Czech Century
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Komentář je psaný krátce po zhlédnutí prvního dílu. Bohužel musím říct, že mě docela zklamal. Scénář mi přišel docela nešťastný - bylo asi těžké vše vtěsnat do poměrně krátké stopáže, ale shrnout vývoj posledních let před založením státu do několika vět vypravěče při vystupování Masaryka z vlaku, tak to bylo podle mě fakt hodně hloupé. Všichni mluví česky, přeci jen je to český počin, ale když se Masaryk baví s Thunem, kde mu vytýká, že neumí česky a on mu česky odpoví, tak to je prostě podivnost. Dramatické kroužení kamery mi také po chvíli začalo dost vadit. Zvukaři zase velmi rádi nechali vyniknout zvuky z okolí, takže ani nebylo hercům občas pořádně rozumět. Abych ale jenom nehanil, maskéři a kostyméři odvedli práci skvěle, casting se také poměrně vydařil (obzvlášť pan Huba byl perfektní). Samozřejmě, že se nabízí srovnání s Hořícím keřem - ten se mi líbil téměř po všech stránkách víc, ale je to asi také tím, že tam měli k dispozici mnohem delší stopáž. Je to tedy asi jako srovnávat několikadenní návštěvu nějakého města, kdy si centrum projdete křížem krážem, se situací, kdy si projedete město ve vyhlídkovém autobusu a pak hned zamíříte na letiště. Přesto je dobře, že se tento projekt podařilo dokončit, protože se lidé zase dozví další věci z naší historie (i když jak moc pravdivé ty věci jsou, to je otázka)... ()
K přístupu, kteří zvolili autoři (Sedláček a Kosatík) Českého století k přiblížení nejdůležitějších momentů novodobé historie našeho státu, můžeme mít výhrady, můžeme o něm diskutovat, ale těžko se dá argumentovat proti tomu, že se jedná o jeden z nejzáslužnějších projektů, které v produkci naší veřejnoprávní televize vznikly. Povětšinou výborné herecké výkony jsou podpořeny kvalitně napsanými dialogy, nechybí ani chytře vystavěná dramatická struktura jednotlivých dílů - příkladem za všechny je asi nejlepší díl z první poloviny seriálu, Zabíjení soudruha, který je zarámován dvěmi dojemnými, i když z morální podstaty naprosto odlišnými popravami Milady Horákové a Rudolfa Slánského. Pokud se druhá půlka podaří tak jako ta první, budu moc spokojený. 80% ()
MOCNOSTI TEMNOTY SLOUŽILY VÍTĚZSTVÍ SVĚTLA - VYTOUŽENÝ VĚK LIDSTVA VZCHÁZÍ. VĚŘÍME V DEMOKRACII - VĚŘÍME VE SVOBODU - A VE SVOBODU VŽDY VĚTŠÍ A VĚTŠÍ.… /// Dramaticky ztvárněnej cyklus televizních inscenací... Dějiny jednoduchou a srozumitelnou formou. Ti, kteří chtějí vědět víc, už to dávno udělali, a nebo ví, kde načerpaj vyčerpávající informace. Pro ně, to bude nuda. Ovšem MY ČEŠI, co nechceme číst ... prostě - mně to vyhovuje. Navíc to postupně získá parametry navazujících dílů a ne jen výkřiků do (z) historie. V závěrečných dílech série mírně obsahově zahapruje, ale tím posledním to opět vytáhne na ty (pro mě) zasloužený 4 hvězdy. A abych nezapomněl - ten casting je fakt dobrej! DÍL PRVNÍ: 1918 – Veliké bourání /// Dějepis pro starší a spíš ty, míň pokročilý. Dramatická televizní inscenace, plná monologů T.G.Masaryka, jeho myšlenek, hovorů s Benešem, Thunem, dcerou Olgou, atd., atd., zakončená triumfálním příjezdem do Prahy. **** /// DÍL DRUHÝ: 1938 - Den po Mnichovu PÁNOVÉ, ROZHODNUTÍ MNICHOVSKÉ KONFERENCE JE HROZNÉ. ALE NENÍ PRO NÁS NEČESTNÉ… Beneš a jeho ,,těžký dny. Nejlepší léta Emanuela Moravce. Srozumitelně vysvětlenej rok 1938, včetně výroků slavnejch a jejich pohnutek. **** /// DÍL TŘETÍ: 1941 – Kulka pro Heydricha KREV ZA KREV… Beneš v exilu a bojovníci odboje. Beneš jako chytrej, zkušenej a tvrdej politik. Ovšem, o všem se dá polemizovat. I o zodpovědnosti. *** /// DÍL ČTVRTÝ: 1948 – Všechnu moc lidu Stalinovi ,,PRÁVĚ SE VRACÍM Z HRADU…“ Díl o tom, že náš národ by neměl spoléhat na politiky. Zajímavě předvedená koordinace komunistickýho puče. **** /// DÍL PÁTÝ: 1951 – Zabíjení soudruha NEVĚŘIT NIKOMU! O