Stalker

Řeší se tu spousta úplně základních filosofických otázek, a to bych řek že je i hlavní náplň filmu...jinak všechno je dokresleno "krásně hnusnou" atmosférou a prostředim...skvělý na zamyšlení, na odreagování teda rozhodně ne... (14.03.2008)

Mystérium mimo čas, obraz, ba dokonca samotné médium filmu. Ťažko zaradiť či opisovať osobný zážitok z neuchopiteľnej ZÓNY... Záleží len na Nás ako sa Zóna prejaví...Tarkovskij nastavil divákovi zrkadlo s esenciou mystiky, metafory o zmysle života a smrti.... jediný sprievodca Stalker vďaka svojej zraniteľnosti a nádeji Nás môže bezpečne previesť cez nevyspytateľnú Zónu do siene najtajnejších želaní. Ale na prahu možnosti splnenia želania, naši hrdinovia (spisovateľ a vedec) pochopia...!? Stalker je jednoznačne najhodnotnejší film, aký kedy bol natočený!!! Určite ani o 100 rokov a viac, nestratí nič na svojej sile výpovede. Nepatrí medzi diela, ktoré by trebalo nejako chápať. Sila je v samotnej hodnote "vyžarovania", ktorú treba skôr cítiť ako v umeleckých dielach vytvorených v celých dejinách ľudstva...Tarkovskij Stalkerom potvrdil svoje najsilnejšie krédo: "Krása je symbolom pravdy" Pre mňa je tento film v porovnaní s hudbou na rovnakej úrovni ako Umenie fúgy od J. S. Bacha... Pre absolútne náročných divákov!!! Ak by som mal vybrať na pustý ostrov jediný film zo svojej nekonečnej zbierky ako naj naj vzorku filmového umenia, tak by to bol určite na 1000% STALKER (06.01.2009)

Bohužel musím dát nízké hodnocení, film byl nehorázně rozvláčněný, dokonce se nebojím použít slovo nudný. Dvě hvězdy jsou jen z úcty k vynikajícímu ruskému režisérovi Andreji Tarkovskému. A to jsem to viděl na plátně, nedovedu si představit tu nudu u televize... (06.01.2009)

veľmi dobré...ale 1* strhávam, pretože to je naozaj ťažké na sledovanie... (26.01.2009)

A T M O S F É R A (06.04.2009)

Nevím co to bylo, ale nic mi to neřeklo. Já si musel po celou dobu představovat, jak tam běhá kameraman a umění herců, kteří vlastně vytvořili atmosféru filmu. Stále jsem se usmíval nad tím, že je to vlastně normální louka, normální chemička, normální domy, ale ti herci tomu dali nádech, aby se člověk bál a v úžasu sledoval děj. Já to nedokážu, protože si stále představuji poskakujícího kameramana v době mezi scénami, klapky, poskakujícího režiséra, ... Párkát jsem musel taky přeskakovat a urychlovat ony dlouhé scény, kde se nic neděje. 3* dávám jen za výkon herců, kameru a za top 200 + hodnocení ostatních uživatelů. Nakonec se mi zalíbily finální názory tří hrdinů, kde si vlastně každý může myslet něco jiného, když nezná úplnou „pravdu“ a smýšlení ostatních, kterých se tento názor (či snad kritika?) týká. (12.06.2009)

Magická Zóna, do které se snaží lidé “jež nemají co ztratit“ pronikat, za cílem objevení něčeho nového a nutící přemýšlet nad vlastním smyslem života, pod tíhou nástrah a hrozícího nebezpečí Zóny, které nutí k spontánnímu otvírání vlastní mysli. „Ale člověk přece píše, protože se trápí, pochybuje. Neustále potřebuje dokazovat sobě i ostatním, že za něco stojí. A když budu bezpečně vědět, že jsem génius? Proč potom psát?“ Účinky Zóny ovlivněné vlastním podvědomím. Složitý systém obsahující smrtelné pasti v přímé úměrnosti vlastního vnitřního stavu. „Vezměme například hudbu. Ta je spojena s realitou méně než co jiného, a když vůbec, tak mechanicky, ne pomocí myšlenky, jen čirým zvukem, nemajícím žádné spojení. A přesto jakoby nějakým zázrakem pronikla až do duše. Co v nás rezonuje v odpověď na šum přivedený k harmonii, a dělá z něho zdroj té největší blaženosti, jež nás ohromuje.“ (01.11.2009)

Přišel jsem, viděl jsem... a zbytek je otázka velkých spekulací. Pozoruhodný film věrný svým podáním ruskému naturelu, kterému asi nikdy nepřijdu zcela na kloub. Na druhou stranu pokud se i po skoro třech hodinách snažíte snímku porozumět, asi na něm přeci jen něco je. Já razím teorii založenou na jednom černém psu, co vy?:) (31.12.2010)

