Nejvyšší nabídka

Čím dlhšie vo mne film zreje, tým viac sa vynárajú mnohé posolstvá, ktoré z neho plynú. Vigril si svedomito buduje kariéru a svoje obranné mechanizmy, ktoré mu pomáhajú zvládnuť všeobecnú úzkosť a neistotu zo žien. Navonok dobre fungujúci a úspešný, vnútorne zraniteľný a málo osobný. Je dokonalým znalcom výtvarného umenia, kde jeho ostažitému oku neunikne originál od falzifikátu. V rovine vzťahov je to úplne naopak. Tornatore hlavného hrdinu vykreslil veľmi pútavo a Geoffrey Rush mu dal dokonalú tvár. Tajomné prvky sa začínajú stupňovať keď sa objaví Claire so svojou čiernou komnatou. Príbeh pekne postupuje, mnoho vecí sa vyjasňuje a je evidentné, že o chvíľu sa chystá twist, keďže dialógy hlavných postáv mnoho napovedajú a naznačujú. Virgil sa ocitá v novej perspektíve, v ktorej dá väčší priebeh svojim tlmeným emóciam. Aj keď záver zbytočne vysvetluje to, čo už je dávno jasné, posledná scéna prináša napriek melancholickej atmosfére pozitívny odkaz, čo sa režisérovi podarilo na výbornú. Tornatore ma už jedným svojim filmom dokonale opantal (Cinema Paradiso), no Best Offer ho zatiaľ neprekoná. (22.10.2013)

U tak nezvykle smutného mainstreamově točeného filmu bych rozhodně nepoužíval označení "crowd pleaser", neboť se tu zřetelně jde proti radostné katarzi, která je tu skoro automaticky očekávaná. Snímek si pohrává s midcultovými prvky, protože pojednává o světě vysokého umění a rozehrává love story dvou pokřivených duší, které se díky sdíleným citům "naučí žít" (a stanou se "normalizovanými", podobně jako v jiném Rushově filmu, Králově řeči), ale to všechno se podvrací v nečekaně deziluzivním závěru. Je to vlastně příběh naivní nezkušené zamilovanosti, z níž se ovšem hrdina nepoučí, ale zabředá do ní ještě hlouběji. Jak jsem naznačoval v úvodu, smutnější film jsem dlouho neviděl. (21.02.2013)

Raději nerozpitvátat tu složitou anabázi, která ve filmu vede ke kýženému cíli. Mimochodem nádherný závěr, až na ty prostřihy do zřejmě závěrečné fáze Virgilova života, abych tedy nic neprozradil - tak ty bych oželel. Hudba hraje prim, zvlášť scéna, kde prostřednictvím hudby k Virgilovi promlouvají jeho nasbírané obrazy, je výtečná. Celkově moc pěkný filmový zážitek. Obzvlášť, když jdete do kina pouze s touto informací: Virgil Oldman (Geoffrey Rush) je světově uznávaný znalec v oblasti výtvarného umění a starožitností. Ani žánr filmu mi nebyl znám. (16.09.2013)

Tenhle film mi privodil sok, o ktery se musim podelit. Je to nejspis tim, ze jsem nevedela, co od nej cekat. A ani ted si nejsem jista, jestli se da vystizne popsat. Zda se malinko zdlouhavy, ale presto velmi jimavy a napinavy... Nejdriv vas nalaka na krasne obrazy, pak vas zaujme postavou skrytou za dvermi a svou chorobou... a vy celou dobu napjate cekate, jak to dopadne. Rikate si, ze je to sice nevsedni vyvoj udalosti - nejen kvuli vekovemu rozdilu obou postav - ale presto si ve skrytu duse malujete jakysi happy ending. A pak prijde neco, co od zakladu otrese vami tak pracne vytvorenou predstavou. A ten sok nerozdychate az do zaverecnych titulku. Proc? Protoze se tam ten konec tolik nehodi, az je to genialni. Protoze je to najednou uplne jiny zanr, trochu lacinejsi, ale o to vic necekany. Rekla bych, ze tenhle kousek je pekne umelecke dilo a vydrazil by se hodne vysoko. Geoffrey Rush je vynikajici, ale pata hvezda patri Praze :). (12.12.2013)

I Geoffrey Rush dokáže na stará kolena překvapit. Sledujeme ho zde jako postarší sběratele a znalce umění. Jediné, co mu v životě chybí, je žena. S jednou se náhodou seznámí, ale díky její fóbii z lidí to s ní nemá jednoduché. Nakonec si ale k sobe najdou cestu a vše vypadá dobře. Pak ale přijde zvrat a vše je najednou jinak. Trochu se to dalo čekat, ale i tak to člověka překvapí. Je to dost promakané. "V každém padělku je kousek pravdy." (05.07.2022)