Už teď mi chybíš

Řeknu to rovnou - postava Toni Colette (Milly) je v tomhle filmu hrozná p*ča. Ano, bojuje s rakovinou a za to ji mohu litovat, ale jako člověk stojí za prd. Je sobecká a využívá lidi kolem sebe - a já jsem si jistá, že takhle to tvůrci zamýšleli. Naštěstí je tu Jess (Drew Barrymore), která je vtipná, sympatická a Milly v její nemoci podporuje jak se dá. Spolu tvoří silnou kamarádskou dvojku, jejíž příběh má ukázat na sílu ženského přátelství. Což je hezký a záslužný nápad. Až moc často jsou ženská přátelství považována jen za kvokající slípky vyměňující si recepty a okukující obchody a chlapy. Jenže tvůrci šli moc daleko a například manžel Milly (Dominic Cooper) je totálně odsunutý na druhou kolej - a to ve chvíli, kdy má jeho manželka smrtelnou nemoc! Coby mužský divák bych to považovala skoro až za urážlivé... Jinak ale ano, Už teď mi chybíš je emotivní, chvílemi vtipný, funkční a v několika ohledech dost netradiční film. 60 % (31.08.2016)

Ok - je tam plno klišé, je tam plno lásky, ale hlavně to na mě působilo jako krásná dvojice, která si v životě prošla opravdu mnohým a jsou proto pro sebe ochotné udělat cokoliv a blázniviny, které opravdu prožívaly byly super :) :) Je to hezky svižné a jasné - na začátku filmu a proto mě to již po pár minutách zaujalo. Je to hodně citlivé téma, které se může plno lidí dotknout a i když je tam plno silných momentů a přiznám se, že jsem brečela - sakra, je to film :D :D :D Je to fikce založená na příbězích, kteří si lidé vytvořili v hlavě :) A podle mě silně přesvědčivě :) Cooper a Collete - hodně zajímavý pár, který mě překvapil a Jacueline Bisset byla bombastická :) To, jak předat informaci dětem - hodně zajímavé a povedené. Prostě mi přislo, že pracovali s veškerými dostupnými možnostmi, jak citlivě tuto situaci vyřešit...a proto by si z toho mohlo plno lidí vzít případ, jak žíti svůj život a vážit si toho, že tohle nemusí prožívat.... (19.03.2017)

Fňuk filmů o smrtelných a smrtících diagnózách jsou mraky, tenhle je ale jiný. Nemocná je nejen akutně nesympatická, ale navíc ukazuje, že příznakem každé vážnější nemoci je zvýšená hladina sobectví. Ať jde o ženu s rakovinou nebo muže s rýmou, každý nemocný myslí na sebe, na sebe a pak až na sebe. A čím je mu hůř, tím víc omezuje už tak omezený prostor, kam zahnal všechny své blízké, až nakonec vše zaplaví Mé nemocné já. Výjimky existují, samozřejmě, stejně jako existují víly a vlkodlaci (tzv. pravděpodobnost „prý“). Milly je navíc taková ta přátelská mihule, kolem které jen tak proplujete a ona se na vás přisaje a odsaje, až když z vás zbude jen ohlodaná kostra. No a Jess je ke své smůle rybka k nakousnutí. Oběma přihrávají dva mořští slimáci, horší exemplář je klučina Kit, který patří k Milly a Jessin Jago Bago Mago (nebo jak). Ani blízcí nemocných to nemají lehké, když nemoc ignorují, pacient je lítostivý a nevrlý, když ji dramatizují, je lítostivý a nevrlý. Tady je střední cesta opravdu zlatá. Pro obě strany. (13.03.2017)

Krásný film. Na smutnou notičku, ale jelikož jsou dvě hlavní představitelky "nenormální tlamy", je zlehčován mnoha vtipnými nebo úsměvnými momenty. Pěkná kamera, pohodová hudba, perfektní scénář a Toni i Drew byly moc fajn. Víte, když má člověk někoho moc rád a ten někdo vážně onemocní, je to vždycky k pláči. My jsme plakali taky. A hrdě. :-) (03.04.2016)

Slušné drama o kamarádské lásce až za hrob, která netlačí tolik na pilu, jak by se mohlo zdát. Ke konci sice dámskému obecenstvu ukápne slza, ale to už k danému příběhu patří. Jinak se jedná o velice slušný a i pro pánské publikum přijatelný film o dvou kamarádkách z nichž jedna začne umírat na rakovinu a nehodlá se s tím smířit. Obě hlavní herečky jsou velice fajn a zvláště Toni ukazuje, že umí opravdu dobře hrát a podobných rolí by si zasloužila více. (10.10.2016)