Štědrý večer paní Hůlové (E04)

V televizi uvedeno v cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Depresivní snímek, při kterém musí mít každý nejen starý, nemocný a osamělý člověk velice tísnivé a skličující pocity osamělosti a jisté beznaděje . V tomto případě mi je té staré paní skutečně líto zvlášťe když si uvědomím že jejím jediným pravým společníkem až do té kratoučké návštěvy příbuzných byla jen televizní obrazovka a to také jen do chvíle než na obrazovku vstoupila Jiřina Švorcová s deprimující básní od Josefa Rybáka "Jen leťte holubi" .......! (09.03.2007)

Asi nejdepresivnější a nejzávažnější povídka z televizního cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Miniatura o příliš tiché samotě a jediném skutečném příteli starého opuštěného člověka...televizi. Vlezlost a familiárnost televizních hlasatelů je strašná a recitativ Jiřiny Švorcové vskutku návodový... (10.07.2007)

Raděj než ve staru sám prožívat vánoce radši mě střelte do palice. Důchodkyně paní Hůlová z jednou nohou v hrobě a druhou v psychiatrické léčebně už v tom má nejspíš praxi. Tak jak asi dost takových starých lidí kdy vám samota a stáří vyhlodá díru do hlavy. Naštěstí už máme televize a člověk má koho poslouchat a na koho povídat v zašlém polorozpadlém bytě. Sedumdesátky sem minul asi o dvacet a štědrovečerní program a ty kecy hlasatelů o kolo toho se skoro nezměnily. A tady je sestřich těch nejvybranějších bezpáteřních hlášek. A tak se není čemu divit, že paní Hůlová si na konci snímku "odskočila". Koncentrace deprese na tenhle svátek pohody. A pokud máte v rodině nebo mezi přáteli nějaké nevyřízené účty doporočuju pro navození atmosféry pustit si snímek na zmiňovaný štědrý večer, nejlíp o samotě. Jako léčbu, že každý tak může skončit a nějaké handrkování o zbytečnostech je naprosto bezpředmětné. (21.07.2013)

Při představě, že děj tohoto mikrosnímku je velmi reálný a blíží se; při představě, že až budu starý a sám už na mě nebude "mile" hovořit nějaká reálná tvář, je slovo "mrazivé" velice hřejivé... doporučuji se nechat obejmout Kybernetickou babičkou a vyjít vůkol lidem../škoda, že se tenhle film skoro nevidí... (21.05.2009)

Nepřišlo mi to nikterak depresivní ani temné. Ale - asi jsem hrozná cíťa, ale celý "film" jsem probrečela a brečela jsem ještě dlouho po jeho shlédnutí. Bylo mi líto nejen hlavní postavy, ale všech lidí s podobným osudem (a ne nutně stejným koncem). Bylo mi líto toho, že mě takové osamělé Vánoce s největší pravděpodobností také v budoucnu čekají... Je to děsivé... (26.12.2011)