Vetřelec: Covenant

Na konci titulků jsem si přečetl, že na filmu se podílelo 15 000 lidí. Vkrádá se ono Pelíškovské "a přitom taková blbost". Aneb jsme tam, kde jsme byli před pěti lety. Technická brilance vs. trhání vlasů nad hloupostí scénáře. Být kosmonaut, už snad vážně ty filmaře zažaluju za urážku mého povolání, protože tato individua by nikdo soudný nepustil ani do Hvězdné pěchoty. Leda že by ta kolonizační loď byla variací na Archu B ze Stopaře, to by pak dávalo smysl. Demence postav hraničí s absurdním dramatem, takže např. očekávejte, že první, co moderní nezávislá žena udělá v neznámém nepřátelském prostředí poté, co přijde o polovinu svých kolegů, je, že se půjde sama vykoupat. Jiné dvě ženy hned po sobě uklouznou v téže louži rudé krve na bělostně bílé podlaze (čili variace na: Blondýna vidí slupku od banánu a řekne si: "a jéje, zase upadnu"). Nebo klasické "počkejte, může to být nebezpečné, co kdybychom se rozdělili". To je tu na denním pořádku. A například když vám již odhalený padouch nabídne, abyste se podívali do podezřelého vejce (poté, co už pár vašich kamarádů za podobných okolností skončilo), prostě to neřešte a udělejte, oč vás žádá, asi jako když Edmund Černá zmije zlikvidoval soupeře tím, že ho nechal prohlédnout si dělo zevnitř. Zkrátka víc komediálních prvků nemá leckterá dobrá komedie. Ještě by to do soundtracku chtělo skladbu Když android políbí androida. Alespoň že demence je dle tvůrců tentokrát univerzální a týká se i mimozemšťanů (ta Davidova vzpomínka je ale fakt ještě debilnější než to ostatní). Jediná postava, která se během filmu chová jakž takž rozumně (Danny Mc Bride), je na plátně hrozně málo a jakože hrdinka se na konci stává vychtěnou hrdinkou čistě jen proto, že naplňujeme stejné schéma, které k tomuto světu patří, aniž by to logicky zapadalo do předchozího vývoje postavy. Na finální "překvapivý" zvrat musí divák čekat ještě půl hodiny, ačkoli je to jasné jako houska na krámě (čímž mimochodem Covenant hodně připomíná vlastní vykrádačku Life), atmosféra nefunguje, o partu Cardů Retardů se není proč bát, stejně jsou od sebe nerozeznatelní. Opakuji z komentáře k Prometheovi: "ve Vetřelcích i těch několik vojáků, kteří byli KIA hned po první scéně, mělo svojí osobnost a místo v posádce i ve filmu. Frost, Dietrichová, Drake, Wierzbowski, seržant Apone, člověk si jejich jména i tváře zapamatuje. Tady po úvodním nepředstavení se spousta postav na desítky minut ztratí, aby se odkudsi objevily v náhodném místě filmu a bídně či hrdinně zahynuly nepoznány, nerozeznány." Zkrátka nic než hloupý film navazující na jiný hloupý film. Stejné chyby, stejné známky. Sám vlastně nevím, proč to neopatřit zaslouženým odpadem, snad za toho Wagnera, který tam občas zazní. (22.08.2017)

Fassbender hraje dvojité AI bezprecedentne, ale vzľadom ku škatuľkovému charakteru umelej inteligencie je aj jeho herecký plac obmedzený. Ostatný nehrajú zle, ale nemajú zďaleka také charizma. Mne sa osobne zlepenec príbehu celkom páčil, problém som nachádzal skôr v absencii rýchlejšieho napredovania gradácie a tempa. Logické premýšlanie je pandorinou skrinkou pre postavy v tomto žánru už desaťročia, takže som v tomto ohľade nečakal žiadne zázraky. Vizuálne lahodná oddychovka. (15.08.2017)

