Still Crazy - Pořád naplno

Znáte to: sejdete se na abiturientském večírku a záhy zjistíte, že se nikdo nezměnil, Kdo byl blb, zůstal blbem, šprt šprtem, s kým jste se rádi viděli, toho vidíte rádi zase. A kapela je nemlich to samé. Po prvních chvílích, kdy všichni očekávají, že staré rány a jizvy jsou pryč, se všechno vrací tam, kde to tenkrát skončilo. Příjemná komedie se skvělým a vtipným začátkem, malinko bezradným středem a pohodovým závěrem. (09.08.2014)

Zábavná hudební komedie o kdysi slavné skupině Strange Fruit, kteréžto členové se po mnoha letech pokusí dát opět dohromady a uskutečnit comebackovou koncertní šňůru. Film nabitý bigbeatem a rockem + zábavné dobrodružství prožívané na koncertní šňůře. Život rockerů se vším všudy - cestování, ženské, nabité sály, rockerské kecy atd. atd. Nechybí ale ani lidský rozměr - nové i z minulosti nedořešené probémy členů kapely osobní ale i společné. Závěr filmu je zemocionalizován příchodem Bryana na pódium, tato scéna je znásobená nádhernou skladbou "The Flame Still Burns". Zábavný film. (11.03.2007)

Bill Nighy je prostě machr přes hudební role a pro mě byl i v tomto filmu on ten hlavní a stěžejní, díky kterému to stálo za to! Byl vtipný, stylový a má nádherný hlas. Samozřejmě i ostatní představitelé byli vynikající, vyzdvihla bych například Stephena Rea, Jimmyho Naila nebo Juliet Aubrey. Všem jejich role sedly jako ulité! Děj je bezesporu zajímavý (alespoň tedy pro mě) a bavilo mě sledovat nálady, spory a celkově vztahy v rockové kapele, která se pokouší o comeback. Hudba je úžasná, herci jsou úžasní, příběh je úžasný. Já nemám co vytknout!! A ten Bill.. Musím se opakovat.. Předvedl opět něco fantastického! (02.03.2012)

"Čas letí, ale plamen hoří dál." ...Strange Fruit se mi dnes trefili do nálady a zpříjemnili mi tak nedělní odpolko. Rockeři sympaťáci a jak pravila Karen: Já miluju jejich muziku. Chci stát někde v šeru a vidět co ta hudba vzbuzuje v lidech. Filmy jako tento jsou mým šálkem kávy, mou krevní skupinou. Rock´n´roll forever ♪ ♫ ♪ 🎸 (07.02.2016)

Kromě úsměvných patriarchálních výstupů Billa Nighyho jsem nezaznamenala žádný další impuls k opakované projekci, jen smutný pohled na bídu návratů do dob, které může oživit pouze remastering... Jóó, vystupovat z rozjetého vlaku se nemá, to může potvrdit třeba Mick Jagger, který se rozhodl stárnout mezigeneračně a díky tomu (a pokroku ve vývoji stimulantů) by o dvacet let mladším Strange Fruit ještě teď nakopal prdel :-) (16.07.2013)