Lilja

Až na pár momentů by to mohl být film podle skutečné události. Bylo vcelku předvídatelné jak šestnáctiletá a zranitelná Lilja skončí. Smutné drama, o to smutnější, že svět takový je a mnozí mladí také. "Každý člověk zkraje mládí ví, jaký je jeho Osobní příběh. V té době je všechno jasné a možné a lidé se nebojí snít a přát si všechno to, co by v životě rádi dělali. Jak čas plyne, jakási tajemná síla se snaží dokázat, že Osobní příběh uskutečnit nelze." (23.02.2012)

Neveselá paneláková postkomunistická realita, kde sa všetko dobré z čias optimistického budovania rozpadlo, všetko zlé zostalo a veľa dobrého ešte neprišlo. Čo zostáva osamoteným dievčatám ako Lilja, ktorú navyše opustí matka s milencom, ktorému prívesok v podobe dospievajúceho dievčaťa príliš nevonia. Teta, ktorá sa stane jej poručníčkou, sa na ňu totálne vyprdne, ponechajúc ju po výmene bytu v poloplesnivej kutici. Peniaze sa pomaly míňajú a ostáva len vlastné telo ako prostriedok obživy. Jediná blízka bytosť je malý chlapec z ulice, čmuchajúci lepidlo. Ako vybŕdnuť z tohto svinstva? Riešenie, zdá sa má v rukách sympatický mladík, ktorý Lilju po jednom nočnom ťahu zoberie autom, zaľúbene ju navnadí na brigádu vo Švédsku, zaobstará i falošný pas. Naivka Lilja sa teší. Výstižne zobrazená šedivá realita panelákových komplexov. Niektoré osudy ľudí v nich žijúcich bez existencie sociálnej siete často končia v sieťach úplne inej spoločnosti. Drsné, výstižné, smutné. (23.02.2005)

Lukas Moodysson je tak hyperrealistický, až tomu prestávam veriť, že je to realita. Veď predsa až také svine všetci nie sme, určite by sa našiel niekto, kto by dievčaťu pomohol. Alebo žeby nie? Niektoré osoby nemali dôvod jej ubližovať, z toho mi vychádza, že Moodysson je provokatér, že sa hrá s divákom podobne ako Trier a jeho zámerom nie je ukázať realitu života, ale citovo vydierať diváka. Čo je samozrejme v poriadku, pretože sa mu to úspešne darí. (01.06.2012)

Mé jméno je beznaděj. Jediné co je na tomhle fimu posilující, je že se to nestalo mně. Jinak je to vskutku syrové drama, i když to chvílema dost skřípe. Na druhou stranu ovšem málo kdo z nás Čechů asi squatovalo v ruském paneláku, takže těžko posuzovat věrohodnost prostředí i hlavní představitelky. Rammsteini jsou zasazeni opravdu perfektně a ten krátký videoklip na konci zvedá film zpět tam, kam patří - na 75%. (19.10.2010)

LILJA BYLA VŽDY NECHTĚNÉ DÍTĚ A PROTO SE O NÍ JIŽ DÁLE ODMÍTÁM STARAT. TÍMTO JI PŘEDÁVÁM DO PÉČE STÁTNÍCH ORGÁNŮ.... /// Ze života sovětské ,,děvočky“, na kterou maminka (po odjezdu do Ameriky), tak nějak ,,zabudla“. Příběh bez špetky optimismu, (JDI DO MĚSTA, ROZTAHUJ NOHY, VYDĚLEJ PRACHY…) ruská realita opírající se o ten jedinej (ale spolehlivej) nástroj, stavějící na síle depresiva ruskýho sídliště a naivity 16ti letý holky, která nechápe životní realitu a hledá štěstí tam, kde není (a nikdy nebylo). Další z (mnoha) příběhů ze světa, kterej stojí za hovno. Věřím na chvíle, kdy smrt je vysvobozením. Bohužel ŽIVEJ JE ČLOVĚK JENOM MALEJ OKAMŽIK, ALE MRTVEJ CELOU VĚČNOST. Lidi jsou odpad, a tenhle film je hnusnej hlavně tím, že se to opravdu děje. Sami rusové prej říkaj, že narodit se jako Rus, je trest. Přesto se nenechám strhnout Liljiným osudem a fláknu ,,jen“ 3*. Von totiž i příběh ze zkurvenýho života jde natočit líp. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, proč všichni v Rusku nosej po kapsách lepidlo. 2.) Dostala jsem na výběr: buď sirotčinec nebo ulice. V Rusku! 3.) Chystám se pást (pro změnu ve Švédsku). 4.) Thx za titule ,,divobij“ a ,,kafeid“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (05.10.2012)