Frances Ha

Frances je sympatická milá osoba, která jak se mi zdá, stále hledá v životě to pravé ořechové. Takový úlet, jako je třeba pouhý výlet na víkend z New Yorku do Paříže, vystihuje její povahu o tom, že v životě by měl člověk žít podle toho, co jak přichází, ikdyž touha po stabilitě a kariéře je větší. Oddychový snímek pobaví ani neurazí. (02.07.2013)

Díky své černobílosti se to tváří více intelektuálně a hip, než to opravdu je, ale já mám černobílé filmy rád a toto je navíc prostě dobrá nezávislárna. Ze začátku mi byla hlavní hrdinka, takové nezodpovědné trdlo, celkem nesympatická, ale pak mi jí začalo být líto a fandil jsem jí. Není to nic originálního a trochu mi to připomínalo filmy Woodyho Allena. (18.01.2014)

Idealističtější, outsiderštější a melancholičtější "Girls"; díky čemuž má průlomový film Noaha Baumbacha u větší části mužů lepší hodnocení než fenomenální seriál Leny Dunham. Zatímco její hrdinky jsou propracované a nestydí se být otevřené ve své marnosti a trapnosti, Baumbachova idealizovaná óda na jeho čerstvou lásku a spoluscenáristku Gretu Gerwig působí spíš jako vyšinutá a sebestředná manic pixie dream girl. Oním mužským protipólem, který skrze ni dojde okouzlení životem, je režisér a diváci. Stejně jako zmíněný narativní ideál řady indie filmů je i "Frances Ha" líbivou a okázale svobodomyslnou pohádkou, která okouzlí svým pojetím přátelství a lásky. --- update: Nutno ale také zmínit, že Baumbach a Gerwig zde jen vytvářejí upovídanější, romanticky okouzlenější a stylem prvoplánově artistnější remake autenticky civilní a bravurně nekřiklavé klasiky "Girlfriends" Claudie Weill. (02.08.2016)

Klasická intelektuální oddychovka s duchaplnými dialogy sleduje s elegantní lehkostí poměrné závažné téma hledání pevného bodu v existenci živelné a roztržité hrdinky. Čerstvě dostudovaná tanečnice Frances (podmanivě ztvárněná herečkou Gretou Gerwig) je lapena mezi vyumělkovaným životem zlaté mládeže a nejistým přežíváním bez prostředků. Nedokáže se usadit a neustále mění bydliště po celém New Yorku, jehož esteticky podmanivý a vitální mikrosvět film s chutí vykresluje. Noah Baumbach neskrývá inspiraci allenovskými poctami této metropoli a espritem filmů francouzské nové vlny, jejichž citace sem tam vstoupí do děje. Nelze se však zbavit pocitu, že rozjásaný přetlak hrdinky a nepůvodní způsob stopování její existence jsou příliš chtěné a vytvářejí spíše povrchní efekt. Dynamické sestřihy a kontrastní pointy dějů tak neustále přehlušují situaci protagonistky, mění ji v zábavná extempore a jen v některých okamžicích dají nahlédnout do její vnitřní nejistoty a až existenciálního tápání. Frances Ha je nakonec výsostně oddychovým filmem, který hlavně ve festivalovém maratonu blahodárně působí jako zdroj nové energie. (29.06.2013)

V Noahových filmoch sa akékoľvek problémy vždy dajú prežiť. Možno je to tým New Yorkom .. sama neviem .. aj Frances na ceste za svojim snom všetko zvládla. S ľahkosťou sebe vlastnou. Bolo mi s ňou dobre. Bavia ma takéto filmy, aj tá atmosféra v nich, aj muzika. A tento mal ešte aj skvelý vizuál. 4,5* (16.05.2024)