Oskar

Kouzelně ztřeštěná komedie plná záměn, ať už šlo o dcery, kufříky či identitu.. Pro mě velice příjemná zábava s několika scénami k popukání a s několika vtipnými dialogy.. Za zmínku určitě stojí Claude Rich, mohla jsem na něm oči nechat a pak taky Paul Préboist, způsobil mi parádní výtlem.. V rámci žánru oddechovka hodnotím kladně.. (12.02.2022)

Zamotaná zápletka, výborné dialogy a hlavně skvělý Louis de Funès. Ohromná záplava humoru, která v závěru graduje do nepopsatelných výšin. "Germaine, musím ti něco říct. Tvá dcera má milence!" - "Já též...." - "COŽE??" - "Já též ti to chtěla říct." /// "Colette, odpověz mi, je to pravda, že jsi zamilovaná do mého maséra?" - "Pšt, je nahoře." - "To je mi fuk, to je hovado, ten nic nepochopí!" (22.06.2009)

Čo tu Funès predviedol, je asi vrchol jeho šialenosti a u mňa asi najlepšia jeho komédia, čo je určite veľmi slabé slovo na toto dielo. Dej som si nepamätal, ale záchvaty smiechu z detstva áno a tie sa zopakovali. Predvádzať virtuálne naťahovanie nosa počas pol minúty, aby to nebolo trápne ani nevkusné, to si môže dovoliť okrem kreslených postavičiek len jediný herec. Príbeh odohrávajúci sa v jedinom dome s pár miestnosťami je primeraný a neruší komplikovanosťou. Zámena postáv, kufrov a vzťahov tu má také tempo, že všetci iba otvárajú ústa. –––– Ono se to zdá komplikované, ale je to úplně prosté. (09.11.2014)

„Vieš čo je nové, drahá? Honoré de la Butiniere už nemá uhry! A vieš prečo? Spýtaj sa našej slúžky!" Brutálna (brutálne dobrá) kufríková komédia s vyšperkovanými dialógmi, scenárom aký túži napísať hádam každý scenárista a Funésom, ktorý tu podáva ešte lepší herecký výkon, než je jeho štandard. 90 % (19.01.2016)

Louis de Funés a Oskar - herec a hra, kteří se navzájem proslavili. A došlo k tomu víceméně náhodou. Hru Oskar psal dramatik Claude Magnier na tělo Pierrovi Mondymu (seržant Choudard ze Sedmé roty), který později s Funésem chvíli alternoval. Ale Mondy byl časově zanaprázdněný jinde. Funés byl povolán pouze jako záskok a se hrou byl vyslán po francouzských koloniích, kde sklidil fenomenální úspěch. (Psal se rok 1959). Poté se Oskar s ještě většími ovacemi začal hrát v Paříži a to až do chvíle, kdy začal Louis vystupovat v divadelní komedii Roberta Dhéryho Velký valčík. (Nějaký čas s Funésem alternoval buď zmiňovaný Mondy nebo herec Fred Pasquali.) Od roku 1971 ho ovšem ještě další dva roky hrál s obrovským úspěchem a prezident Pompidou si vyžádal speciální představení v Elysejském paláci. Louisovi partneři se ovšem měnili: Christiana Martina ztvárnili i Jean - Paul Belmondo (!), Jean - Pierre Cassel a Louisův syn Oliver. Zůstaly vlastně jen Claude Gensacová a Maria Pacomeová, které celá léta alternovaly Funésovu manželku a Mario David jako Barnierův masér. Příprava filmové verze trvala dobrých 5 let. Martina tu hraje Claude Rich, který kupodivu měl být prvním představitelem této role na divadle, ale režisér ho po několika zkouškách vyhodil a na jeho místo přišel Belmondo. No nevím jak vypadala verze divadelní, každopádně ta filmová nedopadla špatně. Já jsem ji viděl jako poslední film s Funésem v hlavní roli, který byl tady distribuován a byl jsem trochu jeho předchozími filmy zmlsán, každopádně i tak jsem se slušně pobavil. Paul Préboist je králem malých rolí... (08.02.2006)