Czech Century
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Hodnotit tento seriál jako celek bude hodně složité. Každý díl má sice stejného režiséra, ale výsledek jednotlivých dílů bude mít různou kvalitu. Nejspíš, ani tak nepůjde o kvalitu herců, protože herecké obsazení je velmi dobré, ale spíš o děj jednotlivých dílů. Zatím hodnotím takto: Velké bourání ( ** ). Den po Mnichovu ( ** ), Kulka pro Heydricha ( **** ), Všechnu moc lidu Stalinovi ( *** ), Je to jen rock'n'roll ( ** ) ()
První díl - přinesl velké zklamání. Dialogy šustí papírem a osobnost Masaryka tu nevyzněla zdaleka tak důležitě, jak by si určitě zasloužila..... Druhý díl - na tohle se fakt nedá (a ani nemusí) koukat. To už mohli dva herci sedět ve studiu a číst dialogy z knížky. Na televizi můžete mít puštěný jenom zvuk. Umělecký dojem je stejný - nulový. ()
20%. Sedláček by se měl držet toho, co umí, a sice tradičních dokumentů. Toto dokudrama bohužel nabízí o mnoho méně, než slibovalo. Nepochopitelně postrádá řadu historických náležitostí, má závažné obsahové mezery a hraje si na něco, čím nemůže být. Kromě toho se z řemeslného hlediska nezapře dokumentární duše autora; záběry jsou nepůsobivé, laciné, v rámci tvorby atmosféry vůbec nefungují, něco jako osu nebo zásady o přechodech mezi velikostmi záběrů tady režisér očividně vůbec neřešil a pokud jde o herecké výkony, snaha o napodobeninu vzhledu, mluvy a charakterů reálných osob je sice zajímavá, nicméně spíše jako komická satira, než vážná záležitost, kterou se České století snaží být. A co do scénáře, tam platí víc než kde jinde, co už tu bylo v komentářích řečeno, a sice že "dialogy šustí papírem". A to opravdu víc, než by bylo zdrávo. Chápu, že se záměrně využilo 25.výročí od revoluce a emocí, které toto výročí v lidech z generace X vzbuzuje, ale nedopadlo to dost dobře na to, aby se to mohlo v rámci české kultury stát kultovním. Ale České lvy bezpochyby posbírá, to by tomu pak chyběla ironie... ()
TV a KINO/// Obsazení 10/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Výprava 10/10/// PLUS: zřejmě nepředstavitelně velký projekt, který se ale podařilo realizovat, odvyprávět originální formou a přinést divákům hodně nových informací, podnětů, myšlenek a co je podstatné, dialogům a ději jsem věřil, věřil jsem že to tak vše proběhlo, největší výzvou musel být casting, masky, líčení, to vše se povedlo až neuvěřitelně dokonale MÍNUS: některé díly, momenty, nebo dialogy mohou i mírně nudit, musíte mít chuť, náladu na takovouto formu vyprávění, není to velký problém, ale občas bylo hodně vidět věk herců vs. věk postav (Havel, Havlová ale i další)./// Shrnutí: Mohl bych tady a teď na tomto místě probrat jednu epizodu za druhou, ale bude lepší si to říct někde osobně. Je tu mnoho témat k diskusi. Na setkání s tvůrci při Brněnské projekci 8 dílu bylo pár otázek vyřčeno a stejně tak i zodpovězeno, ale stejně to vydá na mnohem obsáhlejší povídání. Pokud to tedy diváka ještě více zajímá. Ještě nemálo zásadní kapitolou je hudba. Ta je výborná, jen jí je málo, je využívána střídmě, o to víc ale dodá na atmosféře v momentě kdy je to vhodné. Jen mi trochu nepasovala do posledního dílu, kde si člověk uvědomí, že ekonomické problémy oproti např. okupaci mají mnohem menší váhu, přitom hudební složka je stejná./// Celkem 81%/// ()
Galerie (404)
Zajímavosti (43)
- Marek Daniel si roli Václava Havla zopakoval v internetovém seriálu Kancelář Blaník (od r. 2014). (L_O_U_S)
- Herec Robert Jašków, který v tomto snímku ztvárnil předsedu vlády arm. generála Jana Syrového, si zahrál i další významnou postavu této historické etapy. V roce 2016 si ve snímku Masaryk (2016) režiséra Julia Ševčíka zahrál postavu plukovníka Emanuela Moravce, kterého zde ztělesnil Daniel Landa. (majky19)
- V poslednej deviatej epizóde Ať si jdou (1992) (2014) slovenský premiér Vladimír Mečiar (Marek Ťapák) prichádza rokovať do Prahy 6. decembra 1990 a českému premiérovi Petrovi Pithartovi (Miroslav Hanus) hovorí, že parlament odmietol zmeny v kompetenčnom zákone a chce vyhlásiť nadradenosť slovenských zákonov nad zákonmi federálnymi. Na čo Petr Pithart odpovedá, že zvrchovanosť už predsa vyhlásili. Deklaráciu o zvrchovanosti, ale SNR prijala až v 1992, keď bol Vladimír Mečiar druhý raz premiérom. (ČSFD)
Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis. () (méně) (více)