CBGB: Kolébka punku

Film je spíš takový dokument o punku. Žádný drama se nekoná jak by člověk očekával (prostě tu jen sledujete jak Hilly, majitel klubu, pomalu krachuje, nakonec samozřejmě ke krachu nedojde), což je sice škoda, ale i tak film zabaví a to díky svojí hudbě. Hudba je tu prostě perfektní a navíc se tu dozvíte spoustu informací o punku. Film se sice snaží zpestřit zajímavým komiksovým pojetím, ale né že by to zrovna fungovalo. Navíc herci taky parádní, hlavně Rickman. /60% a klidně bych do toho šel znova, kvůli hudbě/ (16.03.2015)

Přes ideové výhrady (punk nevznikl v USA, ale v Británii, Američané si ho jen sebestředně přivlastnili) i přes výhrady technické (po formální stránce si tvůrci vypomáhají komiksovými předěly simulujícími střihovou skladbu, i když s komiksem nemá film nic společného a komiksová stylizace je jen laciný marketinkový trik, jdoucí přesně proti duchu a podstatě punk rocku) jsem film Randalla Millera dokoukal až do konce, neboť i pro mne je značka CBGB magická, hudební scéna s ní spojená je skutečně legendární a hudební čísla z filmu se výborně poslouchala... To ovšem nic nemění na faktu, že konformní rastr Randalla Millera zploštil celou newyorskou punkovou scénu 70. let a dění kolem klubu CBGB na tuctovou popkulturní selanku. V tomhle filmovém klubu Hilly Kristal nedal prostor novému progresivnímu hudebnímu směru, ale hraje pořád country... Jak výstižně napsal uživatel 6thSun: ,,Film o energické hudbě bez energie..." (30.12.2014)

Je mi vlastně jedno, kolik nesrovnalostí se ve filmu objevilo. Vidět (Ramones, Blondie, Dead Boys, Iggy, Patti Smith,...) nebo aspoň slyšet (New York Dolls) svoje oblíbence v jednom filmu je prostě super. Nezbývá než dodat, že Ramones, Stiv Bators, Johnny Thunders i Hilly světu chybí... mně teda jo. (06.10.2014)

Tradičně skvělý Rickman a překvapivě dobrý Grint jako pankáč z Dead Boys. Ve filmu mi dost chyběl větší děj, no ale když je to film o zrodu hudby, kterou miluju, rád mu to odpustím a proto i tak 4*. Obzvlášť se mi líbil výběr herců na jednotlivé kapely a interprety, obzvlášť Ramones, Blondie, Iggy Pop a Lou Reed vypadali jako by hráli sami sebe před 40 lety. (20.07.2014)

... a tak se mi potvrdilo, že punkáči jsou fakt echt hnusný kekelníci. Nikdy jsem neposlouchal Stinga nebo Iggyho, takže asi ani nezhodnotím, jak se tomu má s věrohodností reálií, ale to jak vyobrazili ten klub, ty záchodky a jak tam byli zaměstnaný bezdomovci a feťáci, to ve mě zanechalo určitý dojem. Není to asi něco, co bych musel vidět znovu, ale rozhodně to za vidění stojí. (03.07.2015)