Už teď mi chybíš

Hmmm,tazko to hodnotit,aj sa mi to pacilo,aj nie,co sa tyka pribehov zo zivota,k comu bohuzial patri v dnesnej dobe aj rakovina som videl napriklad film Griffin a Phoenixova,zanechalo to vo mne nieco,na co sa nezabuda a dojalo ma to tak,ze som sa neubranil slzam viackrat,bolo to smutne no zaroven uzasne nadherne,ale Uz teraz mi chybas vo mne nevyvolalo ani slzicku,neviem preco,ale chyba tomu nieco,no aj tak to bolo pekne,takze davam 4 hviezdicky so zazmurenym jednym okom...:-) (11.01.2017)

Vlna docela vkusných filmů o umírání pokračuje. Takže kapesníky ven a užijme si poměrně civilní kus i několik slušivých hereckých výkonů. Obě mají fajn manžely, znají se řadu let, a zatímco jedna má po několika neúspěšných pokusech s otěhotněním šťastnou novinu, druhé se kvůli jiné novince rozpadá současný svět. Sledujeme hodně motivů, ale vévodí jim téma pevného přátelství a téma vyrovnávání se s rakovinou. Čímž se projeví mírná marnivost, nestálost a sebestřednost jedné z nich. A právě tím ovlivní všechny kolem. Režisérka Catherine Hardwicke se drží osvědčených amerických postupů (ač film vznikl v britské produkci), stejně jako v podobně laděných filmech svírá otěže citového vydírání pevně ve svých rukou, zároveň je mile sarkastická a lidská. Není to sice tak čisté, zobrazení posledního úseku člověka s ortelem nevyléčitelné choroby jsme viděli jinde lépe, ale Toni Colette a Drew Barrymore se skvěle doplňují, takže nakonec dobré!! (21.03.2016)

Krásný film. Na smutnou notičku, ale jelikož jsou dvě hlavní představitelky "nenormální tlamy", je zlehčován mnoha vtipnými nebo úsměvnými momenty. Pěkná kamera, pohodová hudba, perfektní scénář a Toni i Drew byly moc fajn. Víte, když má člověk někoho moc rád a ten někdo vážně onemocní, je to vždycky k pláči. My jsme plakali taky. A hrdě. :-) (03.04.2016)

Ok - je tam plno klišé, je tam plno lásky, ale hlavně to na mě působilo jako krásná dvojice, která si v životě prošla opravdu mnohým a jsou proto pro sebe ochotné udělat cokoliv a blázniviny, které opravdu prožívaly byly super :) :) Je to hezky svižné a jasné - na začátku filmu a proto mě to již po pár minutách zaujalo. Je to hodně citlivé téma, které se může plno lidí dotknout a i když je tam plno silných momentů a přiznám se, že jsem brečela - sakra, je to film :D :D :D Je to fikce založená na příbězích, kteří si lidé vytvořili v hlavě :) A podle mě silně přesvědčivě :) Cooper a Collete - hodně zajímavý pár, který mě překvapil a Jacueline Bisset byla bombastická :) To, jak předat informaci dětem - hodně zajímavé a povedené. Prostě mi přislo, že pracovali s veškerými dostupnými možnostmi, jak citlivě tuto situaci vyřešit...a proto by si z toho mohlo plno lidí vzít případ, jak žíti svůj život a vážit si toho, že tohle nemusí prožívat.... (19.03.2017)

Řeknu to rovnou - postava Toni Colette (Milly) je v tomhle filmu hrozná p*ča. Ano, bojuje s rakovinou a za to ji mohu litovat, ale jako člověk stojí za prd. Je sobecká a využívá lidi kolem sebe - a já jsem si jistá, že takhle to tvůrci zamýšleli. Naštěstí je tu Jess (Drew Barrymore), která je vtipná, sympatická a Milly v její nemoci podporuje jak se dá. Spolu tvoří silnou kamarádskou dvojku, jejíž příběh má ukázat na sílu ženského přátelství. Což je hezký a záslužný nápad. Až moc často jsou ženská přátelství považována jen za kvokající slípky vyměňující si recepty a okukující obchody a chlapy. Jenže tvůrci šli moc daleko a například manžel Milly (Dominic Cooper) je totálně odsunutý na druhou kolej - a to ve chvíli, kdy má jeho manželka smrtelnou nemoc! Coby mužský divák bych to považovala skoro až za urážlivé... Jinak ale ano, Už teď mi chybíš je emotivní, chvílemi vtipný, funkční a v několika ohledech dost netradiční film. 60 % (31.08.2016)