těch, kteří se čtvrt století třásli na moc, aby ji pak nechali Stalinovi a o vaření vody na Slánskýho. Klémovy myšlenkový pochody a počátek výuky, jak nepřátelům zakroutit krkem. **** /// DÍL ŠESTÝ: 1968 – MUSÍME SE DOHODNOUT ,,NIKDY SE VÁS NEVZDÁME"… Několik srpnových dní jako důkaz, že s tyranem můžete bojovat, ale mnohem jednodušší je se dohodnout. Xорошо. ***** DÍL SEDMÝ: 1976 - Je to jen rock'n'roll ,,SLYŠÍŠ, TO JE ROCK!" /// Androšem proti establišmentu aneb když rock'n'roll přestal bejt jen zábava. Zrod petice všech petic, ve který se hájený zvířata zastanou těch nehájenejch… Událost, jejíž význam voceňuju, ale filmařsky (příběhově) mě nechytla. Stejně jako Plastici. *** /// DÍL OSMÝ: 1989 – Poslední hurá ,,AŤ ŽIJE HAVEL!" /// Dialogy moci s veřejností nebyla taková kovbojka, jako v šedesátým vosmým. Čím víc člověk události zná, tím míň seriál baví. Tohle byla SAMETOVÁ NUDA! /// DÍL DEVÁTÝ: 1992 – Ať si jdou ,,PROČ NÁM TO DĚLAJÍ?“ … ,,PROTOŽE CHTĚJÍ MÍT SVŮJ STÁT, JAKO MY“… /// Příprava československýho národního kapitalismu šokem. A taky rozpad nespravedlivého manželství. Názory na kupónovou privatizaci, názory na rozpad federace – baví mě to, zvlášť když vím, jak to dopadlo. Některý vize šli do hajzlu hned, některý až po letech. Neodhalují se žádná tajemství, ale v tom roce 1992…, prostě je o čem povídat. **** /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že Landa má ty vojenský role v malíku! 2.) Furt nechápu, proč jsem musel vypadnout z pohraničí. 3.) Taky nechápu, proč Havel nechtěl brát komunisty na hrad. 4.) Nikdy jsem nechtěl sejít z marx-leninské cesty. 5.) Plastic People of the Universe. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * () (méně) (více)
TV a KINO/// Obsazení 10/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Výprava 10/10/// PLUS: zřejmě nepředstavitelně velký projekt, který se ale podařilo realizovat, odvyprávět originální formou a přinést divákům hodně nových informací, podnětů, myšlenek a co je podstatné, dialogům a ději jsem věřil, věřil jsem že to tak vše proběhlo, největší výzvou musel být casting, masky, líčení, to vše se povedlo až neuvěřitelně dokonale MÍNUS: některé díly, momenty, nebo dialogy mohou i mírně nudit, musíte mít chuť, náladu na takovouto formu vyprávění, není to velký problém, ale občas bylo hodně vidět věk herců vs. věk postav (Havel, Havlová ale i další)./// Shrnutí: Mohl bych tady a teď na tomto místě probrat jednu epizodu za druhou, ale bude lepší si to říct někde osobně. Je tu mnoho témat k diskusi. Na setkání s tvůrci při Brněnské projekci 8 dílu bylo pár otázek vyřčeno a stejně tak i zodpovězeno, ale stejně to vydá na mnohem obsáhlejší povídání. Pokud to tedy diváka ještě více zajímá. Ještě nemálo zásadní kapitolou je hudba. Ta je výborná, jen jí je málo, je využívána střídmě, o to víc ale dodá na atmosféře v momentě kdy je to vhodné. Jen mi trochu nepasovala do posledního dílu, kde si člověk uvědomí, že ekonomické problémy oproti např. okupaci mají mnohem menší váhu, přitom hudební složka je stejná./// Celkem 81%/// ()
Galerie (404)
Zajímavosti (42)
- Svatba Emanuela Moravce (Daniel Landa) a Jolany Emmerové (Kateřina Jandáčková) byla natočena v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Tato budova v protektorátním období sloužila jako velitelství SS. (kepiash)
- Poradcem, který měl na starost historicitu a autentičnost zobrazovaných událostí, byl český historik Petr Koura, který se na dějiny 20. století zaměřuje. (ondradvori)
- Ve scéně, kdy přijíždí prezident Masaryk (Martin Huba) na pražské Hlavní nádraží, si můžeme na lokomotivě všimnout umístěných erbů českých zemích a Slovenska. Jde však o moderní úpravu těchto znaků, jak je můžeme na státních znacích vidět v současnosti. (tommahol)
Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis. () (méně) (více)