CBGB: Kolébka punku

úprimný avšak dosť hyperealisticky natočený biografický príbeh jedného neboráka a smoliara s kuracej farmy ktorý sa stal krstným otcom punku a podľa mňa ani sám nevedel ako sa to stalo. šťastie, smola a obrovský nános náhody spravili s klubu CBGB legendárne a kultové miesto kde sa stretávali známi hudobníci zo začínajúcimi... Pobavili ma Ramones, Televison a Dead boys (O tých posledných som netušil že boli také hovädá). Hoci ma vo filme bavilo všetko a punk mám rád (avšak iba ten starý proste to čo tu ukázali novšie vlny priamo neznášam) forma akou to bolo interpretované ma vôbec nebavila a priam štvala (výstreky všeliakých komiksových karikatúr a bublín sa sem totálne nehodili). Tak isto zvuk v klubu mohli trocha ohlučiť a znížiť kvalitu. Sám hrám v kapele a verte mi že žiadna krčma nedokáže ani s najlepším zvukárom vylúdiť zvuk ako na originálnej nahrávke. Fantastický výber hercov ! (24.12.2013)

Výprava do starých zlatých 70tých rokov a do kultového newyorkského klubu kde sa zrodil žáner zvaný Punk. Kmotrom punku sa stal zakladateľ tohoto klubu Hilly Kristal, ktorého si tu zahral Alan Rickman. Za celý film sa to objavia všetky známe kapely, ktoré tam kedy hrali ako Ramones, Dead Boys, The Police, Patti Smith, Iggy Pop, Blondie, Talking Heads. A napríklad okolo Dead Boys sa tu točí záverečná štvrtina filmu. Herci zahrali túto bandu fakt presvedčivo, či už Justin Bartha ako Stiv Bators alebo Rupert Grint ako gitarista Cheetah Chrome sú bastardi jak sa patrí, rovnako aké boli ich predobrazy. Zo všetkých tu ale musím najviac vyzdvihnúť Malin Akerman, ktorá tu hrá Debbie Harry zo skupiny Blondie - zahrala ju fakt bravúrne a je rovnako sexi. Film vyniká aj skvelým soundtrackom, ostrými hláškami či vizuálnou komixovou štylizáciou. Aj keď na záver sa začne film dosť vliecť, je táto exkurzia do dejín Rock´N´Rollu viac než vydarená. (02.09.2014)

Přes ideové výhrady (punk nevznikl v USA, ale v Británii, Američané si ho jen sebestředně přivlastnili) i přes výhrady technické (po formální stránce si tvůrci vypomáhají komiksovými předěly simulujícími střihovou skladbu, i když s komiksem nemá film nic společného a komiksová stylizace je jen laciný marketinkový trik, jdoucí přesně proti duchu a podstatě punk rocku) jsem film Randalla Millera dokoukal až do konce, neboť i pro mne je značka CBGB magická, hudební scéna s ní spojená je skutečně legendární a hudební čísla z filmu se výborně poslouchala... To ovšem nic nemění na faktu, že konformní rastr Randalla Millera zploštil celou newyorskou punkovou scénu 70. let a dění kolem klubu CBGB na tuctovou popkulturní selanku. V tomhle filmovém klubu Hilly Kristal nedal prostor novému progresivnímu hudebnímu směru, ale hraje pořád country... Jak výstižně napsal uživatel 6thSun: ,,Film o energické hudbě bez energie..." (30.12.2014)

... a tak se mi potvrdilo, že punkáči jsou fakt echt hnusný kekelníci. Nikdy jsem neposlouchal Stinga nebo Iggyho, takže asi ani nezhodnotím, jak se tomu má s věrohodností reálií, ale to jak vyobrazili ten klub, ty záchodky a jak tam byli zaměstnaný bezdomovci a feťáci, to ve mě zanechalo určitý dojem. Není to asi něco, co bych musel vidět znovu, ale rozhodně to za vidění stojí. (03.07.2015)

Vkusně a decentně pojatý příběh o počátcích punku a underground rocku, což jsou hudební žánry, které mě zcela míjejí. O to větší hodnotu mají tři hvězdičky, které jsem udělil. Film rozhodně není nudný ani pro nezaujaté diváky, zpestřují ho zábavné scénky a pravidelné výtvarné vsuvky, jenom mi chybělo něco navíc, co by film učinilo mimořádným. Tedy kromě Alana Rickmana s šíleným hárem. :-) (06.06.2014)