Frances Ha

Presne toto chcem vidieť od amerických nezávislých filmárov. A chcem to vidieť občas aj v našich kinách. Greta Ggerwig je na plátne v podstate nonstop, nie je nijak extra "cute", ale celkom milá a pomerne sympatická je. Je jej zásluhou a zásluhou scenára a réžie, že mi nikdy ani na chvíľu nezačala liezť na nervy. No a čo sa tu deje? No žije sa život dvadsiatnikov, ktorí možno ešte tak presne nevedia, čo chcú v živote robiť, či chcú mať niekedy decká, kto je ich typ a či sa vôbec hodia na randenie. Nie všetky dialógy znejú absolútne autenticky, ale možno je to tak lepšie. (30.07.2016)

Abych parafrázoval Jaromíra Blažejovského, Frances Ha je kultovní film, který si sám sebe uvědomuje jako kult. Empaticky jsem se na to nenapojil jako třeba na Greenberga a jen s odstupem obdivoval, jak film šlape jako hodinky. Troufám si tvrdit, že tohle je pro Baumbacha definitivní breakthrough movie. (14.02.2013)

Tak to čus. A že Dolan je ten moderní a aktuální tvůrce, který mluví a úměrně k mládí stylisticky přesně zobrazuje a mluví o moderních a aktuálních tématech mladých? Tak to čus. Baumbach mu tu v tom případě dává flying knee KO. V prvním kole. Tenhle film je jako Truffaut/aka Nová Vlna (co ví, jak se oblíknout, není to čůrák, je chytrej a není to hipster) a Woody Allen (co není rozklepanej a nedělá píčoviny). Do toho všeho Greta Gerwig září. Tenhle film je pro mě zázrak. Tak čistých pět, jako už dlouho nepamatuju. (Pozn.: Fakt, že režisérovi bylo v době natáčení 42 a ne 28, nechápu.) (15.07.2015)

Po překonání Happy-Go-Lucky syndromu živelné nenávisti k hlavním postavám (a afektovanému vedení i atmosféře) musím ocenit Baumbachovo elegantní vypravěčství, chytře napsané dialogy, odvahu dělat nesympatické postavy vymykající se škatulce "pohodoví Přátelé" a literární stavbu příběhu (vztahů). Frances Ha mě nijak zvlášť nezasáhla, ale je to bystrá a nebanální konverzační komedie, která navíc černobíle zachycuje atmosféru New Yorku (a krásně cituje Zlou krev Leose Caraxe - což jsem, pravda, ocenil až na přátelské upozornění). Nakonec příjemný film, s jehož hrdinkou se sice těžko navazuje citové pouto, ale lze jí celkem snadno pochopit a se zaujetím sledovat. (29.06.2013)

[SFF 2013, Sydney] Konverzačný skanzen z ktorého sála bezprostrednosť, sloboda a podivuhodnosť. Môžme prirovnávať k Allenovi, Truffautovi či Jarmuschovi, ale konečná podoba patrí len a len Baumbachovi, ktorého odteraz možno nazývať usilovným auteurom. Jeho "Frances Ha" je filmom nestrojeným a čo sa ústredných (aj bočných) motívov týka, pôsobivo komunikatívnym... (17.08.2013)