Zmizení Eleanor Rigby: On

Tak jestli jsem si říkal, že ten předchozí dnes odkoukaný japonský snímek Tennen kokekkô nebyl nic úchvatného, oproti tomuto kousku jde o geniální a oskarový počin! Tolik blbých a prázdných keců i scén už jsem v žádném filmu dlouho neviděl, vydržel jsem hodinu jen díky tomu, že jsem se mezitím věnoval i jiným činnostem. Chápu sice kam režisér mířil, ale ono to chce taky zpracovat tak, aby se na to dalo dívat - samotná myšlenka jaksi nestačí. V jedné věci však film vysloveně vyniká - dokázal mne na 100% přesvědčit, že ho nechci nikdy v životě vidět z druhého či společného pohledu. Fujtajbl... (14.04.2019)

V spoločne zostrihanom filme bola motorom Eleanor a tu jej absencia filmu veľmi ublížila, pretože hlavný hrdina je celý čas až príliš pasívny a vo filme sa nič nedeje . Vidieť to prvé tak ani nepokračujem. Romantický film bez baby proste nefunguje a na psychologickú drámu je to príliš povrchné a totálne chladné. Samostatne iba ďalší nezaujímavý nezávislý film 5/10 UPDATE - s verziou Her je to o dosť lepšie 7/10 (23.04.2015)

Mezinárodně sdělný příběh, který bude v záplavě zpracování tématu hledání formou brigittejonesovských komedií bojovat o diváckou přízeň své generace hódně těžko i přes poctivý scénáristický a režijní přínos a gradující souhru hereckých výkonů. Velká úcta patří scénáři, který se nesnaži vytěžit asociace beatlesovské inspirace, ani nastavit zrcadlo mnohým pošetilostem a proprat všechny marnosti třicátnického žití, které v jisté fázi ztrácejí svou spotřebitelskou důležitost, a jde po ose osobního prožívání a subjektivních interpretací. I s citlivou hudbou a soundtrackem (jeho charakterizační význam jemně propojuje verze příběhu a napříč jimi stoupá) blízko 4* (07.11.2014)

Ze začátku jsem se bála, že jsem nevhodně zvolila pořadí v jakém se na tyhle "doplňující se" filmy podívám. Nejdřív jsem viděla objektivní "Them". Přiznávám, že mi trochu vadilo, že toho "vím tolik" že vím co se děje (alespoň částečně) i z druhého úhlu pohledu a že vím co se bude (alespoň přibližně) dít dál. Pak jsem se přes to nějak přenesla, ale pokud jste teď přišli k tomu, že se chystáte pustit si jeden z těhle filmů, tak doporučuji začít jednou ze subjektivních verzí příběhu, pak tu druhou a onen objektivní si případně nechat až na konec. Protože platí od všeho trochu od ničeho pořádně- tak mi ted po vidění Him připadá Them trochu navíc a o ničem, takže zas na druhou stranu asi by mě to zklamalo, kdybych se na Them koukla až potom. Došla jsem k tomu, že Them pravděpodobně bude prostě "navíc" a že to chce vidět spíš ty subjektivní verze. (Her jsem ale zatím neviděla). Co se týče zpracování, opakovala bych to, co už jsem psala u Them i když možná tady vše působí trochu míň umělecky a trochu víc syrově. Him se mi určitě líbilo víc, ale zase ne o tolik, abych dala vyšší hodnocení. (25.02.2015)

Je zcela nutné a žádoucí vidět Eleanor v pořadí "On->Ona". V jiném pořadí či počtu snímků je zážitek a prožitek sotva poloviční. Ideální je podle mého taky minimálně několikadenní pauza mezi oběma filmy. Pokud splníte všechny předešlé podmínky, vystavujete se pravděpodobnosti, že vás při závěrečných "Ona" titulcích zaplaví vskutku zajímavý pocit a zážitek. Něco k samotnému "On". Conor dostává pro svojí postavu nějakých 70, 80 procent času filmu a když si potom u "Ona" uvědomíme, že Eleanor má svůj film zcela pro sebe, dojde i těm hloupějším z nás, kteří nevnímáme název filmu v jeho samotném významu, i celá podstata příběhu. Zmizení Eleanor Rigby není o něm a o ní. Hlavní postavou je Eleanor, je to její film, je to o ní. Tudíž je "On" možné vnímat jako přípravu na finále. Přípravu na něco lepšího. 7/10 (03.12.2014)