Le Dîner de cons
Jeden blbec na večeru
The Dinner Game
The Dinner Game
The Dinner Game
Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Thierry Lhermitte, Jacques Villeret, Francis Huster, Daniel Prévost, Alexandra Vandernoot, Catherine Frot, Edgar Givry, Philippe Brigaud, Daniel Russo (více)Obsahy(2)
Nikdy se neptej, kdo je tu větší blb! Nakladatel Pierre Brochant má zvláštní druh zábavy. Jednou týdně se schází se svými přáteli na tzv. „Večeři blbců“. Každý má za úkol sehnat na večeři jednoho blbce. Čím větší blb, tím líp – o to větší bude zábava. Tentokrát se Pierrovi podařilo získat jakéhosi Francoise Pignona, který pracuje na berním úřadě. Jeho životní vášní je stavění různých objektů ze sirek. Má dokonce svůj katalog. Je nesnesitelně otravný a nekonečně přihlouplý. Jenže tentokrát to Pierrovi tak snadno neprojde. Při golfu mu vypoví záda, nemůže se ani hýbat a v tom přichází Pignon na večeři. Pierre si jen potřebuje pustit záznamník…, aby si společně s Pignonem vyslechl vzkaz o tom, že ho opouští žena. A tím začínají Pignonovy eskapády, které Pierra psychicky i fyzicky téměř zruinují... Vynikající situační komedii, jejíž divadelní verze byla uvedena i na našich jevištích, natočil „odborník na komedie“ režisér Francis Veber (Hračka, Kopyto, Otec a otec, Uprchlíci), který do hlavních rolí obsadil Jacquese Villereta, Thierryho Lhermitta a Daniela Prévosta. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (624)
Skvelá francúzska konverzačná komédia s výborným hereckým obsadením. V komornej atmosfére a pomocou vtipných dialógov rozohrajú herci za krátkych 80 minút frašku, kedy sa domáci pán kvôli "bláznovi" dostáva z problému do problému. A roztržitosť a priťahovanie problémov v dobráckej snahe pomôcť, by mohol Francoisovi Pignonovi závidieť aj Pierre Richard (zhodou okolností predstaviteľ hrdinov rovnakého mena z filmov "Otec a otec", či "Utečenci"). ()
Snad nejlepší situační komedie, kterou jsem poslední dobou shlédnul. Ty situace jsou nepopsatelný, při kterých se budete opravdu smát. Vůbec jsem to z počátku nečekal a z pozvolna se bude smích stupnovat až po úplný závěr. Jacques Villeret je v roli blbce neposatelně dobrej, že snad jen blbec ho dokáže překonat. Jo, a bacha na exekutory. ()
Francouzská komedie není nutně mým oblíbeným žánrem, ale musím uznat, že v tomhle případě jsem se bavil tím, jak se povedlo celý film zahrát, a to díky vybraným hercům, ale bavil jsem se i díky chytrému scénáři, který není hloupý a který vás dokáže strhnout. Na první pohled jednoduché, na druhý nesmírně zábavné. ()
100% - Tohle je koncert! Jak herecký, tak scenaristický. Skvělá divadelní hra Francise Vebera přenesena na filmové plátno naprosto geniálním způsobem... Za zmínku stojí i výborný český dabing, který je i pro francouzsky mluvícího našince minimálně tak dobrý, jak originál. Nevím, co bych zde vytknul. Snad jen, že takových originalních komedií s výbornou pointou není víc. ()
Vkusná a přitom toliko cynická komedie, jejíž kvality podtrhla nedozírná debilita amerického remaku. Vážně mám radost, že někdo dokáže natočit kvalitní film s naprosto amorálním námětem, v němž přesto soucítíte se všemi postavami a nemáte v závěru pachuť z povinného moralizování. Veberovky budou v mých očích patrně už navždy tím nejlepším, co Francie komediálnímu světu dala. Při scéně s představováním skutečné Marlene jsem se smál stylem retardovaného osla a doufal jsem, že to nikdy neskončí. Viděno nespočetněkrát. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (13)
- Doktor Sorbier (Christian Pereira) podá Pierru Brochantovi (Thierry Lhermitte) telefon, načež Pierre volá Pignona (Jacques Villeret). Telefon vyzvání, Pignon nezvedá a Pierre mezi tím mluví na doktora. Protože hovor nebere, zapne se záznamník s básničkou. Pierra to rozesměje, položí a vytočí číslo znova, aby si mohl básničku poslechnout i Sorbier. Tentokrát ale telefon u Pignona nezačne vůbec vyzvánět a přeskočí na záznamník rovnou. (Pepy)
- Jacques Villeret se zde jmenuje François Pignon. Stejné jméno použil Pierre Richard ve filmech Otec a otec a Uprchlíci. (sud)
- Pignon (Jacques Villeret) odkládá v jedné ze scén modré desky na pohovku a na ně aktovku. Když však bere aktovku, desky jsou v ní. (Pepy)
Reklama