Czech Century
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Pilot: Na české poměry až nezvykle povedené. Tatíček Masaryk je tu prezentován jako manipulátorský master, rozvraceč a z jeho postojů by dnešní EU asi neměla moc velkou radost. Herecké výkony jsou vynikající. Ukazuje se, že dobří herci u nás jsou a když jim někdo napíše smysluplné dialogy odvděčí se jak tvůrcům tak divákům. Martin Huba v prvním díle působí velice solidně, i když ve finální verbální výměně exceluje Donutil. Part 2. Ti nám dávají kapky. Z národu dělají mrzáka a nevěří mu. Výborné dialogy, ale chtělo by to ještě více rozletu. Part 3. Tak trochu jsem si (asi naivně) myslel, že ten atentát ukážou a ono nic. Trojan je dobrý, od něj se to přece jen čeká. Potěší hravé parádičky (hrneček). Beneš působí jako namachrovaný smrkáč. Part 4. Prozatím vrchol seriálu. Kléma válí. Záporácky orientované vyprávění, kde už si komunističtí kluci z Beneše dělají vyslovenou prču. Skvělé hlášky. Jiří Vyorálek vyniká ("Jasně, že chci tu MOC!"), ten chlap si zaslouží víc rolí. Budař naopak otravný, naštěsí je ho tu němnogo. Part 5. Temná paranoia se plíží Klémovou pracovnou. Příběh rámovaný dvěma mučivě pomalými popravami nepřátelů strany rovněž patří k těm lepším. Pořád se tu hodně kecá, ale opravdu je o čem. Uvidíme jestli to bude i dál dostatečně poutavé. Protože nejlepší kousky máme, podle mě, tímhle dílem za sebou. Part 6. Sověti učí čechoslováky, že v jednotě je síla. Výborně zahrané a výprava je tentokrát na jedničku. Svoboda připomínal mého učitele deskriptivní geometrie. Děsivé a až nečekaně současné. Žvanili! Part 7. Ve své podstatě strašně slabý díl (i když se Kosatík strašně snaží) s nedostatečně poutavou hlavní postavou. Falešné hrdinství, zapříčiněné pouze bohatstvím a okolními lidmi není nijak obdivuhodné. Olga je fajn, Magor není špatný a jen dialog s X.Y. dokázal trochu zaujmout. Part 8. Komunismus je pro líné, kapitalismus pro chamtivé... Fantastická Kaiserova shrnovačka patří k nejsilnějším momentům seriálu. Pohled do zákulisí ukazuje přetvoření ráčkujícího dramatika do přesně toho křivého politika, od kterých se vždycky na oko distancoval. Jednání jsou při jeho projevech úmorná a vidět to na sobě Lábus dává dostatečně. Adamec je jedna z jeho nejlepších rolí. Kasier ovšem vládne. Herecky nejlibovější a díky bohu, i dostatečně nestranný díl. Part 9. Ukazuje Klause jako hlavního záporáka, který bez mrknutí oka obětoval co nebylo jeho. Ekonomika není věda. Věda studuje svět a když se prokáže opak určitého tvrzení, přepisuje ne ten svět, ale to tvrzení. V ekonomice je to naopak. Matematické cvičení, nic víc. Existuje příliš mnoho jednotlivců na to, aby fungovala. Herecky slušné, nic převratného. Na závěrečný díl překvapivě slabé finále. Celkově výborný projekt a jeden z nejlepších seriálů co ČT vypustila do světa. ()
Je sympatické, že se Sedláček dobrovolně zřekl nároku na komplexnost, která by zcela jistě ani nebyla možná. První díl se vlastně vyhnul většině velkých událostí Masarykova exilu a soustředil se spíše na rozhovory s více či méně známými aktéry první světové války. Právě pomocí hovorů, gest a zámlk portrétuje režisér Masarykovu osobnost. Naproto se vyhýbá glorifikaci. Budoucího prezidenta črtá jako člověka zranitelného, místy využívajícího informace účelově, který umí být velmi pragmatickým vyjednavačem v politických kruzích (dnes bychom řekli, že je dobrým lobbystou). Současně s tím Sedláček sleduje i socio-politickou linku a předkládá jakési dobové vysvědčení, jemuž se Československo před svým vznikem těšilo. Masarykovy konfrontace s lidmi z různého prostředí, politiky rozdílného ideologického zázemí vyjevují, jak obtížné se zdálo prosadit českou otázku v zahraničí a ukazují, že vznik našeho státu nebyl (ani v případě předpokládaného vítězství Dohody) vůbec samozřejmostí. Na prvním díle shledávám jako jediný slabý článek zbytečně klasicizující hudební podkres, který seriál odkazuje někam na úroveň televizních kulisových inscenací. ()
Tezovitosti a nutnosti velmi nastavenými linkami dialogů dovysvětlovat situaci (protože téma je zkrátka moc široké) se první díl asi nemohl vyhnout. Že Masaryk v každém záběru jakoby pózoval nějakému sochaři, už je možná maličko přehnané, ale dobře. Sedláček odvádí přes všechny nesnáze dobrou práci a pokud bude v seriálu víc momentů, jako je posezení u britského premiéra, budu spokojený. Prvnímu dílu lze vytknout, že se bojí němčiny a dalších cizích jazyků a postavy spolu neustále mluví plynně česky, i když dialog zakončí slovy "vždyť ani nemluvíte česky". Jsem opravdu hodně zvědavý, jak to bude řešeno v dílech se sudeťáky. Jestli i oni budou šprechtit po našem, tak to bude velmi krutý vtip. O kolik by bylo dějově silnější a smysluplnější, kdyby byla vícejazyčnost zachována. Ale