Legenda 17

"Dobrý hokejista musí mít přehled o spoluhráčích, protihráčích i blondýně ve třetí řadě." Já jsem tedy lajnu ve složení 17 Валерий Борисович Харламов, 13 Борис Петрович Михайлов a 16 Влади́мир Влади́мирович Петро́в zaznamenal až ke konci jejich slávy, takže jsem daleko více nenáviděl jejich strojové následovníky. Nicméně jejich hokejové kvality jsem vždycky uznával a cholerik Charlamov nebyl výjimkou. Pro mne je tento životopis hodně poučný, neboť se na život v Sovětském svazu dívá jinýma očima než učebnice Občanské výchovy a zejména vše okolo egoistického trenéra Tarasova bylo hodně zábavné. A taky mne bavilo to kontroverzní zobrazení Kanaďanů, protože tito milí a inteligentní příslušníci javorového národa se nějakým zázrakem po nazutí bruslí proměňují v agresivní vypatlance, což v historii mnohokrát prokázali. A jelikož se dokáží spontánně radovat z každého vítězství dosaženého zraněním soupeře, tak jimi upřímně pohrdám. Sportu zdar! (31.12.2015)

Jakožto hokejový fanda mám filmy o hokeji (tak) určitě rád a každý nový kousek o tomto úžasném sportu vítám. Pár scén se povedlo, především ukázka rivality hráčů Moskevských týmů po tom, co se sešli ve sborné a pohled na trenéra Tarasova byl v pořádku. Trochu mě ale zaskočil střih a někdy velké přeskakování zajímavých momentů kariéry Charlamova. Vrcholem filmu pak byl první zápas SSSR vs. Kanada, kde bylo vykreslení hráčů hodně černobílé (rusové hrdinové a kanaďani dobytci na bruslích), ale točit to druhá strana taky si to udělají k obrazu svému. Má to své mouchy ale přesto doporučuji 70%. (23.02.2014)

Wow, takhle přesně má vypadat film, který je věnován sportovní legendě. Opravdu skvělá práce ruských filmařů. Valerij Charlamov to měl ze začátku těžké, ale dokázal se přes to všechno dostat a stal se legendou. V sérii století ho museli Kanaďané zranit, aby vyhráli. To od nich bylo dost hnusné. Jinak ve filmu to nezazní, ale Valerij zemřel ve věku 33 let, při další jeho automobilové nehodě. Je to škoda, že ho lidé neviděli déle hrát. Jinak dá se říci, že film je i o legendárním trenérovi Anatolijovi Tarasovi. Ze začátku mi přišly jeho metody dost brutální, vlastně ani Charlamova nenechal hrát. Ale ono to mělo něco do sebe, nakonec udělal z Charlamova a dalších hokejistů hrdiny. A líbilo se mi, jak hráči při něm stáli, hlavně Charlamov, že svého trenéra nezradil. A velká pochaval herci Olegu Meňšikovovi, který perfektně ztvárnil právě roli trenéra Tarasova, opravdu bravurní. (25.04.2018)

Nemůžu si pomoci, ale pro mně je to opět na plný počet, bez nejmenšího zaváhání. Charlamov zůstane legendou, stejně jako byla celá sborná legendární a dlouhá léta nepřekonatelná. Nikdo filmu nemůže vyčítat politický podtext, jelikož to tak v té době prostě bylo. Soudruzi si prosazovali své a ruský hokejista zůstával nepřekonatelný, tak to jednoduše bylo. Žádná přihlouplá love story na pozadí, vše autentické a srozumitelné. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával, dokonalou sportovní podívanou! (01.03.2015)

I když led považuji za věc, která je vhodná pouze do nápojů, koukat se z dálky na hokej mě hodně baví. Ruský patos mi byl vždy mnohem bližší než ten americký. Čímž byly splněny dva základní předpoklady, aby se mi film mohl líbit. A když spolu hoši přelézali z jedné věže na druhou, ani jsem nedutala a nalhávala si, že tato scéna byla vrcholem filmu. Inu, nebyla, přišel závěrečný zápas a já na něj s napětím koukala. Musím konstatovat, že jsem neviděla lépe natočený filmový hokej. (18.12.2016)