Prachy v prachu

Mne skrátka tieto filmy E. Molinara nejako pasujú do gusta. Prachy v prachu bola malá legenda 80-tych rokov, a to nielen preto, že tam bolo zopár pekných holých ceckov a dokonca súlož tak hlasná, že to kedysi dávno za socíku zobudilo môjho otca spiaceho pri TV a aj s bratom nás vyhnal do detskej izby s poznámkou, že na také prasačiny máme ešte čas... Tento film bol legenda aj preto, že to bola originálna komédia s vynikajúcim hercami, ktorí boli síce v tej dobe vo Francúzsku 2. liga, ale zahrali to všetko s maximálnym prehľadom. No a ten koniec to už iba spočítal a podčiarkol. Prachy v prachu je taký malý čierny kôň medzi francúzskymi komédiami, ktorý vyhráva dostihy. (01.03.2009)

Výborná francouzská komedie, pamatuji jedna z mých prvních na VHS kazetě v polovině osmdesátek. Film jsem v té době proto viděl vícekrát. Když jsem komedii viděl dnes po dlouhých letech, přece už jenom trochu zastarala. Několik motivů bylo už vícekrát použito v dalších filmech, originalita vyčpěla. Mou oblíbenou postavou je komisař Bouvard v podání George Géreta, ten tu komiku příběhu zvyšuje o sto procent. (30.12.2020)

Mám za to, že Francouzi jsou, na rozdíl od Amíků, schopni natočit komedii vtipnou, inteligentní a ne nudnou. Z tohoto počinu mám právě opačný pocit. Když je to už vtipné, tak minimálně - a mně přišlo, že i dost trapné až debilní. Konec je naprosto useklý a náhlý. Negativní hodnocení je možná také kvůli vyloženě nesympatické ústřední dvojici. Nejsem schopen určit, kdo mě z těch dvou víc iritoval - ten debilní plešoun, nebo ten rádoby geniální play(loser)boy? A to D. Auteuile fakt můžu - herec je dobrej. (27.07.2010)

Francouzi loupeže v komediálním pojetí prostě umí. Ať už je v hlavní roli Belmondo, Depardieu s Richardem, nebo Renem, či trojka Bernard Blier, Michel Serrault, Jean Lefebvre ve velké záchodové loupeži, je v tom spousta vtipu a nápaditosti. Prachy v prachu za zmiňovanými kousky nijak zvlášť nezaostávají, byť stejně jako většina tuzemských diváků, ani já neřadím Auteuila s Jugnotem mezi top herce zlaté éry francouzské kinematografie. Asi i neprávem, ale tak to je. Ta špetka charisma, která jim v mých očích chyběla, byla dorovnána velmi dobrým dabingem, takže mi vůbec nic nebránilo bavit se tréninkem přepadení i podvratnými dialogy v bance. Zmiňovaný sociální přesah je v tomto případě vcelku kontroverzní, protože ospravedlňuje a vlastně oslavuje lupiče, jakožto oběti nezaměstnanosti. Ale je to komedie, tak jaképak moralizování a rozbory. Jako bonus se diváci pokochají výstavními ňadry krásných žen...to už dnes bývá jen velmi málo k vidění, obvzlášť když je evidentní, že jde o scény z pohledu příběhu zcela zbytečné. Takže suma sumárum, Prachy v prachu jsou ideální volbou, pokud si chcete odpočinout od dnešní upjaté, wokeshitismem spoutané, často vtipuprosté a tuctové kinematografie. (16.12.2023)

Komedia, která jakoby se dělila na tři části. Zpočátku rozjezd, kde sledujeme společné soužití hlavní dvojice a také jejích marné hledaní uplatnění, což probíhá v takovém poklidném duchu, ale nechybí tomu charakteristika atmosféra francouzských komedií. Pak kratší, ale suverénně nejlepší část filmu o přípravě loupeže a přehrávání přepadení, při kterém jsem se fakt dost pobavil. A pak hlavní motiv přepadení banky, kde si z lupičů nikdo z personálu nic nedělá a všichni se postupně přidají na jejich stranu. Což je sám o sobě dobrý absurdní nápad, který mě zpočátku překvapil, ale když už vyšel najevo, začalo to být trochu průhledné a některé věci pak už byly trochu přehnané nebo předvídatelné namísto vtipnějsich dialogů, které tam byly, ale postupně jich nejak ubývalo a závěr už mě tolik nebavil. I tak jako docela dobrá blbinka na jedno zhlédnutí, ve které jsou sice některé vedlejší postavy (až na skvělého komisaře posedlého střílením) trochu debilní, ale celé to táhne celkem sehraná havní dvojka, kdy především Jugnot se vyřadil. (28.12.2020)