Lilja

TU A TAM SPOILER: Byl to skvělý film, především po psychologické stránce. Symboliku andělských křídel jakožto nevinnosti a zároveň smrti bych filmu určitě neměla za zlé. Ne všechno musí být beze zbytku surový real - za chvíli bychom se ho beztak přejedli. Trochu mi ale vrtá hlavou ta koprodukce? Proč tam vlastně nejsou Rusi? Prostota a opatrnost snímku mi místy evokovala osvětové filmy. Distribuovali to potom v Rusku?: "Nemyslete si, děvčata, že pojedete do Dánska nebo do Švédska a že tam na vás někdo čeká. Většinou pak budete muset skočit z mostu." Nebo to promítali ve Švédsku a v Dánsku jako: "Milí spoluobčané, odtud se berou ty malé nedospělé broskvičky. Jsou to nešťastné chudé Rusky. Nechoďte po schodišti se sluchátky, abyste mohli slyšet, když buší zevnitř na dveře bytu". Dokážu si představit, že by na to chodily základní a střední školy jako na povinné promítání. Bylo by to rozhodně přijatelnější než omyl naší paňprofesorky, když nás vzala v sekundě na "film o malém chlapci, který nechtěl vyrůst," z čehož se vyklubal Plechový bubínek, což paňpofesorku jistě velmi rozrušilo. (28.07.2014)

Tenhle film mi opravdu znamenitě zkazil náladu. Myslím tím, že v dobrém. Ukazuje nám opravdu drsný život ruské chudiny. Opravdu bych nechtěl nikdy žít v Rusku, u nás je taky bordel, ale tam...Hlavní představitelka je krásná neznámá herečka. A velmi dobrá herečka. Hlavně výkony protagonistů film vyzdvihují hodně vysoko nad průměr. (21.11.2004)

Lucas Moodysson se režijně snaží o vyprávění naturalistického příběhu, který by dokázal diváka patřičně šokovat, ovšem to se mu nedaří zejména z několika důvodů. Tím prvním je zcela jasně scénář, který si napsal sám. Zatím co ve snímku samotném tlačí na pilu - ne však nijak výjimečně -, ve scénáři se spíše drží pozadu, čímž vzniká nepěkná inverze. Příběh začíná vcelku slušně, nechává diváka naskakovat do rozjetého vlaku a snaží se zapůsobit vykreslením života v chudých částech Ruska. To se mu daří jen do chvíle, než Moodysson ve svém scénáři začne vršit jeden nekonstruktivní prvek za druhým (obvinění kamarádky z prostituce a následné jednání zbytku obyvatel) a díky některým nevěrehodným částem též značně podlamovat uvěřitelnost příběhu. Chvíli se až nepříjemně dlouho zaměřuje na detaily, zatímco za okamžik vypráví některé části zkratkovitě. Lilja je až příliš pasivní hrdinka a nechává se vláčet životem do všech jeho temných zákoutí, aniž by projevila byť malou snahu logicky zauvažovat a něco s tím udělat. Po přemostění do druhé části děje, odehrávající se ve Švédsku přichází na řadu to, na co jsme dlouho čekali. Lilja se dostane tam, kde by nikdo skončit určitě nechtěl. Mimořádně drsná část je však oprostěna od veškerých emocí a působí tak nějak všelijak... Z Moodyssonovi režie je až příliš cítit snaha o uměleckou působivost, která celku vůbec nesvědčí. Z příběhového hlediska je tento snímek velmi dobrý, mladá Lilja zůstane sama v Rusku, matka se jí - nejspíše vlivem současného přítele - vzdá a ona je tak nucena starat se o sebe sama. Jedinou společností jí je mladík, vyhozen z bytu, který čichá lepidlo a marně se snaží někam zapadnout. Z témné situace ji vytáhne movitý přítel, který se zád být splněním snu. Lilja podlehne svým touhám a představuje si svého nového přítele jako anděla, který ji pomůže stanout na vrcholu. Je jím odeslána do Švédska - příčemž stejně jako jí matka i ona opouští toho jediného koho má -, kde by si měla vytrháváním zeleniny vydělat mnohem více než lékař v Rusku za rok. Jenže ouha, ve Švédsku na ni sice čeká nový zaměstnavatel, jenže se ukáže, že místo bohatého zelináře se jedná spíše o pasáka, který to s ní rozhodně nemyslí dobře. Nakonec ještě tvůrci přidali symbolické poselství z andělíčky, které bohužel působí spíše směšně, než aby dokázalo dojmout. Můžeme jen doufat, že se panu Moodyssonovi ještě někdy podaří natočit natolik dobrý film, jakým byl i u nás uvedený Fucking Amal. (16.02.2008)

LILJA BYLA VŽDY NECHTĚNÉ DÍTĚ A PROTO SE O NÍ JIŽ DÁLE ODMÍTÁM STARAT. TÍMTO JI PŘEDÁVÁM DO PÉČE STÁTNÍCH ORGÁNŮ.... /// Ze života sovětské ,,děvočky“, na kterou maminka (po odjezdu do Ameriky), tak nějak ,,zabudla“. Příběh bez špetky optimismu, (JDI DO MĚSTA, ROZTAHUJ NOHY, VYDĚLEJ PRACHY…) ruská realita opírající se o ten jedinej (ale spolehlivej) nástroj, stavějící na síle depresiva ruskýho sídliště a naivity 16ti letý holky, která nechápe životní realitu a hledá štěstí tam, kde není (a nikdy nebylo). Další z (mnoha) příběhů ze světa, kterej stojí za hovno. Věřím na chvíle, kdy smrt je vysvobozením. Bohužel ŽIVEJ JE ČLOVĚK JENOM MALEJ OKAMŽIK, ALE MRTVEJ CELOU VĚČNOST. Lidi jsou odpad, a tenhle film je hnusnej hlavně tím, že se to opravdu děje. Sami rusové prej říkaj, že narodit se jako Rus, je trest. Přesto se nenechám strhnout Liljiným osudem a fláknu ,,jen“ 3*. Von totiž i příběh ze zkurvenýho života jde natočit líp. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, proč všichni v Rusku nosej po kapsách lepidlo. 2.) Dostala jsem na výběr: buď sirotčinec nebo ulice. V Rusku! 3.) Chystám se pást (pro změnu ve Švédsku). 4.) Thx za titule ,,divobij“ a ,,kafeid“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (05.10.2012)

Reziser Lukas Moodysson natocil celkom putavy pribeh o dievcati z byvaleho ZSSR, po zruteni ktoreho sa otvorili hranice a ona ma moznost ujst odtial kamsi do Bangladesha ci ktorej tramtarie /ci pardon, ono sa to volalo USA a Svedsko/. Ono ale cosi sa poserie /sak to vzdy/ no a sny sa rozplynuli v oblakoch ...... no a dalej? Dalej ho*no, po nasom nic, po vseobecnom prehlade a la nejaka ta politika tu nestekne ani pes a budovat film na tom, ze ludia maju casto pohnute osudy? Sak tak to funguje minimalne od objavenia pisma, poslednych 5 000 rokov minimalne. No ale aby som len nekritizoval, reziser sa miestami rozumel do remesla a realie sovietske mali cosi do seba. Na priemer vydalo, ale az take vysoke hodnotenie? No ani omylom : 66 % (10.11.2015)