Rozbitý svět

O'Roweův rukopis. Uff. Ačkoli psal scénář na motivy cizí knihy, ta silná přetahovaná nimbu a vezdejšnosti o lidskou duši a její úkol v závěru filmu je tak jasně jeho, tak zřetelně upomíná na onen klíčový moment z Termina, kdy postava umírá a loučí se s jednou vzpomínkou po druhé, aby se s tou poslední její hasnoucí vědomí znovu narodilo na vezdejší svět a její poslední výkřik Mami! se stal prvním výkřikem novorozeněte, neartikulovaným, plným předvědomí, povědomí, odmítnutí, vzdoru v předtuše poznané hrůzy, neúměrné těžkosti a zároveň - přestoproto - touhy. Mami! - A tady: Tati! *** A ne, výjimečně jsem nic neprozradila. Ten film je nádherný. A jestli si chcete dopřát ještě stokrát silnější katarzi, vyrazte do Divadla v Celetné na O'Roweho Termina, dokud tu neuvěřitelnou hru ještě hrají. *~ (19.12.2019)

Zneklidňující pohled na sousedský dvorek očima dospívající dívky - jen několik osob bylo součástí jejího života a jak strašné deziluze byly v mladé mysli zanechány... Pro právě takové případy se přikláním k přání existence paralelních světů s potvrzením domněnky o utváření charakterů pod vlivy odlišných faktorů, majících na svědomí fatálnost následných dějů. Zpočátku odtažité vyprávění zvolna našlapuje k naplnění staré pravdy o věčnosti hlouposti a zloby a jejich "dědičnosti", jakož i faktické bezmoci se těmto projevům lidsky bránit - jako důkaz zde slouží kokrhelové sesterské trio, navzájem se trefně nazývajíc čubkami, kterými se skutečně stanou a osudově ovlivní další a další životy, už jen tím, že budou matkami... Typicky britskému sociálnímu dramatu vládnou výborné herecké výkony, tradičně ty dětské, v čele s maximálně přirozenou Eloise Laurence a zrovna takovým Timem Rothem v otcovské roli. (14.06.2013)

(3/2014) / Už od začiatku je cítiť niečo zlé čo sa vznáša v atmosfére pokludnej anglickej štvrte. Tento malý filmík dávkuje depresiu a mizériu v rôznom tempe, samozrejme so slušnou gradáciou ku koncu. Nedá sa nespomenúť na podobný Disconnect. Tieto dva filmy majú toho veľa spoločného. Kvalitatívne zhruba na rovnakej úrovni. Broken zaujme typickou atmosférou UK filmov, civilnejšie spracovanie je možno ešte vhodnejšie ako efektnejší Disconnect. (8/10) (05.01.2014)

Zpočátku se dostavovalo spíše zklamání a jen velmi těžko jsem chápal že tohle byl nejlepší britský film roku 2012. S blížícím se koncem se ovšem dostavilo solidní vygradování a všechny dějové linie se dokonale protnou. Postavy již nejsou zcela černobílé a jejich chování se dá vcelku snadno pochopit. Je to prostě taková člověčinka, která je prosáklá tvrdou realitou. (31.12.2013)

So bloody sick! Broken je doopravdy od začátku do konce "broken"; jako máloco. Jde o indie, které nekompromisně rozsévá zlo na každém kroku, v rozličných podobách, a zároveň se skrz postavu Skunk samo sebe táže "Proč se dějí jen špatné věci?". O indie, které přes veškerou (syrovou) surovost zvládá působit dostatečně lidsky - hlavně pro písničky a zlatíčkovskej hereckej výkon Eloise Laurence, ale i tu celou dětskou optiku nabízenou skrze sympaticky velké množství charakterů. A v neposlední řadě jde o indie, které si může dovolit totálně upozadit někoho jako Cilliana Murphyho. Speciální, vážně speciální film. A "nejhorší" na tom všem je, že kdyby všichni od začátku naslouchali tý nejzvrácenější rodině široko daleko ... --- "So you're a lesbian?" - "No!" - "You look like a lesbian." - "What does a lesbian look like?" - "Kind of ugly..." (16.10.2013)