Reklama

Reklama

Poutavý sportovní film věnovaný ikoně světového hokeje, Valeriji Charlamovovi. Mladý hokejista Valerij Charlamov zaujme pozornost Anatolije Tarasova, věhlasného trenéra CSKA Moskva. S příslibem, že bude poslán do Japonska, je k jeho nemilému překvapení odstaven do Čebarkulu, kde se má otrkat v provinčním týmu Hvězda. Valero tu zazáří a s plným odhodláním přilétá zpět do Moskvy. Zde naráží na Tarasovovy drsné trenérské praktiky i nevybíravé chování vůči družstvu. Valero však nepolevuje. Přes počáteční nesnáze se ustanoví slavná útočná trojice: Charlamov – Michajlov – Petrov. Během kariérního vzestupu Valero vstupuje na půdu politických taškařic. Musí se také poprat s rodinnými a milostnými rozkoly. Před vysněným zámořským utkáním sborné proti kanadským agresorům Valerovi přichází do cesty vážná automobilová nehoda... (Česká televize)

(více)

Recenze (188)

kulyk 

všechny recenze uživatele

Je hezké, že si Ivan v rámci sebeprezentace občas vzpomene i na někoho jiného, než Vladimira Vladimiroviče Pupkina. Dobrá, nebudeme to hrotit, ten je samozřejmě podstatně lepším hogejistou, jen se vzdal kariéry ve prospěch ruského lidu, že. Film má několik podstatných chyb. Především je ruský, což s sebou nese nejen řadu nepochopitelných dějových veletočů, zkratek, kundovin a podobných triků, ale i kulturně motivované a poněkud odlišné poselství. Ovšem s tím si umí divák, školený ještě třídními recitacemi z Rudého práva, poradit. Pak tu je zhutnění docela notoricky známého životačichopisu Valdy Charlamů do cinemálně vyhovujícího tvaru. To malinko zamrzí, protože vůbec nevynikne, jak ten moula vážně neuměl řídit, a BESIP tím trpí. Ovšem i přes to jeden přehodí puk. Avšak vynechání skutečné tragiky příběhu frajera, který se prostě do nejšnl haky líg dostat nemohl (jinak by dneska Džegr neútočil na třetí, ale čtvrté místo historických tabulek zámořských toučových šudlalů) a uhynul ve tři a třiceti skrzevá své jezdecké neschopnosti, to mi kedlubna nebere. Být to produkt Holého ouda, řeknu, že natahují a bude díl numero due, takhle však jen nechápavě mžourám. Hm. Proč tedy za čtyři (a to jsem vynechal komentování Tarasbulbovo rádoby antisystémového boje)? Protože fandím vždy komukoliv proti Rusům. S jedinou výjimkou. Jakmile mužici nastupují proti Kaďanům, zapěji momentální verzi sajůzu, co mi nemá rušit, nasadím ušanku rudoarmějce a z prdele se mi vyroluje svatojiřská stužka! Charašó, Valeryj, malaďéc! ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Člověk nemusí být sportovní znalec aby mu došlo, že si v tomto příběhu Rusové naohýbali historii podle metru taťky Puťkyna. Hrdinové jsou ti, kteří jsou zrovna v kurzu, Kanaďani jsou vykreslení jako banda neandrtálců, vztahy mezi postavami jsou jako z nějakého melodramatu a připodobnění zápasu proti kanadským šílencům s býčím zápasem bylo laciné. Ale to bych ještě překousl. Co mi ovšem vadilo hodně, to byla práce s kamerou a následný střih. Vrcholem tohoto filmu měl být hokejový zápas CCCP vs výběr NHL. Nedalo se na to dívat. Po technické stránce je to mizerný TV film. ()

Reklama

Superpero 

všechny recenze uživatele

Bylo fakt zábavné sledovat hyperpatetický sportovní film z "ďruhé strany barikády." Na ty americké dojáky už jsme přece jenom zvyklí a musím uznat, že tohle není o nic horší. Je jen prostě sranda kiukat na ty fešáky z ruské sborné a na zlotřilé Kanaďany, kteří vypadají jak z Planety Opic. Líbila se mi i ta politická linie se zlým komoušem, akorát ručkování hlavního hrdiny padesát metrů nad zemí někde v továrně už bylo fakt směšný. Nejlepší herec byl ten jak hrál Tarasova, měl fakt charisma. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

O legendární sedmnáctce, jak by se zdálo v úvodu? O jednom z nejrozporuplnějších a nejsvébytnějších trenérů/diktátorů hokejové historie ve vynikajícím Menšikovově podání? Pohádka o sborné a jejím "sovětském Naganu"; tedy té legendární sérii "studená válka na ledě", která ve spojení s následným evropským turné jednou provždy srazila gloriolu kanadského týmu? Je to mišmaš výše uvedených, ale ani jedno z témat není dotaženo. Charlamovovi nejzajímavější osudy to překvapivě ignoruje a pohádka tu končí prvním zápasem. Působí to spíše jako nažhavování domácího obecenstva na Soči. Celkově je to totiž ruskému divákovi šité na míru a tak to jen bují naivní ruskou "v prsa se bíjící" nabubřelostí dobře známou ze sovětských válečných snímků. Pokud to neskousnete, tak se to lehce změní v nechtěně sebeparodickou záležitost, pokud to však ustojíte čeká vás solidní žánrový snímek, kde je vše vypulírovaně bílé či černé (a pokud náhodou ne, tak se to raději neukáže) a kterému nestačí vzdát poctu a tak raději rovnou vystavuje zbošťující piedestal. PS: Až budeme točit film o Jágrovi, tak doufám, že si odtud vypůjčíme tu scénu s chladícími věžemi; úplně to vidím. Jágr v životní a kariérní krizi leze jednoruč mezi dvěma komíny Poldovky, přemýšlí o hlubokomyslných problémech a sleze jako o několik tříd lepší i cílevědomější hráč. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Kdo máme rádi hokej, dobře se na to dívá, nicméně je to pojaté tak extrémně tendenčně proti kanadskému a americkému hokeji, že to samotnému filmu ubližuje. Zajímavý je vhled do stranických intrik kolem vrcholového sportu té doby v Sovětském Svazu, stejně jako nepokryté přiznání, že tzv. sovětští amatéři byli tvrdí profesionálové, odpudivě pak působí výběr herců pro kanadský národní tým, který kopíruje casting planety opic. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (22)

  • Branková konstrukce použitá v tomto filmu se neshoduje s tou, která se používala v tehdejší době. Spodní část branek dříve připomínala číslo „3“' a horní část, kam si brankáři obvykle odkládají lahve s pitím, zase vypadala jako velké písmeno „B“. Dnes branky vypadají spíše jako velké písmeno „D“. Tomuto opomenutí se nevyhl ani Hollywood ve filmu Hokejový zázrak (2004). (Indy_Brabino)
  • Kanadskému hráči s číslem 7 (Phil Esposito) zmizí v přestávce mezi 2. a 3. třetinou z dresu písmeno A (Asistent), které na něm má jinak během celého zápasu. (Indy_Brabino)
  • Ve filmu se v týmu Kanady objevují hokejové legendy, konkrétně s číslem 7 Phil Esposito, s číslem 28 Booby Clarke a s číslem 29 Ken Dryden. (tomSheek)

Reklama

Reklama