Lilja

Jeden z filmov, ktorého názov sa mi nepodarilo nájsť na čsfd ani po vyskúšaní rôznych tvarov až ho nakoniec ohodnotil jeden z obľúbených užívateľov a tak si na tento pochmúrny film, ktorý na mňa pred hádam dvadsiatimi rokmi svojou atmosférou veľmi zapôsobil. Aý tak, že si ho pre istotu nepozriem znova, pretože teraz by som mu už zrejme plný počet nedával, no táto sociálna dráma mi v pam§ti rezonuje aj po tak dlhom čase, takže si tých takmer 80% ktoré tu má zaslúži. (08.10.2023)

Drsné, pravdivé. Švédský režisér Lukas Moodysson si vydobyl renomé slibného talentu hned svým celovečerním debutem Láska je láska, kdy si divák užil poměrně sympatickou atmosféru i otázky křehkého dospívání bez přikrášlování. A právě žádnou idylku nelze očekávat ani od tohohle depresivního dramatu. Představuje (zejména ruční kamerou) dívku žijící v nižších třídách v Rusku. Když matčin nový přítel oznámí, že odjíždějí do Spojených států, Lilyu přepadnou vize světlé budoucnosti. Záhy se ovšem dozví, že hodlají vycestovat bez ní. Jakmile si začne vydělávat vlastním tělem, z obrazovky ještě víc dýchne patřičná šeď a deprese. I tak se dočkáme občasného nevěrohodného chování postav i několika příběhových škobrtnutí. Tři až čtyři hvězdy. (10.09.2022)

Reziser Lukas Moodysson natocil celkom putavy pribeh o dievcati z byvaleho ZSSR, po zruteni ktoreho sa otvorili hranice a ona ma moznost ujst odtial kamsi do Bangladesha ci ktorej tramtarie /ci pardon, ono sa to volalo USA a Svedsko/. Ono ale cosi sa poserie /sak to vzdy/ no a sny sa rozplynuli v oblakoch ...... no a dalej? Dalej ho*no, po nasom nic, po vseobecnom prehlade a la nejaka ta politika tu nestekne ani pes a budovat film na tom, ze ludia maju casto pohnute osudy? Sak tak to funguje minimalne od objavenia pisma, poslednych 5 000 rokov minimalne. No ale aby som len nekritizoval, reziser sa miestami rozumel do remesla a realie sovietske mali cosi do seba. Na priemer vydalo, ale az take vysoke hodnotenie? No ani omylom : 66 % (10.11.2015)

Neuvěřitelně realistické drama mladé šestnáctileté dívky, která vyrůstá a žije svůj život v zapomnění a bezvýchodnosti panelákové estetiky postkomunistického Ruska. Film je především o hrozbách, které visí nad mladými lidmi, pokud vyrůstají v neutěšených sociálních podmínkách bez jakéhokoli cíle, ambicí nebo snů. Lilju opustila matka, z bytu ji vystrnadila teta a musí se protloukat spolu se svým mladším kamarádem, jak nejlíp to jde: Čichá lepidlo a nemá žádnou šanci se z toho nekončícího kruhu osudu dostat. Nakonec se nevyhne tomu nejzazšímu řešení a začne prodávat vlastní tělo. Zachránit ji z tohoto marasmu má mladík, do kterého se zamiluje a který ji slibuje modré z nebe. Vše je ale úplně jinak... Lilja 4-ever je naprosto realisticky natočený film, jehož síla je dokreslena roztěkanou ruční kamerou, stylovou hudbou, ponurými exteriéry a skvělými výkony obou hlavních postav. Když jsem tento snímek viděl poprvé, dal jsem mu 4 hvězdičky, ale teď musím jít ještě o jednu nahoru. Tohle je film, po kterém mrazí v zádech, protože tohle se skutečně děje... (08.10.2006)

Ještě jsem neviděla, že by někde bylo řečeno a psáno: "Nechť se režisér rozhodne, zda točit realisticky nebo vizuálně působivě, ale nesmí tyto dva styly kombinovat dohromady." Naopak krutou realitu se podařilo zachytit velmi věrohodně a na zrakové vjemy působící scény jsou zase skvělým prostředkem k vyjádření rozličných emocí. Předvídatelnost příběhu je nemalá a hlavní hrdinka také moc rozumu nepobrala. Na druhou stranu opuštěná šestnáctiletá holka kdesi v zapadákově se zcela logicky chytá každé naděje, která se jí může naskytnout. Obvzláště doporučuji mnoha vysokoškolským studentům a dalším, kteří jsou utopeni v moři možností a netuší, co se svým životem. Naopak pociťujete-li u sebe počínající feminismus, raději se nedívejte, neboť s takovýmto naturelem byste si z filmu rovněž mohli odnést, že není nic odpudivějšího než pohled na souložícího muže. (16.11.2013)