Jako hráč a obdivovatel stejnojmenné počítačové hry, jsem čekal od tohoto filmu něco jiného, ale i tak mne tento film nadchl. Naprosto se mi líbí scény, kde postavy sedí, nic nedělají, uvažují a přemýšlí. Někdo, kdo nemá tyhle "zbytečně" zdlouhavé scény rád, by tento film vypnul, ale někdo koho tenhle film nadchl už od samotného začátku uvažuje s postavami. Snaží se myslet na to co si můžou myslet oni a tím splynou s filmem a se Zónou, ve které se film odehrává a co to vlastně Zóna je. Tarkovskij si libuje v těchto depresivních dlouhých scénách zřejmě proto, aby přiměl diváky splynout s filmem a vtáhl díváky přímo do něj. Ponurá a depresivní atmosféra dodává filmu autentický nádech Zóny. (15.05.2011)

Asi půl roku zpátky jsem zjistil, že existuje sovětský film, co je v žebříčku nejlepších filmů na CSFD. Půl roku mi trvalo, než jsem se odvážil na něj podívat. A můžu říct, že to stálo za to. Samozřejmě, že stopáž je těžce přepálená, jak úvod, tak závěr by snesl výraznější zkrácení a celková délka by mohla klesnout o hodinu... Většina komentujících zde uvádí, že neví o čem to bylo... já to zhruba vím ... nebo tedy alespoň mám teorii :) Podle mě ten film vůbec není o nějaké Zóně, nějaké Komnatě... ten film je o víře. O Bohu. Vůbec nevím, jak něco takového mohlo projít rukou cenzora v SSSR, ale asi to nepochopil ani on... Při citování Apokalypsy mi mrazilo v zádech, stejně jako v některých zvlášť atmosferických záběrech. Některé záběry ale byly samozřejmě délkově hodně přehnaný... Navíc jsem si po celou dobu připadal, jako kdybych Stalkera napsal sám, až takovou paralelu mezi Stalkerem a svojí povídkovou tvorbou jsem cítil...! Ať již jsou to nepojmenované postavy, nejasnost okolo původu Zóny, nejasnosti okolo Zóny samotné (všimli jste si, že ač Stalker pořád mluví o tom, že když se poruší pravidla, Zóna vás vytrestá, ale když je někdo poruší, nic se nestane?), myšlenka někde úplně jinde. Sám si teď připadám jako plagiátor, protože v jedné mé rozepsané povídce je místo s jednoduchým názvem Zóna, které jsem sice napsal dřív, než jsem vůbec věděl o tomto filmu, ale to mě neomlouvá. Vždyť k čemu je spisovateli genialita? Spisovatel musí sobě i ostatním dokazovat, že za něco stojí, a to dokazuje právě tím psaním. Geniální člověk nemusí psát. Nebude psát. Nechci být geniální. A po nějakou delší dobu nechci vůbec nic. Stalker mě dostal do kolen. Na nějaký další film Tarkovského se podívám, ale asi to bude chtít dalšího půl roku pauzu. (21.05.2011)

Úplně jiný film, než jakýkoli, co jsem kdy viděl. Sice je to místy trochu nudné, ale ona poetičnost a obraznost to dokonale vyvažují. Skutečně podivné, všude mokro, bahno, "nebezpečná" cesta "Zónou", dlouhé záběry předmětů ve vodě... Líbily se mi ty dialogy/monology postav, které jsem ne tak úplně pochopil, ale prostě mi přišly úchvatné ("Kdyby Bůh byl trojúhelník..." ... "Modlím se, aby byli slabí jako děti, protože slabost je skvělá věc a síla je nic..."). Jen mi moc nesedla ta telekinetická dcera. Ale dávám ještě dalších pět hvězdiček (radši bych i šest) za nádherný industriální soundtrack. (16.03.2012)

Je to jeden z největších vizuálních zážitků, Tarkovskij je mistr svého oboru. Vadilo mi tam, ale časté filosofování a trochu přepálená stopáž. (23.10.2012)

Film, ktorého dej (ak o deji možno vôbec hovoriť) sa nedá prerozprávať, film, ktorého posolstvo alebo centrálna téma sa nedá vysvetliť, film s obrovským množstvom symbolov, metafor a myšlienok. Zóna - symbol života alebo symbol boha, ku ktorým sa treba správať s úctou inak trestajú, predpoveď ekologickej katastrofy, symbol zbytočnosti sebeckého ľudského konania, symbol vojny, symbol druhej šance, symbol viery, nádeje, slobody, úniku? Film filozofický, film, ktorý je podobenstvom, film, ktorý je proroctvom, film o ceste do vnútra každého z nás? Film s perfektnými hercami, výbornou hudbou, dômyselnými exteriérmi a najmä ťažkou až depresívnou atmosférou, ktorá je najvýznamnejším prvkom filmu - zozačiatku temná, postapokalyptická až totalitná, po vstupe do Zóny hypnotická. Film, pre ktorý si každý musí urobiť vlastný názor (a pravdepodobne bude treba opakované vzhliadnutia). Skutočne hypnotizujúci zážitok. (07.08.2013)

