinou. Hlavní trik takto rozděleného filmu nastává při společných scénách, které si každý z nich pamatuje jinak. Subjektivnost postav je pak zachycena i výběrem scén(Ona začíná tam, kde už je Jeho příběh dávno rozběhnutý). Nejzajímavějším rozdílem pro mě bylo to, že zatímco Ona vzpomínala, v její verzi jsou tak přítomny flashbacky, tak On se snažil minulost potlačit a jakékoliv vzpomínání je u něj vyloučeno. Herecký koncert a výborná hudba. 90% PS: Skoro by mě i lákalo z toho udělat seriál a zachytit pohled i vedlejších postav. Hlavně profesorka by mě dost zajímala. (09.11.2014)

Je zcela nutné a žádoucí vidět Eleanor v pořadí "On->Ona". V jiném pořadí či počtu snímků je zážitek a prožitek sotva poloviční. Ideální je podle mého taky minimálně několikadenní pauza mezi oběma filmy. Pokud splníte všechny předešlé podmínky, vystavujete se pravděpodobnosti, že vás při závěrečných "Ona" titulcích zaplaví vskutku zajímavý pocit a zážitek. Něco k samotnému "On". Conor dostává pro svojí postavu nějakých 70, 80 procent času filmu a když si potom u "Ona" uvědomíme, že Eleanor má svůj film zcela pro sebe, dojde i těm hloupějším z nás, kteří nevnímáme název filmu v jeho samotném významu, i celá podstata příběhu. Zmizení Eleanor Rigby není o něm a o ní. Hlavní postavou je Eleanor, je to její film, je to o ní. Tudíž je "On" možné vnímat jako přípravu na finále. Přípravu na něco lepšího. 7/10 (03.12.2014)