Křižník Potěmkin

Nepopírám, že je to naprosto stěžejní kinematografické dílo právem patřící do každé správné učebnice filmových dějin, ale já si ho bohužel užíval jen chvílemi (a to i navzdory příjemně střídmé délce). Němé filmy to se mnou holt mají těžké (a já s nimi, přestože se většinou snažím vyjít jim vstříc). 70 % (09.10.2009)

Myslím, že i dobrá hospodyňka se po zhlédnutí tohoto majstrštychu občas mimoděk mrkne do spíže, není-li náhodou mouka či masíčko prolezlé červy, a s kočárkem se zdaleka vyhýbá jakémukoliv schodišti. Ale ruku na srdce, která hospodyňka se vlastně nechá tímto dílkem inspirovat? To už jen ty opravdu hodně, hodně staré hospodyňky.... a ty už stejně špatně vidí a kočárek neroztlačí.... (02.10.2005)

Technicky nadmíru zručné a zajímavé, ale to mi bohužel k obdivu a ocenění úplně nestačí. Potěmkinův příběh je k dnešnímu dni spíše trochu úsměvný, alespoň pro mě ano ale zároveň celá jeho atmosféra na mě působila obrovsky depresivně, navíc tak depresivně, jak mi to ani u filmů není příjemné. Scéna na schodech tomu dodala korunu. 6/10 (18.02.2014)

Křižník Potěmkin. Dá se snad napsat něco, co ještě nebylo řečeno? Tohle je prostě film, který by měl vidět každý, kdo se o film zajímá trochu hlouběji. Po stránce technické je jednoduše vynikající a působí mnohem "současněji" než spousta filmů z poslední doby. Jen po té stránce lidské mi tam něco chybělo, ačkoliv to už je spíše můj problém. Ale i tak mi tento film nabídl spoustu nezapomenutelných scén se stále výraznější hudbou. Ejzenštejn uměl a nebál se riskovat. Odvážný film sloužící myšlence, která nebyla tak úplně správná. (06.09.2007)

Vždy při vyslovení jména Křižník Potěmkin si představím výbornou scénku z filmu o účetním Fantozzim. Ta scénka za to může, ta scénka mi dala vědět, že tento film vůbec existuje, jinak bych o něj jen stěží mohl zavadit. Očekával jsem monstrózní sračku. Musím přiznat, že jsem překvapen. Křižník Potěmkin je a nejspíš i zůstane nejstarším snímkem, který kdy budu mít možnost a nebo chuť vidět. To co zde předvádí kamera, za to by se člověk nemusel stydět ani dnes. Težko se dá věřit, že takové záběry pocházejí z roku 1925. Já jakožto člověk znalostí azbuky nedisponující, jsem z těch titulků pochytil snad jen slovo ,,Potěmkin´´, a přesto kvalitní záběry za podpory perfektní hudby mi děj srozumitelně předkládaly po celou stopáž. Film na mě přenesl i dobovou atmosféru, a to k tomu nebylo potřeba ani složitých efektů. Ať pátrám sebevíc, prostě mě nenapadá co tomuhle filmu vytknout. Přesto s ohledem na moje hodnocení u jiných snímků nemůžu dát více než * * *. (21.05.2011)