Konečně někdo pochopil, v jaké roli chtějí diváci vidět Jamese Franca. Bohužel jde o jediný moment, kdy si film dovolí být stručný. Covenant je podobně jako Prometheus rozpolcený mezi snahou poskytnout skrze návrat k hororovým kořenům prvního Vetřelce (k němuž je odkazováno okatými narážkami) prvotřídní fan service a ambicí být epickým (s úchvatnými záběry jako z Fordových westernů) a hlubokomyslným sci-fi v duchu Stanleyho Kubricka (k němuž má nejblíže minimalistický prolog). Naplnění schématu tuctového osmdesátkového (tzn. před Vřískotem) slasheru, s postavami dělajícími ty nejzákladnější chyby (lezou a koukají tam, kam by neměly, často po jednom, ne ve skupině, mají spolu sex), je tak zdržováno disputacemi o náhodě, osudu a stvoření (roli zde hraje Matka i různí otcové), které jsou rozpracované stejně málo jako kolonizační linie. Nový Vetřelec je paradoxně dobrý film až do momentu, než se v něm nějaký vetřelec objeví. Do přistání na cizí planetě funguje poměrně dobře, neboť se nabízí řada možností, jakým směrem by vyprávění mohlo pokračovat a dlouho není jisté, jaký si tvůrci vyberou. Slibně je například rozehrán konflikt mezi vírou a vědou, mezi kapitánem a Danielsovou (nosící na krku namísto křížku šroub, který jí později přijde vhod), namísto něhož ve druhé polovině sledujeme androida hrajícího na flétnu a recitujícího Shelleyho, což je sice zásluhou Fassbendera fascinující, ale jde o trochu jiné téma a trochu jiný film. Scott je umělými bytostmi a vetřelci najednou fascinován mnohem víc než lidmi, s nimiž jsme strávili skoro hodinu filmu (spárování postav ale emocionálnímu zapojení diváka moc nepomáhá, protože dlouho není pořádně jasné, kdo spí s kým), a všechny složité otázky existence začíná řešit ukousáváním rukou a utrháváním hlav. Z chytře se tvářícího filmu se stává hloupé (ale zábavné) akčně hororové béčko s pěkně nechutnými gore efekty, které mi nebylo zcela lhostejné zejména díky sympatické Katherine Waterston (jakkoli jedinou propracovanější postavou zůstává android). Nový Vetřelec je sice neotřele vystavěn, skvěle vypadá a nabízí jednu velmi dobře vygradovanou akční scénu (se sekyrou), ale ve většině ohledů působí polovičatě, jako kdyby nebyl čas a prostor rozvést mnohé nápady (neorganicky včleněný flashback, který by šlo nahradit dialogem, považuji nejen za příklad ohromné scenáristické lenosti, ale i za náznak toho, že by to celé mohlo fungovat lépe, kdyby film hledisko vzpomínající postavy zohledňoval ve větší míře). 55% (16.05.2017)

Scott nemá příliš v lásce ostatní filmy z této série, tudíž zřejmě ani fanoušky, a Vetřelec: Covenant navazuje obsahově i náladově spíše na Promethea, který mrštné xenomorfy viděl jen z rychlíku. Tady do něj sice po slušně vystupňovaném začátku naskáčou v hojnějším počtu, ale v téhle jízdě není moc času na nějaký strach z neznáma. Černí slizouni se po vzoru slasherových vrahů náhodně teleportují, aby na někoho vybafli ve sprše či u studánky, ohodili krví nejbližší stěnu a vyklidili scénu pro pseudofilozofické forbíny androida Davida (jehož velmi snaživě hraje Michael Fassbender). Kdo tady komu dělá Boha a jaké literární klasiky zrovna citovat, to zkrátka Scotta tankuje víc než plíživý horor. Naštěstí neplní sny jen sobě, ale i fanynkám Fassbendera, který konečně prožije na stříbrném plátně romanci s vhodným partnerem – se sebou samým. Ano, polibky zde nerozdávají jen vetřelčí hlavičky, ale i homoroboti, účastnící se tak neoficiální soutěže o největší mimózní moment filmu. Konkurencí jim jsou trénovaní astronauti, kteří však spíš trénují na jejich první Jackass video, a panáčkující vetřelčátka. (05.06.2017)

Jednoduché ako bulharská prostitútka (nič proti Bulharom). Výtvarne veľmi silné ale scenáristovi dať facku za najhlúpejšiu posádku vo vesmíre a priamočiary dej, kde hlavný "zvrat" je vám jasný v momente ako zmizne jeden Fassbender. A som zvedavý ako tieto prequely dotlačia k miestu a času pôvodného Aliena. 6/10 (24.05.2017)