Zmizení Eleanor Rigby: On

Pro mě perfektní drama zachycující rozpad jednoho vztahu. Ani u jedné verze se nedá říci, že by byla chladnější, dojemnější, osobitější etc. než druhá. Oba filmy krásně zachycují odlišnosti mezi mužem a ženou, nejen co se týká srovnávání se se situací, ale i to kým se obklopují a jaký mají vztah se svou rodinou. Hlavní trik takto rozděleného filmu nastává při společných scénách, které si každý z nich pamatuje jinak. Subjektivnost postav je pak zachycena i výběrem scén(Ona začíná tam, kde už je Jeho příběh dávno rozběhnutý). Nejzajímavějším rozdílem pro mě bylo to, že zatímco Ona vzpomínala, v její verzi jsou tak přítomny flashbacky, tak On se snažil minulost potlačit a jakékoliv vzpomínání je u něj vyloučeno. Herecký koncert a výborná hudba. 90% PS: Skoro by mě i lákalo z toho udělat seriál a zachytit pohled i vedlejších postav. Hlavně profesorka by mě dost zajímala. (09.11.2014)

Komentuji oba filmy (pohledy) najednou, myslím si, že je důležité vidět oba dva pohledy. Nejdříve jsem viděl "jeho" pohled a přišel mi takový logický, vcelku jasný a ji jsem z tohoto pohledu moc nechápal, stejně jako on. Poté jsem viděl "její" pohled a nejen na to, že jsem došel k pochopení, dokonce se mi její jednání zamlouvalo víc... (Otevřeně přiznávala, že hledá sama sebe - základ. Ona nepodlehla chtíči atd.) Rozhodně zajímavý experiment, kdy vidíme stejný děj, i vzájemné rozhovory, z pohledu dvou různých osob, takže vlastně nevíme, jak to bylo doopravdy... Pokud tedy bude existovat verze "Oni," už teď se na ní těším... Důležité ale je, že se režisérovi podařilo natočit snímek o sympatickém manželském páru řešícím náročnou životní situaci po závažném rodinném problému, o němž se nedozvíme nic jiného, než že existuje. Povedlo se. Děkuji :-) (09.12.2014)

Je zcela nutné a žádoucí vidět Eleanor v pořadí "On->Ona". V jiném pořadí či počtu snímků je zážitek a prožitek sotva poloviční. Ideální je podle mého taky minimálně několikadenní pauza mezi oběma filmy. Pokud splníte všechny předešlé podmínky, vystavujete se pravděpodobnosti, že vás při závěrečných "Ona" titulcích zaplaví vskutku zajímavý pocit a zážitek. Něco k samotnému "On". Conor dostává pro svojí postavu nějakých 70, 80 procent času filmu a když si potom u "Ona" uvědomíme, že Eleanor má svůj film zcela pro sebe, dojde i těm hloupějším z nás, kteří nevnímáme název filmu v jeho samotném významu, i celá podstata příběhu. Zmizení Eleanor Rigby není o něm a o ní. Hlavní postavou je Eleanor, je to její film, je to o ní. Tudíž je "On" možné vnímat jako přípravu na finále. Přípravu na něco lepšího. 7/10 (03.12.2014)

Za sebe říkám, že mi mužská část přišla daleko lepší. Žena neprožívala tragédii rozpadu vztahu tak jako On. Ona se spíš hledala a utíkala sama před sebou. Chovala se jak nesvéprávná k lásce. Pročítám si komentáře a ženy kritizují pohled ženy, píší, že by takto nekonaly, neztotožňují se a více se jim líbí mužská veze příběhu. Muži naopak za egoistické chování označují mužskou verzi příběhu, lépe hodnotí pohled ženy. ...Provedl bych jediný závěr: režisér prostě nebyl schopen dostatečné empatie a zpopularizoval přístup male&female k tragédii ve vztahu. Za ty herecké výkony a experiment dávám tři hvězdy. (08.11.2014)

Díky skvělému výběru charismatických herců se tvůrcům podařilo, že z páru chce on koukat hlavně na její verzi "příběhu", a ona zase na tu jeho. Osobně sice netuším, kdy uvidím JI, ON mě ale příjemně překvapil svým papírem nešustícím chováním. Uvítal bych nicméně více hudby a klidně i celkové sledování delšího časového úseku při zachování stejné stopáže. Je navíc velmi příjemné, že ON funguje jako zcela samostatný snímek, a kdyby v kině momentálně neřádila Batmanova manželská očista a v bedně McNultyho otáčení se za prdýlkama, šel bych o hvězdu výš. P.S. Co furt sakra všichni mají s těma botama v posteli? Hrůza. (30.10.2014)