Cesta zhýčkaného dítěte

jednoducho ma to dostalo... mňa, chladného Kubrickovca, zádumčivého Bergmanovca :) .... krásna hudba (Francis Lai za ňu získal Cézara, podobne ako Belmondo za svoj herecký výkon), krásne exteriéry, trošku ako skladačka zrežírovaný príbeh (Lelouchova "špecialitka" rovnako ako dokonalé zábery na tváre hercov, ktoré častokrát povedia viac ako scéna nabitá replikami - pozrite napríklad časť, v ktorej sa Belmondova-Lionova dcéra vracia z Ameriky s dieťaťom, o ktorom Lion nevedel... to je proste dokonalosť sama, prípadne už len taký záber na múdrosť vyžarujúcu tvár "morského vlka" Belmonda....atď ) ktorého niť však nie je zložité sledovať, veľa veľa lásky, osamelosť, obrovská chuť žiť, túžba po rodine, no aj po nespútanej slobode, výborné herecké výkony (obzvlášť samozrejme Belmondo, ktorého bežne moc nevyhľadávam, ale tu som s ním doslova "psychologicky zrástol" :).... veľmi pôsobivo zostrihané a zmixované s hudbou, miestami sa ma zmocňoval ten známy "všeobsiahly pocit", kedy má človek dojem že pochopil svet a miesto človeka v ňom v takých súvislostiach, ktoré si bežne neuvedomuje.... mal som chuť ísť na 5* ;) (01.02.2010)

Jeden z nejdivnějších filmů (a rozhodně nejdivnější s Belmondem) s nejvíce neočekávaným vývojem, co jsem za poslední dobu viděl. Začátek v duchu "o životě sirotka", kterak chlapec roste a v cirkuse se všemu učí se po časové ose rychle zhoupne až do místa, kdy životem ošlehaný a v posuzování lidí se nemýlící Sam vybudoval prosperující filmu. Čekáte zastavení, ale film jde rychle dál, dobrodruh všechno hodí za hlavu a pak se (a tady začíná ta nejzábavnější část filmu) pomalu prostřednictvím zprostředkovatele pokouší získat něco zpět. Platí jedno: Sam Lion si celou dobu hraje. (09.06.2013)

Belmondo dává k dobru ukázku svého herectví. Cesta zhýčkaného dítěte je velice ambiciózním filmem, který určitě ve filmografii francouzského kaskadéra má své opodstatnění. Smutný film, ve kterém máme možnost hledět několikrát do Belmondových unavených očí a naopak zase pozorovat, které situace jej dokáží náležitě pohladit. Cirkus je jeho životní vášní a já měl opravdu pocit, že film je odrazem samotného JPB ve skutečném životě. (29.10.2009)

Nalákal mě krásný obal a na něm jméno Belmonda a Leloucha. Bohužel, zklamání neznalo mezí. V první půli neuvěřitelně zmatené řazení scén přes sebe, v druhé půli zase mnoho nudných pasáží. Jediná scéna, která se mi opravdu líbila a jako by do tohoto filmu ani nezapadala - cvičení zdravení. Občas pěkný záběr kamery a smutný pohled jako vždy výborného Belmonda, který tady byl bohužel scénářem a režisérem zbaven svého obvyklého vtipu a sukničkářství. (29.10.2009)

"50 let jsem nestrávil sám se sebou ani hodinu." Už mám nějaký ten rok život za sebou, párkrát jsem si i zabilancoval a kdybych dospěl ke stejnému zjištění jako Sam Lion, tak bych taky zemřel a vyrazil se koupat sám v oceánu, létat nad Victoriinými vodopády, snídat se slony a hrát si se lvy. Dřív jsem Samovi úplně nerozuměl, ale s věkem přišlo pochopení pro tento snímek, který se tváří hrozně smutně a přitom je plný pozitivní energie. Jen lituju toho, že jsem včas neodhalil nejdůležitější poselství tohoto snímku - tedy říkat správně větu: Dobrý den. Kdybych se to naučil hned, jak jsem to poprvé viděl, tak jsem dneska miliardář. Jenže jsem tehdy byl ještě mladý, poselství jsem přehlédl a tak na mne Tahiti nečeká. Asi to tak mělo být. (26.03.2019)