Režie:
Jaco Van DormaelScénář:
Jaco Van DormaelKamera:
Walther Vanden EndeHudba:
Pierre van DormaelHrají:
Daniel Auteuil, Miou-Miou, Henri Garcin, Pascal Duquenne, Harry Cleven, Josse De Pauw, Christopher Granier-Deferre, Jean-Henri Compère, Dominic Gould (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Harry je bláznivý profesor. Utekla mu žena a on teď dělá všechno proto, aby zapoměl. Klidně se upřednáší k smrti a každý večer upadne z únavy do bezvědomí s nadějí, že zítra se třeba už nemusí probudit. Je to k zlosti, ale většinou nic nejde tak jednoduše, jak si naplánujeme. A tak Harry za sebou na každém kroku vláčí svou minulost. Jednoho deštivého dne ale potkal Georgese. Beznadějný případ, který nestojí za zmínku. Ale světe div se, tenhle odepsanec dal Harrymu pořádnou lekci, ve které se mluví něco o smyslu pro humor, pohodě a radosti ze života. (Bonton Home Video)
(více)Recenze (70)
Zápletka filmu není nijak originální, mohli jsme ji vidět i ve spoustě jiných filmů, leč Osmému dnu lze přičíst k dobru podmanivý herecký výkon neherce v roli Georga a především fantazijní hudební výstupy jeho oblíbeného latinsko-amerického interpreta spolu se vzpomínkami na maminku, opravdu dojemné. ()
75%. Těsné 4*. První hodina je super, má to švih, humor, vše klape jak má, příběh se rozvíjí. Po scéně s výpujčkou autobusu to jde rapidně až překvapivě dolů. Film už dále mnoho nenabízí, jako by se zaseknul na jednom bodě. Je to velká škoda, protože místo gradace přišel pád. Závěr je sice ok, ale těch cca 35 minut předtím je docela zklamání. Během film jsem se, lae od přítelkyně dověděl o lidech s tímto syndromem hodně a film to jenom potvrzoval. Pěkná lekce. ()
Mnohokrát ohraná varianta na téma, jak mentálně postižení mohou obohatit život "normálním". K úplné zdařilosti chybí udržení vyprávění v jedné úrovni poetiky. Jsou chvíle, kdy se hraje zcela realisticky, a na to přijdou okamžiky, kdy se všechno vznese do roviny naprostého nereálna. Díky tomu jsem se nedokázal do příběhu zcela dostat, a pořád jsem ho prozoroval chladným pohledem zvenčí. ()
Krásny a neuveriteľný príbeh o dospelom chlapcovi, ktorý nikdy skutočným dospelým nebude. Neuveriteľnosť mu môžeme ľahko odpustiť, to sa v takýchto príbehoch ani neočakáva. Hľadanie pochopenia je jeho jediným cieľom a vie, že ho nájde jedine u svojej mamy a tak sa dokáže rozhodnúť ju hľadať na vlastnú päsť. V kontraste so skutočnosťou a bežnými starosťami sa filmom prelínajú snové fantazijné pasáže a ukazujú svet celkom iný, taký, aký si hlavný hrdina vysníval, kde neplatia ani gravitačné zákony. Veľké uznanie patrí aj režisérovi a štábu, ktorý pracoval s hercom s Downovým syndrómom a teda to nemuselo byť vôbec jednoduché. Náladovo by som film viac ako k Rain manovi zaradil skôr medzi Prelet a Nedotknuteľných. ()
Tohle téma, dvojice naprosto psychicky odlišných lidí, kteří se zpočátku vůbec nechápou, je velice atraktivní. Skýtá nepřeberné množství nápadů a v dobrých rukou to musí snad vždy dopadnout dobře. Konec konců tu máme Rain Mana a loňské Intouchables, takže je vidět kvalitativní stránka námětu. Osmý den není vyjímkou! Až na pár scén v druhé polovině filmu, které celý film a pouto mezi ústřední dvojkou trošku degradují svojí nereálností a nadsazeností, je to velmi pěkný, příjemný a lidsky úsměvný film. Hlavně díky parádnímu a velice sympatickému Pascalovi to působí velmi upřímě a skutečně. Moc dobré, a i přes veškeré dění a délku stopáže z toho mám pozitivní pocity a George jsem si přímo zamiloval. Osmý den bůh stvořil George. ()
Galerie (17)
Photo © PolyGram Film Distribution
Reklama