Četl jsem knihu a ta se mi líbila. Film je jí pouze inspirován a hovoří vlastně o něčem jiném. Nevadí, nádherné obrazy.... (16.12.2013)

Zvláštní nápad působivě zpracovaný. Škoda opět některých hluchých pasáží a té půlhodinky, která je ve filmu "navíc" . (08.04.2014)

Objektivně kvalitní film plný filozofování. Bohužel opět přepálená stopáž a někdy nekonečné záběry. Prostředí vskutku hnusné (to ale není na škodu). (29.11.2014)

Určitě nehodlám obhajovat svých pět hvězdiček rádoby intelektuálními žvásty o rukopisu tarkovského a sracionální, pardon stacionární kameře, ale řeknu to jako člověk a řeknu to po svém. Je pravda, že film se jednomu může táhnout jako smrad, že mu příjdou zdlouhavé záběry, na zdánlivě banální kusy krajiny, jako provokace a celková patina a barevné podání je mu těžce u pérdele. Není to žádný akčňák, ke kterému můžete nepřipraveni usednout a bude Vás bavit, protože i když jste o něm nic nečetli ani neslyšeli, je natočen chytlavě a přístupně pro větší část populace. Je asi hloupost chtít po divákovi, aby si před shlédnutím filmu nejprve přečetl historii celého příběhu, ovšem u STALKERA to není na škodu. Myslím že většina pětihvězdičkářů už s bratry Strugackymi něco dočinění měla, nebo je také zaujala perfektní FPS akce STALKER, odehrávající se v zóně po Černobylské katastrofě. A možná, že jen spoustu z nich rádo lehce psychadelické kousky, kde je obrovský prostor pro vlastní názory a přijetí pointy po svém. To všechno jsou argumenty, zdvihající STALKERA do červených vod. Konkrétně mě tak moc zaujal barevným podáním, autentickým dabingem, krásnými záběry oné zóny (miluju Piknik u cesty i hru STALKER) a třeba jen cestou po kolejích do magické a tajemné krajiny, kde začíná divočina. Mít tak za barákem taky takové koleje a vyrážet si za poklady do tajů nebezpečné zóny. To by byla přece krása. A neméně podstatnou předností je samosebou ukázková sonda do lidské, i když ruské, mysli. To už ale bruslíme do filosofična a to jsem neměl v plánu (14.01.2015)

Tak já nevim. Buď je to na 5* nebo na odpad. Četl jsem Piknik u cesty, kterej je jedno z nejlepších knižních sci-fi. Hrál jsem všechny 3 S.T.A.L.K.E.Ry a jsou to skvělý hry. Ale tohle bylo jako o čem? To, že nevíte o čem to je neznamená, že je to dobrej film. Spíš, že je špatnej. Tak fakt nevim, dam 3*, a to jen kvůli... kvůli čemu vlastně? Asi atmosféra, nic víc. (01.04.2015)

Tarkovský - Kubrick 1:0. Tři hodiny koukat na to, jak tři inteleguánští fousáči chodějí Lesoparkem (Zona) a probírají smysl života, vesmíru, a tak vůbec, je v pravdě transcendentální zážitek, který by měl alespoň jednou za život absolvovat každý příslušník Pražské kavárny. Duševní očista, která po zhlédnutí snímku následuje, se ani slovy vypovědět nedá..To se musí zažít. Pozn. jen na vlastní riziko...po slibném začátku se za chvíli budete modlit za každé zafoukání větru v Zóně, které by vás vytrhlo ze spánkové hibernace..Kubrick musel po zkouknutí tohohle majstrštyku zblednout závistí. (08.11.2015)

Sledovat Stalkera je jako poslouchat Pink Floyd. Ulehnutí do mechu. Několik vět dialogu, pak unášení pomalým proudem, poezie skoroticha, plynutí. Pak úder železa o sklo a rytmus pražců - občas něčím narušený. Třeba dalšími slovy. Cesta skončí, cítíte se obdarováni, jakkoliv ne tím, co jste chtěli. Potřebujete si celou trasu projít ještě jednou, protože příště si z ní odnesete víc. Ale nikdy ne tolik, abyste si řekli že máte dost. Vždyť co může být horšího než mít dost. (11.12.2015)