česká televize soustavně vysílá svým divákům vzkazy, že jde o nevzdělané burany a idioty, tak se asi nemůžu divit, že v tom pokračuje dále. Opravdu doufám, že se podaří vyšplhat na čtyři hvězdy, ale první díl bys spíš nutné zlo. /// Problém druhého dílu je, že se nedokázal posunout od pomýleného klišé, že o osudu Československa se rozhodovalo v době Mnichovské dohody a bezprostředně před ní, a že "zahraniční" mocnosti zradily nečekaně a nepochopitelně. V té době, kdy sledujeme velká slova Benešova, už je ale osud Československa zpečetěn a my se tak nemusíme koukat, že je zpečetěn stejně tak vlastními chybami jako německou agresí. Překvapuje mě, že Beneš, "ta moje hlavinka nejlepší", zde vystupuje jako typický dějinný slaboch, když Sedláček kdesi říkal, že mu nepokrytě fandí. Jestli měl druhý díl ukázat jeho silné stránky, neuspěl, spíš jen zopakoval argumenty jeho zastánců, ale nepřesvědčil o nich. Jo a deklarovat rozpor bojovat/nebojovat duelem Beneš vs. Moravec (zvlášť když druhého hraje známý nácek) je vůči zastáncům boje krajně urážlivé. /// Třetí díl se správně rozhodl tentokrát atentát nezobrazovat, na tom opravdu není mnoho zajímavého. Jinak se ale nepodařilo najít pořádnou kontroverzi a téma. Češi byli kolaboranti spíš než odbojáři a Benešova úslužnost vůči Stalinovi zůstává nejasná. No a? Oboje je známá věc. Poněkud zvláštně působí, že zrovna třetí díl jako doposud jediný zachovává vícejazyčnost, což bych měl asi ocenit. Ale proč zrovna teď? Kdyby za jednotlivými díly stáli jiní filmaři, tak bych to chápal, ale tahle diskontinuita je poměrně zvláštní. Třetí díl každopádně nemá kam posouvat názor na sérii - ani výš, ale ani níž. /// Čtvrtý díl je zdaleka nejpolopatičtější, zdaleka nejvíc vysvětluje a vlastně zdaleka nejméně říká. Opět se jen těžko přemýšlí o tom, jak by to na tomhle formátu šlo jinak, když na desetidílný seriál by vyšlo každé jednotlivé téma. Každopádně Tohle už v sobě nemá ani kontroverzi druhého a už vůbec opravdovou konfrontaci s historií prvního dílu, je to takové přežvýkání. Doufal jsem, že dalšími díly se hodnocení vytáhne, bohužel pomalu, ale jistě klesá. Jedno je jisté - konfrontovat mýtus Masaryka se relativně podařilo. Edvarda Beneše ale Sedláček naprosto nezvládl. /// Pátý díl je jen nudný, o něm není co napsat. Snad jen že jak z Klementa v podstatě snímá vinu "on do toho stejně neměl co mluvit", mi přišlo zvláštní./// Šestý až poslední díl už se mi nechce rozepisovat, snad jen, že úroveň zase zvědají. Možná nakonec dám i ty 4. () (méně) (více)
Prvních pět dílů má jednoznačně vzrůstající tendenci. Masarykovská epizoda se s odstupem jeví jako sled nepříliš navazujících scén, z nichž vyčnívá rozhovor T.G.M s britským ministerským předsedou. Teprve tam se ukáže největší přednost Českého století: demýtizace historických postav provedená civilním a k diskuzím vybízejícím způsobem. Jednotlivé charaktery dostávají hloubku, dělení na "hodné" a "zlé" zde absentuje, historické osobnosti nám známé už jenom z fotek jsou "odmramorizovány". A to, že se z Klementa Gottwalda stala plnohodnotná tragická postava považuji skoro za zázrak. Sedláček má navíc vynikající čuch na herce, kteří s přehledem ustojí i příliš doslovné repliky (Huba, Trojan, Finger a především Vyorálek utkví v paměti na dlouho). Poslední epizoda o zabíjení soudruha Slánského se směle může řadit do žánru paranoidního politického thrilleru, v níž se tvůrcům podařilo zbavit neduhů předešlých dílů. Pokud bude zbylý kvartet epizod podobně kvalitní, máme zaděláno na nejvýznamnější televizní projekt v porevoluční historii. ()
Hodnotit tento seriál jako celek bude hodně složité. Každý díl má sice stejného režiséra, ale výsledek jednotlivých dílů bude mít různou kvalitu. Nejspíš, ani tak nepůjde o kvalitu herců, protože herecké obsazení je velmi dobré, ale spíš o děj jednotlivých dílů. Zatím hodnotím takto: Velké bourání ( ** ). Den po Mnichovu ( ** ), Kulka pro Heydricha ( **** ), Všechnu moc lidu Stalinovi ( *** ), Je to jen rock'n'roll ( ** ) ()
Galerie (404)
Zajímavosti (43)
- Martu Gottwaldovou ztvárnila herečka Rita Jasinská, které pochází z Ruska a hlásí se k polské národnosti. Její čeština není tudíž "čistá". Při postsynchronech ji proto nadabovala Johanna Tesařová. (funhouse)
- Scenárista seriálu Pavel Kosatík navrhl do role Emanuela Moravce Daniela Landu proto, že je dle něj společnost vnímá podobně, a to především při soudech o jejich "náckovství". (JoranProvenzano)
- V prvním díle s názvem "Velké bourání" přijíždí T. G. M. na hlavní nádraží. Je vítán sokoly, kteří mávají americkými vlajkami. Ve filmu jsou však použity motiv americké vlajky z roku 1960, kdy USA tvořilo 51 států. V roce 1918 jich Spojené státy měly ale jen 48 a hvězdy byly jak vodorovně, tak svisle rovnoběžné. (ČSFD)
Reklama